Příběhy pamětníků

Pro většinu Čechů znamenal 8. květen 1945 úlevu a radost. Německou rodinu Fritschových to nejhorší teprve čekalo. Otřesné podmínky sběrného tábora pro Němce přežil jen třináctiletý Hugo.

Odpoledne 8. května 1945 projely Terezínem první jednotky Rudé armády postupující na Prahu. Osvobození však utrpění vězňů neukončilo, v táboře v té době kulminovala epidemie skvrnitého tyfu.

Legenda československé cyklistiky Jaroslav Cihlář se zapojil na konci války do Pražského povstání, které vypuklo v sobotu 5. května.

Dne 25. listopadu 1953 přijelo do Pivína nedaleko Prostějova několik černých aut, obsazených policisty. Ludmile Zouharové (tehdy Švédové) bylo sedm let.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných.

Disident Pavel Wonka se stal 26. dubna 1988 poslední obětí komunistického režimu. Za dosud nevyjasněných okolností zemřel utýraný komunistickým aparátem v cele vazební věznice. Pavel Wonka se narodil před 70 lety.

František Wiendl strávil komunistických lágrech přes deset let. Odsoudili ho za velezradu, pomáhal totiž jiným přes hranice do svobodného světa.

Jan Haluza byl tvrdě potrestán za to, že v roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k šesti letům vězení za údajnou protistátní a rozvratnou činnost

Jako jediný pomáhal s přípravou Emilu Zátopkovi, na rozdíl od něj nevstoupil do KSČ a zažil nelidské mučení. V komunistických vězeních a lágrech strávil osm let. 20. července si připomínáme 70 let od Zátopkova triumfu v Helsinkách. Příběh Jana Haluzy k němu patří.

Nástup Gustáva Husáka do vedení KSČ 17. dubna 1969 znamenal začátek tzv. normalizace a trestání oponentů režimu.

Po rozehnání salesiánského domu a internaci představených v dubnu 1950 se Miloslav Frank tajně se dál připravoval na kněžství.

Na olympiádě v Mexiku v říjnu 1968 gymnastka Věra Čáslavská odvrátila hlavu při sovětské hymně před milióny diváků.

O významu kaváren hovořil v rozhovoru, který jsme s ním natočili v březnu 2010 v jeho kanceláři ve Voršilské ulici.

Ze vzpomínkové akce ke 20. výročí sebeupálení Jana Palach 15. ledna 1989 se stala série protirežimních demonstrací.

Olbram Zoubek se rozhodl sejmout posmrtnou masku Jana Palacha, aby umocnil a uchoval jeho poselství.

Naprostá většina československých umělců odsoudila 28. ledna 1977 v Národním divadle Chartu 77 podepsáním tzv. Anticharty.

Dagmar Procházková zažila bombardování Prahy Američany na Karlově náměstí, které patřilo k nejvíce zasaženým místům.

Vzpomínky na středu 15. března 1939, kdy na zbytek českého území vstoupila německá armáda.

Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.