Markéta Bernatt-Reszczyńská

„Tatínek nám s hrdostí vyprávěl, jak k nim domů chodil na návštěvy Albert Einstein,“ říká Ludmila Tornová a předává Paměti národa jeho vzpomínky, v nichž psal o přátelství mezi svým otcem Morizem Winternitzem a Albertem Einsteinem.

„Tatínek nám s hrdostí vyprávěl, jak k nim domů chodil na návštěvy Albert Einstein,“ říká Ludmila Tornová a předává Paměti národa jeho vzpomínky, v nichž psal o přátelství mezi svým otcem Morizem Winternitzem a Albertem Einsteinem.

Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítáni kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.

Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítáni kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.

Svůj první školní rok začalo v roce 1986 téměř 60 namibijských dětí v Bartošovicích na severu Moravy. Do socialistického Československa přiletěly v listopadu 1985 a češtinu si osvojily tak, že se mohly učit podle tehdejších osnov. Dodnes udržují krajanské spolky.

Svůj první školní rok začalo v roce 1986 téměř 60 namibijských dětí v Bartošovicích na severu Moravy. Do socialistického Československa přiletěly v listopadu 1985 a češtinu si osvojily tak, že se mohly učit podle tehdejších osnov. Dodnes udržují krajanské spolky.

Před 85 lety Německo zaútočilo na polský poloostrov Westerplatte u Gdaňsku a Velká Británie s Francií reagovaly vyhlášením války Německu. Poláci však zůstali v boji osamoceni, po jejich boku bojovali jen čeští vojáci. Připomínáme si začátek 2. světové války.

Prvního srpna 1944 v 17 hodin povstalci po celé Varšavě zaútočili na německé objekty. Poláci chtěli hlavní město osvobodit sami, aby zabránili poválečnému převzetí moci Sověty. Až do pádu komunismu se hrdinství povstalců proto nesmělo v Polsku veřejně připomínat.

V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.

V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.

Josefa a Jindřich Baucovi ve svém bytě poskytli útočiště několika parašutistům. A během razie v noci z 27. na 28. května 1942 ukryli Karla Čurdu z výsadku Out Distance. Ten své zachránce poslal na popraviště stejně jako desítky dalších, které později udal gestapu.

Jeho protest proti nastupující normalizaci se nezapsal do povědomí veřejnosti jako sebeupálení studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Jihlavou ale před 52 lety otřásl. Na jeho pohřeb dorazily tisíce místních,záběry natočil a dvacet let schovával před StB Rom

Zveme vás na výstavu, která dokumentuje vzájemnou podporu československých a polských disidentů ve druhé polovině 70. let. Bojovali proti komunistickým režimům a ty je za to pronásledovaly. Vzájemné přátelství ale navzdory zákazům vydrželo až do pádu totality.

Tajně se scházeli na hranicích, organizovali demonstrace, ukrývali českého disidenta a organizovali slavný koncert českých exilových písničkářů ve Wroclawi. Tak vypadala spolupráce polských a československých disidentů v 80. letech 20. století.

Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.

Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.

Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.

Režim se v roce 1985 cyrilometodějské poutě na Velehrad obával: narušovali ji, vydávali za mírovou slavnost. „Já jsem jim to říkal: nedělejte to, to nedopadne,“ usmíval se Tomášek. Účastnilo se jí na 200 tisíc lidí a nedopadla vlastně až na náměstích v roce 1989.

Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 78 tisíc Čechů a Moravanů.