Prohlédněte si fotografie z naší sbírky, které zachycují atmosféru po 16. lednu 1969, kdy se na Václavském náměstí upálil dvacetiletý student Jan Palach.
Naše červené tramvaje byly světově druhým nejrozšířenějším typem tramvaje i lukrativním československým vývozním artiklem. Milan Vlček jich v SSSR v sedmdesátých letech pomáhal uvést do provozu přes dvě stě. Tehdy tam mimojiné poznal „ruskou duši“.
František Ingr žil během totality život člověka ukotveného svou vírou. Až do revoluce distribuoval náboženský samizdat a v roce 1985 nafotil velehradskou pouť. Fotografie z jedné z největších protikomunistických demonstrací najdete pod článkem.
V době normalizace Pavel Kvapil chtěl předávat křesťanskou víru. Organizoval proto tajné tábory ve skautském duchu a pobyty s duchovním programem. Perzekuce na něj nakonec dopadla z jiného důvodu. Odsoudili ho za účast v divadelním představení na svatbě přátel.
Na Kutnohorsku se v padesátých letech formoval silný protikomunistický odboj. Otce Stanislava Maška po odhalení odsoudili na třináct let do uranových dolů. Pár let po jeho propuštění přišla okupace, kterou pamětník nafotil.
Seznámili se při boxování na internátě. Jan Nykl vnímal Jana Zajíce jako silnou, charismatickou a vůdčí osobnost. V den jedenadvacátého výročí Vítězného února spolu nasedli na rychlík a cestou na Václavské náměstí se kamarádi viděli naposled.
Festival Folková Lipnice navazuje na někdejší festival Písní za mír (1984–1988). Letošní ročník Folkové Lipnice se uskuteční ve dnech 13. a 14. září 2024 a bude připomínkou 40. výročí úplně prvního ročníku legendárního festivalu, který dal vzniknout nové tradici.
Bohumil Obdržálek, řečený Bob, vyrostl v prokomunisticky orientované rodině, sám s režimem ale neustále bojoval, často i pěstmi. V Holešově a Zlíně dokumentoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, byl vězněn, podepsal Chartu 77 a věnoval se samizdatu. Nakonec emigroval.
Jako malý kluk se Petr Rosmanik chtěl stát profesionálním hudebníkem. Nakonec jeho život vypadal diametrálně odlišně. Vystudoval policejní školu, stal se z něj kriminalistický technik a roku 1997 odletěl v rámci mírové mise na rok do Bosny a Hercegoviny.
Josef Krejsa se narodil v roce 1941. Vystudoval filmovou školu a posléze pracoval jako podnikový fotograf. Na svých snímcích z Hradce Králové zachytil důležité dějinné okamžiky, jako byla invaze vojsk Varšavské smlouvy nebo události po sametové revoluci.
Otec Kateřiny Novotné patřil k významným politikům a funkcionářům KSČ. Byl aktérem soudních procesů 50. let, stal se jedním z čelných představitelů pražského jara a během normalizace odmítl existenci jedné strany. Dcera Katrin poté dělala už jen podřadnou práci.
Dne 20. srpna 1968 uléhal Jiří Kašlík v kasárnách ke spánku. Měl za sebou první měsíc přijímače nedaleko hranice. Před půlnocí vojáky základní služby probudil poplach a křik. Pamětník byl rozespalý, nevěděl, co se děje. Někdo křičel: „Obsadili nás Rusové!“
Bohumila Šmolíková viděla tatínka naposledy na Vánoce roku 1940. Bohumil Pytlík byl vojákem, štábním kapitánem a velitelem odbojové skupiny v Plzni. Nacisté ho popravili 20. května 1943 ve věznici v Plötzensee, kde podle své dcery čelil hrůzám…
Zajatí němečtí vojáci, rabování při odsunu nebo zámek zkonfiskovaný Thurn-Taxisům. Důležité momenty historie pohraničního města nafotil místní podnikatel Eduard Popelák. Jeho dcera snímky pečlivě uchovala a vy si je ve fotoalbu pod textem můžete prohlédnout.
Josef Vítovec měl s komunisty problémy hned po válce. Za hranice pak utekl na konci března 1948, kdy s kamarády naskočil na vlak jedoucí na západ. Během následujících dvou let pak v uprchlických táborech zažil bolesti i hlad. Podívejte se na fotky z jeho cesty.
Rodina Moniky Ruské vlastnila velké hospodářství v Bolaticích na Hlučínsku. Otec Josef Theuer řadu let odmítal nátlak komunistů, nutili ho vstoupit do JZD. Říkali jim proto „bašta kulaků“. Ve fotogalerii pod článkem si prohlédněte snímky ze 30. let a mnoho dalších.
„Dejte ty ruce dolů, nebo vám je někdo přerazí,“ slyšela kamarádka Soni Balcárkové v pátek 17. listopadu 1989 u Národní třídy. Atmosféru revolučního dění zachycují jedinečné fotky z archivu pamětnice, které najdete v galerii pod článkem.
Když Marie Hořínková ve Vítkovických železárnách poprvé zahlédla svého budoucího manžela Jiřího Horáka, netušila, čím vším si prošel jeho otec a legionář Emerich. Fotografie z náročného legionářského putování Sibiří najdete v galerii pod článkem.
Díky svým starším bratrům získal Pavel Alexandr Taťoun trochu jiný pohled na dobu komunistického režimu. Archiv člena undergroundové scény zahrnuje i fotografie z koncertu Plastiků nebo momentky ze života tehdejších mániček.
Jak to v době začátku normalizace vypadalo na přechodu se západním Německem? Otci komunisté zavřeIi dílnu, jeho syn pak „strážil socialismus“ na hranicích se západním Německem. Pod článkem najdete jedinečné fotografie z jeho dvouleté vojenské služby.