Fotoalbum 🎞️

Pavel Pandolarovský, syn řeckého uprchlíka, prošel jako profesionální voják pěti zahraničními misemi. V Bosně, Kosovu i Afghánistánu byl mnohokrát v ohrožení života. Služba v armádě ho formovala a naučila vážit si bezpečí domova, který pro něj zůstává v Ostravě.

Z předškolních let si Blanka Lanštiaková pamatuje sirény, pobyt v uzavřených prostorech, hořící domy, barikády a mrtvé. „Nevím, jak jsme tohle všechno mohli přežít,“ líčí Blanka své zážitky. Hrůzný konec války v Praze si prohlédnete ve fotogalerii pod článkem.

Michael Plátek se narodil 10. září 1966 do rodiny vazačů knih. Jeho dědeček za války zažil v hlavním německém městě bombardování, ale vyvázl bez zranění. Po osvobození investoval do rodinné dílny, kterou nakonec musel odevzdat státu.

Štěpán Jaroš působil u anglického letectva a padl v boji. Rodina se po válce přestěhovala ze Slovenska do domu po vysídlených Němcích v Leskovci nad Moravicí, kde čelili útokům kvůli původu. Dnes je toto místo několik desítek metrů pod vodou kvůli stavbě nádrže. 

Eva Kopecká prožila během války zatčení otce gestapem i neurvalost ruských vojáků. Mladší bratr Vladimír se po osvobození skamarádil se třemi britskými letci. Jejich fotky si včetně mnoha dalších pardubických událostí prohlédnete ve fotogalerii pod článkem.

František Brouk žil s rodinou v budově jaroměřské sokolovny, jeho otec zde pracoval jako správce a za války tajně fotografoval dění v Jaroměři. Ve fotogalerii pod článkem se můžete podívat na záběry z kapitulace Němců nebo z oslav osvobození. 

Baťovi muži vyjížděli do exotických krajů, aby zde postavili továrny „na zelené louce“, kde tamní obyvatele učili šít boty. Spolu s fabrikami vznikala města s domy, školami a kostely. Rodina Kosů zde žila až do návštěvy své rodné a už nově komunistické země.

Prohlédněte si fotografie z naší sbírky, které zachycují atmosféru po 16. lednu 1969, kdy se na Václavském náměstí upálil dvacetiletý student Jan Palach.

Naše červené tramvaje byly světově druhým nejrozšířenějším typem tramvaje i lukrativním československým vývozním artiklem. Milan Vlček jich v SSSR v sedmdesátých letech pomáhal uvést do provozu přes dvě stě. Tehdy tam mimojiné poznal „ruskou duši“.

František Ingr žil během totality život člověka ukotveného svou vírou. Až do revoluce distribuoval náboženský samizdat a v roce 1985 nafotil velehradskou pouť. Fotografie z jedné z největších protikomunistických demonstrací najdete pod článkem.

V době normalizace Pavel Kvapil chtěl předávat křesťanskou víru. Organizoval proto tajné tábory ve skautském duchu a pobyty s duchovním programem. Perzekuce na něj nakonec dopadla z jiného důvodu. Odsoudili ho za účast v divadelním představení na svatbě přátel.

Na Kutnohorsku se v padesátých letech formoval silný protikomunistický odboj. Otce Stanislava Maška po odhalení odsoudili na třináct let do uranových dolů. Pár let po jeho propuštění přišla okupace, kterou pamětník nafotil.

Seznámili se při boxování na internátě. Jan Nykl vnímal Jana Zajíce jako silnou, charismatickou a vůdčí osobnost. V den jedenadvacátého výročí Vítězného února spolu nasedli na rychlík a cestou na Václavské náměstí se kamarádi viděli naposled.

Festival Folková Lipnice navazuje na někdejší festival Písní za mír (1984–1988). Letošní ročník Folkové Lipnice se uskuteční ve dnech 13. a 14. září 2024 a bude připomínkou 40. výročí úplně prvního ročníku legendárního festivalu, který dal vzniknout nové tradici.

Bohumil Obdržálek, řečený Bob, vyrostl v prokomunisticky orientované rodině, sám s režimem ale neustále bojoval, často i pěstmi. V Holešově a Zlíně dokumentoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, byl vězněn, podepsal Chartu 77 a věnoval se samizdatu. Nakonec emigroval.

Jako malý kluk se Petr Rosmanik chtěl stát profesionálním hudebníkem. Nakonec jeho život vypadal diametrálně odlišně. Vystudoval policejní školu, stal se z něj kriminalistický technik a roku 1997 odletěl v rámci mírové mise na rok do Bosny a Hercegoviny.

Josef Krejsa se narodil v roce 1941. Vystudoval filmovou školu a posléze pracoval jako podnikový fotograf. Na svých snímcích z Hradce Králové zachytil důležité dějinné okamžiky, jako byla invaze vojsk Varšavské smlouvy nebo události po sametové revoluci.

Otec Kateřiny Novotné patřil k významným politikům a funkcionářům KSČ. Byl aktérem soudních procesů 50. let, stal se jedním z čelných představitelů pražského jara a během normalizace odmítl existenci jedné strany. Dcera Katrin poté dělala už jen podřadnou práci.

Dne 20. srpna 1968 uléhal Jiří Kašlík v kasárnách ke spánku. Měl za sebou první měsíc přijímače nedaleko hranice. Před půlnocí vojáky základní služby probudil poplach a křik. Pamětník byl rozespalý, nevěděl, co se děje. Někdo křičel: „Obsadili nás Rusové!“