Příběhy

Zatkli jej v osm. Mezi zabavenými dokumenty byly i kontakty spolupracovníků včetně jména jeho syna. Využil nepozornosti, vyskočil a papír se jmény si rychle strčil do úst. Následovala smršť obušků, ale on v tu chvíli už věděl, že StB se žádná další jména nedozví. 

Ve třinácti musel na nucené práce. Pak mu oblékli uniformu wehrmachtu. Potom jej zajali Sověti a dalších pět let prožil v gulagu. Když se vrátil, byl označen za politicky nespolehlivého, a poslali do dolů. „Nesmírně si vážím svobody,“ řekl v rozhovoru. 

Karel Brhel si za 2. světové války mnohokrát sáhl na dno sil a opakovaně byl ve smrtelném nebezpečí. Mnohem více než za války ale trpěl jako vězeň komunistického režimu.

Vilém „Vilda“ Jakš, „český Rocky“ první republiky, boxoval jako první Čechoslovák o titul mistra světa. Během války byl členem 311. československé bombardovací perutě RAF. Po zásahu německého stíhače se v roce 1943 jeho letadlo zřítilo do vln Biskajského zálivu.

Rodina Březinových sotva uklidila sváteční servis po štědrovečerní večeři, když se u dveří objevili příslušníci StB. Jejich domov pak obrátili naruby. Tatínka Antonína odvezli a následně soudili za spolupráci s čáslavskou odbojovou skupinou. Dostal deset let.

Svá díla signuje „Zodpovědný za budoucnost vesmíru“. Lvovský umělec Jurij se už v roce 2014 účastnil jako dobrovolník bojů na Donbase, po invazi v únoru 2022 se na frontu vrátil. Bojuje za krásný sen jménem Ukrajina.

JUDr. Vladimír Klouda se postavil zlu, nacisté ho za to před 80 lety popravili. Zemřel tak významný český vlastenec a aktivní účastník protinacistického odboje. I přes kruté mučení nikoho neprozradil.

Berlínská zeď ještě neexistovala, a do východního Německa proto od nás utíkaly tisíce lidí. Jakási „odlehčená podoba“ železné opony do roku 1963 tedy oddělovala i dvě socialistické země. Premiéra dokumentu Paměti národa „Život na dohled hranice“.

„Tatínek nám s hrdostí vyprávěl, jak k nim domů chodil na návštěvy Albert Einstein,“ říká Ludmila Tornová a předává Paměti národa jeho vzpomínky, v nichž psal o přátelství mezi svým otcem Morizem Winternitzem a Albertem Einsteinem.

„Tatínek nám s hrdostí vyprávěl, jak k nim domů chodil na návštěvy Albert Einstein,“ říká Ludmila Tornová a předává Paměti národa jeho vzpomínky, v nichž psal o přátelství mezi svým otcem Morizem Winternitzem a Albertem Einsteinem.

Zničené domovy i plány do budoucna, ztráty na životech, ale i nadějeplné příběhy o záchraně a rodinné soudržnosti. Jak si pamětníci připomínají ničivé povodně?

Zničené domovy i plány do budoucna, ztráty na životech, ale i nadějeplné příběhy o záchraně a rodinné soudržnosti. Jak si pamětníci připomínají ničivé povodně?

Nasoukal se do „atombordelu“, tak se říkalo protichemickému obleku, a vyrazil. Bez ochranného overalu by se jeho mise dost možná proměnila v pomalou sebevraždu. Jan Štursa sice právě šel do „přísně chráněné krajiny“, ale ošetřované jedovatými chemikáliemi... 

Nasoukal se do „atombordelu“, tak se říkalo protichemickému obleku, a vyrazil. Bez ochranného overalu by se jeho mise dost možná proměnila v pomalou sebevraždu. Jan Štursa sice právě šel do „přísně chráněné krajiny“, ale ošetřované jedovatými chemikáliemi... 

Svůj první školní rok začalo v roce 1986 téměř 60 namibijských dětí v Bartošovicích na severu Moravy. Do socialistického Československa přiletěly v listopadu 1985 a češtinu si osvojily tak, že se mohly učit podle tehdejších osnov. Dodnes udržují krajanské spolky.

Svůj první školní rok začalo v roce 1986 téměř 60 namibijských dětí v Bartošovicích na severu Moravy. Do socialistického Československa přiletěly v listopadu 1985 a češtinu si osvojily tak, že se mohly učit podle tehdejších osnov. Dodnes udržují krajanské spolky.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Kým byl ve vzpomínkách pamětníků Vladimír Iljič Lenin? Muž, který zemřel právě před sto lety? Vv jejich příbězích figuruje jako neosobní symbol, jedna z nejzprofanovanějších rekvizit režimu, ale také středobod mnoha recesí a ventil frustrace.