StB

Redaktorka Hana Čápová napsala články věnované příběhu filosofa a také spolupracovníka StB Zdeňku Kratochvílovi. Za svou prací se ohlíží v novém díle podcastu Lidé Paměti národa. Vypráví také o své dosavadní novinářské praxi i svých plánech do budoucna.

​​​​​​​Pro někdejší disidenty je to šokující a zraňující: jeden z oblíbených filosofů a účastník tajných bytových seminářů v osmdesátých letech aktivně udával své blízké přátele StB. Rozhodl se o své minulosti agenta pro Paměť národa poprvé otevřeně promluvit.

Pavel Baxant prožíval podobné situace jako filozof Zdeněk Kratochvíl. Oba si StB vyhlédla jako kandidáty tajné spolupráce, oba studovali v Litoměřicích a oba je měl na starosti estébák Luděk Olexa. Baxant tento tlak ustál, zatímco Kratochvíl se agentem stal.

​​​​​​​Osm let filozof Zdeněk Kratochvíl donášel StB na své kamarády. Předtím ho totiž přitlačili ke zdi důkazy o podílu na přípravě budoucích kněží k tajnému svěcení. Přečtěte si rozhovor, ve kterém Zdeněk Kratochvíl mluví o této době naprosto otevřeně.

​​​​​​​Pro někdejší disidenty je to šokující a zraňující: jeden z oblíbených filosofů a účastník tajných bytových seminářů v osmdesátých letech aktivně udával své blízké přátele StB. Rozhodl se o své minulosti agenta pro Paměť národa poprvé otevřeně promluvit.

Nový dokument Paměti národa sleduje osud pevnosti Hanička v Orlických horách, zbudované před válkou na obranu proti Německu. Nedostala šanci splnit svůj původní účel, měla sloužit jako sklad zeleniny, kryt pro vyvolené i místo dostaveníček komunistických špionů.

„Fyzické násilí je velmi efektivní metodou, jak donutit člověka k přiznání. Je to ale velmi špatný nástroj k tomu, abychom zjistili pravdu,“ říká lékař Jan Vevera v novém dílu podcastu Lidé Paměti národa.

Mikuláš Kroupa vám nabízí rozhovor s badatelem Radkem Schovánkem. Povídali si o Státní bezpečnosti, o Andreji Babišovi, o povaze tajných spolupracovníků StB a o tom, zda toho agenti a kádroví příslušníci StB někdy litovali?

Jaké životní příběhy za sebou mají „záporáci“ historie? Co zažili? A jak se někdejších řídící důstojníci a tajní spolupracovníci StB dnes ke svým životním etapám před rokem 1989 staví? Poslouchejte další díl podcastu Století příběhů.

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty .

Neuvěřitelný příběh plný bezohlednosti se odehrál roku 1949. Estébáci zatkli maminku a její dvouletou holčičku Dášu nechali samotnou. Objevili ji až po dvou dnech. Dagmar pak vyrůstala u prarodičů a k rodičům se už nevrátila.

Začátky muzea tajné policie v Berlíně byly divoké. Neznámí lidé jezdili k budově nově vzniklého muzea a nabízeli obsah svých kufrů. Tajné dokumenty, vysílačky nebo odposlouchávací zařízení tak postupně zaplnily několik pater budovy bývalého sídla Stasi.

Odešli za komunismu ilegálně za hranice. Jejich blízcí zůstali tady a netrpěli jen ztrátou části rodiny. Státní bezpečnost je u nás pak sledovala, pohrávala si s jejich city a vysílala je za dětmi na „přemlouvací návštěvy“.

Státní bezpečnost získávala své tajné spolupracovníky mnohdy brutálním nátlakem. Metody psychologického teroru měla detailně zvládnuté. Jak se žilo nedobrovolným agentům? A co jste mohli dělat, když už vás StB k podpisu dotlačila?

Když se mluvilo o zlých kapitalistech, nezapomněl se pan učitel podívat na něj. Po fabrice ho vzali do semináře, pak spoluorganizoval křesťanské diskotéky. Šířil samizdaty, ale Chartu 77 nepodepsal, StB ho marně lákala ke spolupráci. Teď je pražským arcibiskupem.

„Safra, to jsem se nějak zdržel,“ řekl Jaroslav Vrbenský v roce 1962 rodičům, když se vrátil z vězení. Byl zatčen po léčce, kterou na představitele katolické církve nastražila Státní bezpečnost. Před sedmdesáti lety 25. června 1953 byl odsouzen na 12 let.

Růžena Vacková si z dvaadvaceti let trestu odseděla patnáct. Věznění ji naučilo, že „pokora je pravda“. Hrdá a „nepřevychovatelná“ intelektuálka a teprve druhá žena-profesorka v českých dějinách režim nakonec donutila, aby ji ze své vůle propustil.

Legendární jazzový trumpetista rodině sehnal falešné doklady a po dvou letech vydírání od StB odjel v 80. letech z Prahy. Nebyl už nejmladší, ale přesto se i v New Yorku prosadil. „Jazz byla Amerika, vždycky jsem tam chtěl,“ říká. Déczi dnes slaví 85. narozeniny.

Snažil se držet od politiky stranou, nakonec se však stal mluvčím Charty a svou filozofii proměnil v aktivní občanský postoj. Pociťoval mravní nezbytnost, a proto na sebe vzal riziko. Zaplatil za něj: před 46 lety v roce 1977 zemřel uštván nekonečnými výslechy StB.