StB

Písničkář Jan Vodňanský zemřel 10. března 2021 na Covid-19. Smutná zpráva zasáhla tisíce lidí. Proslavil se ve dvojici s klavíristou a skladatelem Petrem Skoumalem. Svůj životní příběh Vodňanský vyprávěl pro Paměť národa v roce 2016.

V roce 1952 zatkla StB na internátu v Dobrušce zámečnického učně Karla Pfeiffera. Čtyři estébáci ho u výslechu nutili, aby přiznal, že s vychovatelem punktovali státní převrat.

Na začátku léta 1951 zatkla Hanu Johnovou a jejího snoubence Otakara Čeňka Trunce Státní bezpečnost. Místo svatby putovali do vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem přes hranice.

Členové iniciativy Havlíčkova mládež dělali to, co komunistický režim po mládeži chtěl – jenže nezávisle, mimo oficiální struktury SSM. To stačilo, aby se stali „vnitřním protivníkem”. StB vynaložila nemalé prostředky na jejich šikanu.

Prvního února 1990 oznámil tehdejší federální ministr vnitra Richard Sacher zrušení Státní bezpečnosti. Tajná policie, která přes čtyřicet let sloužila komunistickému režimu, se musela transformovat v bezpečnostní službu demokratického státu.

„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ popsala nátlak StB v předvánoční době katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů. Nátlaku nepodlehla.

Ani přes kruté mučení neprozradila Helena Šidákové svého manžela, s nímž měla utéct do západního Německa. Zdeňka Šidáka StB přesto chytila, dostal doživotí, ona šest let. Odmítla se rozvést a na setkání s manželem čekala 14 let.

Zdaleka ne všichni, které Státní bezpečnost registrovala jako své spolupracovníky, se ke spolupráci zavázali dobrovolně, ne všichni někoho udali. Míru jejich spolupráce však bylo možno nahlédnout po otevření archivů mnoho let po převratu.

Jakmile přistálo v neděli 9. prosince 1984 v Praze letadlo z Říma, ve kterém seděla Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, známá jako Matka Tereza, zahájila Státní bezpečnost sledovací akci, která trvala po celou dobu její třídenní návštěvy ČSSR.

Stanislav Pitaš čelil šikaně StB celá 80. léta jen proto, že se rozhodl žít po svém navzdory režimu, který porušoval lidská práva.

Pronásledování a šikanování rodiny Šinoglovy trvalo až do roku 1989 a bylo dílem desítek lidí.

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadli příslušníci SNB, StB a Lidových milicí 75 klášterů mužských řádů.

Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.

Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce. Policisti jí oznámili, že za chvilku bude zpátky. Vrátila se za osm a půl roku.