Michal Šmíd

Nechci bájit, že vyjednáme mír, ale nějakou roli by Češi sehrát mohli,“ říká Petr Pithart v podcastu Lidé Paměti národa o vyvažující roli, kterou by Češi v současném dění na Blízkém východě mohli zaujmout.

„Nechci bájit, že vyjednáme mír, ale nějakou roli by Češi sehrát mohli,“ říká Petr Pithart v podcastu Lidé Paměti národa o vyvažující roli, kterou by Češi v současném dění na Blízkém východě mohli zaujmout.

Jesenicko je horský kraj, který se do celostátních zpráv dostane jen při živelních pohromách. Třeba když ho – jako v uplynulých dnech – zasáhnou ničivé povodně. Ale také je to kraj plný příběhů.

Festival Folková Lipnice navazuje na někdejší festival Písní za mír (1984–1988). Letošní ročník Folkové Lipnice se uskuteční ve dnech 13. a 14. září 2024 a bude připomínkou 40. výročí úplně prvního ročníku legendárního festivalu, který dal vzniknout nové tradici.

Festival Folková Lipnice navazuje na někdejší festival Písní za mír (1984–1988). Letošní ročník Folkové Lipnice se uskuteční ve dnech 13. a 14. září 2024 a bude připomínkou 40. výročí úplně prvního ročníku legendárního festivalu, který dal vzniknout nové tradici.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

„Fyzické násilí je velmi efektivní metodou, jak donutit člověka k přiznání. Je to ale velmi špatný nástroj k tomu, abychom zjistili pravdu,“ říká lékař Jan Vevera v novém dílu podcastu Lidé Paměti národa.

Pavel Zajíček šokoval normalizační režim svou nihilistickou a provokativní poezií, která ho dostala na piedestal československého undergroundu a také do vězení. Zemřel po dlouhodobé nemoci 5. března 2024.

Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.

Leopold Färber, takřečený Hurvínek, by se v těchto dnech dožil 95 let. Na skauta, odbojáře a politického vězně z 50. let nezapomínají v domovských Boskovicích a nezapomínáme na něj ani my. Jeho příběh vyprávíme v brněnském Institutu Paměti národa.

V srpnových dnech roku 1968 naši zemi obsadila vojska Sovětského svazu a jeho satelitů. Československý rozhlas se v tu chvíli stal pomyslnou kotvou pro Čechy a Slováky, kteří tehdy zažívali pocity deziluze, ponížení a zrady.

Před 55 lety 27. června roku 1968 vyšel v tehdejších Literárních listech i dalších periodikách manifest Dva tisíce slov. Stálo v něm: „Máme znovu možnost vzít do rukou naši společnou věc.“ Tato naděje však po pár týdnech vzala za své…

Počátkem tohoto týdne nás ve věku 93 let opustil Zdeněk Mandrholec, pamětník jáchymovských lágrů a především neblaze proslulé vykmanovské Věže smrti.

Lidickou tragédii, ke které došlo před 81 lety, připomínáme jedním méně známým příběhem. Před popravčí četou u zdi Horákova statku zemřel i muž, jehož hlas znali tehdejší rozhlasoví posluchači.

Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O.K.P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak hymna. Poeticky 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut začal vysílat rozhlas... Jsou s ním spojena tisíce lidských dramat.

Hokejista Augustin Bubník byl s dalšími členy československé reprezentace pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k těžkému žaláři. Jeho syn Gustav Bubník nyní připomene jejich příběh účastí na Běhu pro Paměť národa.