Michal Šmíd

Lidickou tragédii, ke které došlo před 81 lety, připomínáme jedním méně známým příběhem. Před popravčí četou u zdi Horákova statku zemřel i muž, jehož hlas znali tehdejší rozhlasoví posluchači.

Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O.K.P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak hymna. Poeticky 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut začal vysílat rozhlas... Jsou s ním spojena tisíce lidských dramat.

Hokejista Augustin Bubník byl s dalšími členy československé reprezentace pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k těžkému žaláři. Jeho syn Gustav Bubník nyní připomene jejich příběh účastí na Běhu pro Paměť národa.

Příslušníci gestapa, wehrmachtu, ale i Češi v tzv. Revolučních gardách se účastnili brutálních vražd a poprav bezbranných obyvatel. V Zákřově na Olomoucku vraždili Rusové, kteří se přidali k nacistům pod příslibem privilegií a z nenávisti k sovětskému Rusku.

Už šestým rokem přichází Paměť národa s netradičním vánočním přáním. Má audiovizuální podobu a podílí se na něm většina lidí z Post Bellum pod taktovkou našeho dvorního skladatele Matěje Kroupy.

V polovině 90. let přijel do Karlových Varů izraelský občan Cvi Goldgammer. Kromě léčebných procedur měl pro cestu do Čech ještě jeden důvod – věděl, že válečné roky přežil na Volyni jen díky pomoci české rodiny Tomíčkových.

Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.

Pět statečných osobností. Silné příběhy z východní části Evropy, která prošla dvěma totalitami dvacátého století. A memento vůči totalitě současné reprezentované putinovským Ruskem. To jsou letošní Ceny Paměti národa. Podívejte se na záznam z předávání.

Ceny Paměti národa převezmou v Národním divadle stateční lidé, kteří nám vyprávěli své příběhy. 17. listopadu mezi nimi bude i Marie Susedková. Estébáci jí při výslechu přerazili čelist.

„Viděl jsem na Václaváku lidi brečet, řekl jsem si, že musím něco udělat.“ 19. listopadu 1939 šel s kamarádem do kina na Kristiána, v neděli na svaté přijímání. A v pondělí vyrazil na frontu. Připomínáme příběh Jiřího Pavla, i jemu patří Den válečných veteránů.

Poslední říjnový den roku 1967 došla stovkám studentů ubytovaných na strahovských kolejích trpělivost. Vadily jim věčné výpadky vytápění a především elektřiny. Asi dvě tisícovky mladých lidí se sešly na prostranství mezi kolejními bloky a vydaly se do centra města.

Může na Strahovském stadionu v budoucnu sídlit paměťová instituce připomínající dějiny 20. století? Odpověď možná napoví Festival Paměti národa, který se zde odehraje na přelomu letošního září a října.

Baranova je klidná ulice na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova, lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století. Za názvem najdeme příběh rodiny přesvědčených komunistů. Kdo tedy byl onen Baran? Mnoho lidí to nejspíš neví...

Příjezd sovětských tanků do centra severočeského Liberce před 54 lety měl dramatický průběh a tragické následky. Letos si ho Liberečtí mohli připomenout i besedou s aktéry a svědky tehdejších událostí.

„Když jsem přišel domů s tím, že chci konvertovat k židovství, tak táta řekl: ‚Karlíku, neblbni, všichni jdou od toho.‘“ Vrchní zemský rabín a spisovatel Karol Sidon dnes slaví významné životní jubileum.

Dne 2. srpna roku 1952 seděl účetní národního podniku Kovolis v Hedvikově Josef Rošický v autě, které vezlo z banky v nedaleké Čáslavi výplaty pro dělníky. Vůz zastavili dva mužové přestrojení za milicionáře. Jedním z nich byl tehdy dvacetiletý Josef Mašín...

Gestapáci podezřívali v červnu 1942 obyvatele malého jihočeského městečka, že ukrývají parašutisty. Desítky lidí skončily na popravišti nebo v koncentračních táborech. Zabíjelo se zde i v květnu 1945, městečko během války přišlo o desetinu obyvatel.

„V Osvětimi jste si připadali jako v nějakém hororovém filmu, kde jste spíš pozorovatelem než aktérem samotným.“ Kamila Sieglová tři roky putovala po koncentračních táborech, s tou zkušeností se vyrovnávala po celý život. Před několika dny se její příběh uzavřel.

Heydrich, Gabčík, Kubiš, libeňská zatáčka, stanné právo, Lidice, bitva v kostele, Ležáky… Osmdesát let staré události k nám promlouvají s neutuchající naléhavostí a jsou stěžejní součástí naší národní paměti.