Michal Šmíd

Pavel Zajíček šokoval normalizační režim svou nihilistickou a provokativní poezií, která ho dostala do popředí československého undergroundu. I do vězení... Od jeho narození 15. dubna 1951 letos uplynulo 75 let.

Ve věku 66 let zemřel strakonický chartista Miloslav Trégl. Během normalizace zažil výslechy, šikanu i sledování StB. Říkal, že je důležité mluvit pravdivě a nebát se. Věřil, že i malý příklad lidem ukáže, že lze žít velký a svobodný život.

Jako třináctiletý slyšel Plastiky a měl pocit, že do tohoto světa patří. V undergroundu pak objevil svobodu i komunitu lidí. Vladimír Drápal „Lábus“ dnes této hudbě dává znít, mimo jiné za pár dní na mimořádném koncertě k padesáti letům od procesu s undergroundem.

Z vyhlazených Lidic přežily jen děti, které nacisté vybrali k poněmčení. Přišly o jazyk, jméno i rodinu. Vyrůstaly v cizím prostředí, daleko od domova. Tato zkušenost je provázela po celý zbytek života.

Za normálních okolností by František Lhotský vystudoval vysokou školu a převzal po svém otci prosperující továrnu na cukrovinky. Jenže přišel komunistický puč. Fabriku jim sebrali a nečekala ho podnikatelská dráha, ale pétépáci.

Redaktorka Hana Čápová napsala články věnované příběhu filosofa a také spolupracovníka StB Zdeňku Kratochvílovi. Za svou prací se ohlíží v novém díle podcastu Lidé Paměti národa. Vypráví také o své dosavadní novinářské praxi i svých plánech do budoucna.

Nechci bájit, že vyjednáme mír, ale nějakou roli by Češi sehrát mohli,“ říká Petr Pithart v podcastu Lidé Paměti národa o vyvažující roli, kterou by Češi v současném dění na Blízkém východě mohli zaujmout.

„Nechci bájit, že vyjednáme mír, ale nějakou roli by Češi sehrát mohli,“ říká Petr Pithart v podcastu Lidé Paměti národa o vyvažující roli, kterou by Češi v současném dění na Blízkém východě mohli zaujmout.

Jesenicko je horský kraj, který se do celostátních zpráv dostane jen při živelních pohromách. Třeba když ho – jako v uplynulých dnech – zasáhnou ničivé povodně. Ale také je to kraj plný příběhů.

Festival Folková Lipnice navazuje na někdejší festival Písní za mír (1984–1988). Letošní ročník Folkové Lipnice se uskuteční ve dnech 13. a 14. září 2024 a bude připomínkou 40. výročí úplně prvního ročníku legendárního festivalu, který dal vzniknout nové tradici.

Festival Folková Lipnice navazuje na někdejší festival Písní za mír (1984–1988). Letošní ročník Folkové Lipnice se uskuteční ve dnech 13. a 14. září 2024 a bude připomínkou 40. výročí úplně prvního ročníku legendárního festivalu, který dal vzniknout nové tradici.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

„Fyzické násilí je velmi efektivní metodou, jak donutit člověka k přiznání. Je to ale velmi špatný nástroj k tomu, abychom zjistili pravdu,“ říká lékař Jan Vevera v novém dílu podcastu Lidé Paměti národa.

Karel Schwarzenberg, Hugo Mensdorff-Pouilly… Nedávno odešly dvě významné osobnosti a jejich úmrtí vneslo do veřejné debaty téma české šlechty a její role v minulosti i dnes. Přinášíme vám příběh jejich generačního souputníka Jana Podstatzkého-Lichtensteina.

Leopold Färber, takřečený Hurvínek, by se v těchto dnech dožil 95 let. Na skauta, odbojáře a politického vězně z 50. let nezapomínají v domovských Boskovicích a nezapomínáme na něj ani my. Jeho příběh vyprávíme v brněnském Institutu Paměti národa.

V srpnových dnech roku 1968 naši zemi obsadila vojska Sovětského svazu a jeho satelitů. Československý rozhlas se v tu chvíli stal pomyslnou kotvou pro Čechy a Slováky, kteří tehdy zažívali pocity deziluze, ponížení a zrady.