Únor 1948

Za normálních okolností by František Lhotský vystudoval vysokou školu a převzal po svém otci prosperující továrnu na cukrovinky. Jenže přišel komunistický puč. Fabriku jim sebrali a nečekala ho podnikatelská dráha, ale pétépáci.

Tři měsíce po komunistickém puči se v červnu v Praze konal XI. všesokolský slet. Sokolové, kteří prošli okolo tribuny, na níž byl nový prezident Klement Gottwald, ale skandovali „Edvard Beneš!“ Tedy jméno jeho předchůdce.

Žili zde po staletí a zanechali po sobě viditelnou stopu. Totalitní režimy ale s životy členů šlechtických rodin otřásly. Až po roce 1989 někteří rodová sídla znovu obydleli. Jak naši šlechtu poznamenala zkušenost s exilem? Co vyprávěli pro Paměť národa?

Třetí odboj pro většinu lidí znamená boj bratří Mašínů proti komunistům. Lidí, kteří se poúnorovému režimu postavili se zbraní v ruce, ale bylo víc. Skupina „Hory Hostýnské“ se na východní Moravě zformovala jen pár měsíců po uchopení moci komunisty.

Po únoru 1948 odešlo přes hranice během dvou let přes dvacet tisíc lidí. Mezi nimi byl i prodavač fotoprodejny na Václavském náměstí Vladimír Zikan. Zažil pak vězení, zamiloval se, přišel v Korejské válce o zuby. V Americe se stal manažerem korporace Westinghouse.

Skladatel Jan Kapr se po roce 1948 zařekl, že „nenapíše ani notu, která by nesloužila socialismu“. Dvacet let poté vrátil Stalinovu cenu a vystoupil z KSČ. Režisérka Lucie Králová zachytila jeho život v nekonvenční, vtipné i emotivní dokumentární opeře KaprKód.

Marshallův plán přijal americký kongres 3. dubna 1948, chtěl s jeho pomocí začít pomáhat poválečné Evropě. Když se mluví o první fázi tzv. studené války mezi Východem a Západem, často se zmiňuje právě přijetí, či nepřijetí tohoto plánu jednotlivými zeměmi.

Násilná smrt Jana Masaryka 10. března 1948, od níž letos uplynulo 75 let, ovlivnila životy tisíců lidí v tehdejším Československu. Někteří byli postiženi za to, že o ní nahlas říkali svůj názor. Pro jiné se tragédie stala morálním závazkem.

Komunistům nevěřili, sympatizovali s národními socialisty. Během únorového puče protestovali. Za účast v manifestačních průvodech studenti zaplatili vězením nebo vyloučením ze škol.

Po únoru 1948 Komunistická strana Československa začala s budováním totalitního systému. A za přispění sovětských poradců hledala nepřátele i ve vlastních řadách.

Po zelené turistické značce se pěšky i na kole dostanete z Železné Rudy přes Debrník až na hraniční přechod Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein v Alžbětíně. Koncem března 1948 se stejným směrem do Bavorska vydala dvojice mladých lidí za svobodou...

Tři měsíce po komunistickém puči v roce 1948 se v červnu v Praze konal XI. všesokolský slet. Sokolové, kteří prošli okolo tribuny s novým prezidentem Klementem Gottwaldem, skandovali jméno jeho předchůdce Edvarda Beneše.

František Filip se narodil bez rukou a naučil se vše obstarat nohama. Heslo „Chci, a proto umím“ ho dostalo až do Bílého domu a Henry Ford jeho píli ocenil tím, že mu daroval auto na nožní ovládání.

Karel Hrubý byl jedním ze 200 tisíc sociálních demokratů, kteří odmítli sloučení Československé sociální demokracie s KSČ, ke kterému došlo 26. června 1948. V roce 1955 putoval na deset let do vězení.

Milan Píka strávil se svým otcem poslední noc před jeho popravou oběšením 21. června 1949. Syna a otce spojovalo silné pouto, i když spolu strávili méně času, než by si přáli. Smutnou ironií osudu připadá letos výročí popravy na Den otců.

Komunistický režim nenáviděl Otakar Raulím až do konce života. V roce 1949 poznal jeho zrůdnost ve smutně proslulém Domečku na Hradčanech, kde Státní bezpečnost vyslýchané krutě mučila.

Vyrůstala ve velké rodině právníka Bohumila Nováka a rodinu považovala vždy za to nejdůležitější. Právě kvůli ní s manželem neemigrovali, i když život v komunistickém Československu nebyl kvůli jeho šlechtickému původu snadný.

„Zhasla světla a všechny starší dámy řekly, že to je špatné znamení.“ Charlotta Kotíková vzpomíná na dny, které předcházely komunistickému puči a smrti jejího prastrýce Jana Masaryka.

Na studentský pochod na podporu prezidenta Beneše během komunistického puče v únoru 1948 jako by se zapomnělo. Jednalo se přitom o nejvýraznější protest proti nastupující komunistické diktatuře. Komunisté ho násilím potlačili.