Lidi z Orlice tátovi pomohli, když to potřeboval. Prosté a dojemné
Britové seděli kolem hrnce a jedli. Už jen sehnat jídlo nebylo snadné. Díky článku v Magazínu Bridget Cooperová přijela v červnu 2023 do Letohradu, aby po téměř 80 letech hledala stopy svého otce. O uprchlé britské zajatce se zde tehdy nezištně starali místní lidé.
„Pane, nauč mě, abych bojoval nedbaje zranění.“ Kaplan byl v boji u svých vojáků
Statečný Hugo Vaníček, generál in memoriam, po válce v roce 1949 protestoval proti dohodě mezi komunisty a církví, za to ho čekal internační klášter pro kněží. Poté mohl působit v Roudnici nad Labem, kvůli své oblíbenosti byl ale přeložen do zapadlé farnosti.
Šťastný sirotek Bohuslav
Bohuslav Vokoun se v osmi letech dostal do sirotčince Viléma Hartwiga v Horní Čermné na Pardubicku. Díky bohulibému zařízení se jeho smutek rozplynul. V roce 1939 se sem ale nastěhovali němečtí vojáci, vychovatelka pak děti odvedla do zařízení v protektorátu.
Proč trpěli i obyčejní Němci?
Poválečné„vyrovnávání účtů“, krutosti takzvaných partyzánů při odsunu; vylidněné, zničené obce. Poklidná zádumčivost Orlických hor skrývá pohnuté události. Klement Neugebauer by svoje dětství nechtěl prožít znovu, Orlické hory přesto stále považuje za svůj domov.
Kunvald. Rozkvetly zde myšlenky Jednoty bratrské, stovky let poté ale zlovůle
Co v obci pod Orlickými horami mají společného Čeští bratři z 15. století a soukromí zemědělci o pět století později? Pronásledování. Obě skupiny se snažily ubránit si základní lidskou svobodu.
Vokolkova tvorba klade znepokojivé otázky
Katolické kostely v Rozhovicích na Chrudimsku nebo v Mistrovicích v podhůří Orlických hor uchovávají ve svých interiérech pozoruhodná díla vytvořená Vojmírem Vokolkem.
Uprchlí váleční zajatci se skrývali na Orlickoústecku. S pomocí místních
Obyvatelé Kunčic a Orlice se starali několik měsíců o desítky válečných zajatců — převážně Rusů, ale i Francouzů, Angličanů a Jugoslávců, kterým se v zimě 1945 podařilo uprchnout z pochodů smrti.
Na cestě za svobodou musel podrazit kamarády. Příběh cyklisty Josefa Wolfa
Středobodem života Josefa Wolfa v mládí byl sport. Stal se československým reprezentantem v cyklistice, závodil v cizině a čím dál silněji si uvědomoval nesvobodu v Československu. Na vrcholu kariéry se proto rozhodl emigrovat.
Mami, já chci taky pryč, já tady nechci zůstat. Příběh Anny Vašátkové
Rodina Vogelova nebyla jako jediná z vesnice Červený Potok u Králík zařazena do odsunu. Všechny kamarádky a příbuzní odjeli a Vogelovy čekal trpký osud Němců, kteří zůstali.
Zemřel herec revolucionář Ladislav Dušek. V listopadu 1989 mu vyhrožovali gulagem
V liberecké Divadle F. X. Šaldy rozdmýchal sametovou revoluci a pomohl ji rozšířit po celém Liberci. Zemřel v pátek 16. října po vážné nemoci ve věku 77 let.
Bezruký Frantík z Orlických hor si potřásl nohou s americkým prezidentem
František Filip se narodil bez rukou a naučil se vše obstarat nohama. Heslo ‚Chci, a proto umím‘ ho dostalo až do Bílého domu a Henry Ford jeho píli ocenil tím, že mu daroval auto na nožní ovládání.
Mučili ho, nejhorší chvíle ale zažil po smrti milované ženy
U výslechů do něj pouštěli elektrický proud a zlomili mu obratel. Za výrobu a šíření protikomunistický letáků putoval skaut Ladislav Bartůněk do kamenolomu a uranového dolu. Jeho dívka na něj čekala a po svatbě spolu prožili 56 let.
Neratov jen o vlásek unikl zániku. Život mu vrátil farář Josef Suchár
Po vysídlení původních německých obyvatel to vypadalo, že Neratov v Orlických horách zanikne jako stovky obcí a osad v pohraničí. Nestalo se tak. Po sametové revoluci ho zachránil farář Josef Suchár, kterému se podařil zázrak.
Poddat se ukřivděnosti nemá smysl. Příběh Karly Charvátové
V jejím životě nebylo mnoho veselých okamžiků. Těsně před absolutoriem ji vyhodili z vysoké školy, obvinili z velezrady, ve vazbě ji znásilnil bachař. Projít životem bez ukřivděnosti jí pomohl smysl pro humor a víra v Boha.
Přeji si, aby se Romové vraceli ke své kultuře, říkal Čeněk Růžička
Jako padesátiletý zjistil, že jeho rodiče prošli romským koncentračním táborem v Letech. A postavil se do čela iniciativy, která chce v místě tábora vybudovat památník romského holocaustu, který důstojně uctí památku obětí.
Politruci nám kazili výkonnost. Příběh lyžaře Bohumíra Zemana
V roce 1980 stál jako druhý Čech v historii na stupních vítězů v závodě Světového poháru. V roce 1983 byl z reprezentace vyloučen. „Tlačili nás do věcí, jež nás nezajímaly. To nám ubíralo sílu na výkonnosti,“ vzpomínal na nátlak režimu na sportovce.
Štěstí je dělat to, co je těžké. Příběh vrchlabské disidentky Hany Jüptnerové
Nebála se vzdorovat režimu na malém městě. Nechodila k volbám, podepsala Chartu 77. Odvahu vzepřít se většině projevila i po sametové revoluci – stala se pěstounkou romských dětí a usilovala o uctění památky zavražděných sudetských Němců.
Ženy ve válce ranily nejen kulky, ale všudypřítomné utrpení v SSSR
Něco přes tři tisíce žen vstoupilo v letech 1943–1944 do Československé jednotky v SSSR. Podkarpatské Rusínky, Volyňské Češky, dělnice z továren, vězeňkyně gulagů.
