Na samém konci druhé světové války postihly vesnici Vícov události, které zanechaly hlubokou a nezhojitelnou stopu v jejích dějinách i v paměti místních obyvatel.
Na Valašsku se partyzánské hnutí těšilo podpoře místních obyvatel. Jedním ze zásadních podporovatelů 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky byl Jan Juříček žijící s rodinou ve mlýně nedaleko Leskovce.
Valašsko bylo na přelomu let 1944 a 1945 hlavním centrem partyzánského odporu proti nacismu v Protektorátu Čechy a Morava. Obyvatelé Prlova za podporu partyzánů zaplatili svými životy.
Z několika studentů a z pedagoga a duchovního Františka Ambrože Stříteského vyšetřovatelé Státní bezpečnosti vytvořili údajnou teroristickou skupinu. Soud vynesl rozsudky v celkové výši 220 let.
V září 1949 se Státní bezpečnost pokusila v rámci boje proti katolické církvi zatknout poličského duchovního, děkana Jaroslava Daňka. Ale místní obyvatelé se StB postavili na odpor.
Popraviště Zámeček v Pardubicích bylo zřízeno podobně jako na dalších místech Protektorátu v období největšího nacistického teroru, v době po útoku na zastupujícího protektora Heydricha. Mezi popravenými na Zámečku byli i obyvatelé vypálených Ležáků.
Podle nacistů byly děti z Lidic „dány k náležitému vychování“. Ve skutečnosti většinu z nich čekal velmi krutý osud, skončily v pojízdných plynových komorách.
Na jaře 1944 seskočili u Vysoké nad Labem tři parašutisté z výsadku Barium – Josef Šandera, Josef Žižka a Tomáš Býček. Měli obnovit spojení s domácím odbojem, vytvořit zpravodajskou síť a připravit půdu pro případné ozbrojené povstání proti nacistům.
Kdo byli hloubkoví stíhači nebo také hloubkaři? Či též kotláři… O tom si budeme povídat v dnešním díle seriálu Kruté století, které pro vás natáčíme s Pamětí národa.
Stál prakticky celý svůj život na straně spravedlnosti. Byl četníkem, za války vystupoval proti nacistům, po ní se stal členem Sboru národní bezpečnosti. V roce 1952 Karel Strmiska skončil na popravišti.
Byl iniciativním podporovatelem obou zrůdných režimů, které Evropu ve 20. století svíraly – komunismu i nacionálního socialismu. Takových lidí samozřejmě byla celá řada, ale Vajtauer na rozdíl od jiných začal u komunismu a skončil u nacismu.
Dnes v seriálu Kruté století nebudeme mluvit o hrdinovi: legionář Jaroslav Čermák byl antihrdinou, který nejprve plně využil ekonomický potenciál první republiky. Poté se ovšem stal členem české krajně nacionalistické organizace Vlajka a agresivním antisemitou.
V pilotním díle nového seriálu Kruté století připomeneme příběh jedné z nejstatečnějších žen českého 20. století profesorky Růženy Vackové. Ani pronásledování, profesní šikanování a nespravedlivé věznění ji nezlomilo. nikdy se nesklonila před zločinným režimem.