Ukrajina

Spisovatel Stanislav Aseyev byl v roce 2017 zatčen v Doněcku a držen v tajném žaláři Izolacyja. Zažil mučení elektřinou, hlad, psychický teror i nesmyslný soud. Po propuštění se s investigativci vydal po stopách svých trýznitelů a dnes bojuje za spravedlnost.

Krymští Tataři opakovaně zažili vyhnání ze země – od carských časů přes Stalinovu deportaci až po dnešní ruskou okupaci. Navzdory útlaku a nuceným odchodům zůstávají symbolem odhodlání udržet svůj domov, jazyk a kulturu.

Kdy a kde: 21. srpna od 18:00 před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Přijďte si připomenout výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následnou přes dvacet let trvající okupaci naší země.

Post Bellum Ukrajina a Post Bellum Česká republika připravili projekt Návraty domů – zpracování současných ukrajinských výzev prostřednictvím orální historie. Vznikne i praktická příručka, která mladé tvůrce učí, jak dokumentovat současnost ukrajinského národa.

Proč jsme součástí současné evropské krize? Kdy naši politici přestanou mít strach? Jaký je vztah občanské společnosti, médií a jaká je jejich role při obraně demokracie a podpoře Ukrajiny?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jakou zkouškou nyní procházejí mezinárodní vztahy mezi evropskými zeměmi? Jak se mění v souvislosti s posuny v tradičním spojenectví mezi Evropou a USA po nástupu Donalda Trumpa?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jak se dlouhá válka na Ukrajině propisuje do českého prostředí? Je česká společnost „odolná“? Mají evropské armády dost zásob? I to byla témata prvního bezpečnostního bloku konference.

„Válka je zločin, který nelze ospravedlnit vítězstvím,“ napsal Albert Camus. Tato slova vystihují Borise Fjodoroviče Semjonova, 96letého veterána druhé světové války, který v březnu 2022 přijel jako uprchlík z Ukrajiny do Prahy, města, které měl kdysi osvobozovat.

Organizace ukrajinského boje zpočátku mnohdy závisela na do té doby neznámých regionálních autoritách. Jedním z takzvaných velitelů-civilů zdejší obrany byl hejtman oblasti města Mykolajiv, ukrajinský podnikatel a politik s korejskými kořeny Vitalij Kim.

Nevládní organizace zvou českou veřejnost 23. února 2025 v 15:00 na shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstské náměstí v Praze. Připomeneme  třetí výročí ruské války proti Ukrajině. 

Tisková zpráva analytického ústavu STEM shrnuje současný stav postoje české veřejnosti k probíhající válce na Ukrajině. Konstatuje mírné oživení zájmu, ale i preferenci zájmu o ukončení války nehledě na ztráty ukrajinského území.

Unesli vám manžela? Kde je socha V. I. Lenina? Daří se růžím v době okupace? Fotografie z výjimečného ukrajinského města vyprávějí příběhy o životě v permanentním ohrožení válkou. Dokumetují také proměnu role žen v dnešní Ukrajině.

S třetím rokem konfliktu na Ukrajině stále narůstá počet civilistů i vojáků, kteří trpí psychickými problémy. Český psychiatr Leo Eitinger před 60 lety prosadil tuto diagnózu.

Svá díla signuje „Zodpovědný za budoucnost vesmíru“. Lvovský umělec Jurij se už v roce 2014 účastnil jako dobrovolník bojů na Donbase, po invazi v únoru 2022 se na frontu vrátil. Bojuje za krásný sen jménem Ukrajina.

Ukrajina stále krvácí, útoky na ni neustávají, mír je v nedohlednu. Naštěstí nepolevuje ani ochota Čechů pomáhat. Co se pořizuje za peníze přispěvatelů sbírky Paměti národa? A hlavně – jak se pomoc do válkou zmítané země dopravuje?

Výzva evropským politikům. Připojte i svůj podpis.

Cherson, Charkiv, Mariupol, Černihiv... Utrpení, destrukce, okupace, ale i osvobození a naděje. Krutá a nesmyslná Putinova válka začala přesně před dvěma lety, z domovů na Ukrajině vyhnala miliony lidí. Jaké jsou příběhy žen, které v Česku našly útočiště?

Černý trh v Česku i jinde v Evropě po skončení války na Ukrajině prakticky s jistotou zaplaví nejen ruční palné zbraně, ale i ty velmi sofistikované, jako jsou protiletadlové a protitankové střely.

REPORTÁŽ. „Museli jsme jednat rychle, šlo o každou hodinu,“ popisuje Oksana Zavadská záchrannou akci, při které na začátku ruské invaze vyvezli z ostřelovaného Mariupolu 36 dětí. Manželé Zavadští se teď o některé starají. na bydlení jim přispěla i česká Charita.