Pořádáme

Pojďme společně ukázat, že nám na nezávislé České televizi a Českém rozhlasu záleží. Nazujte běžecké boty a podpořte svou účastí jedinečný běžecký manifest!

AC Sparta Praha a Paměť národa zahajují dlouhodobou spolupráci, jejímž cílem je zmapovat, jak se významné okamžiky českých a československých dějin promítaly do podoby klubu a jakou roli hrála Sparta v životě lidí a společnosti. Spojení stvrdili podpisem memoranda.

Koncert pro hrdiny na pražském Vyšehradě propojí hudbu s osudy lidí, kteří čelili válce a nesvobodě. V úterý 10. listopadu od 19 hodin zazní i nová pocta Miladě Horákové. Celá cena vstupenek půjde do sbírky na pomoc veteránům a uchování jejich příběhů.

Beseda Ukrajina bojující se konala 17. září 2026 v Čítárně Hybernská. Hosty byli Lenka Benešová, Stanislav Aseyev a Lenka Víchová. Debatu moderovala Šárka Fenyková, tlumočila Olga Futoram.

Návštěvníci se mohou archivu ptát vlastními slovy. Nový AI asistent najde související svědectví v přibližně 30 000 hodinách přepsaných nahrávek, aniž by bylo třeba znát jména pamětníků. Je zdarma přístupný veřejnosti.

Při příležitosti blížícího se výročí Post Bellum a Paměti národa se jeden z našich služebně nejstarších kolegů v osobně laděném textu ohlíží za svou misí správce sbírky vyprávěných příběhů.

U Nové Vísky leží hrob čtyř německých sedláků, které Češi v červnu 1945 zastřelili. Karlovarská pobočka Paměti národa pomohla zjistit jejich jména a ověřit místo hrobu. Díky spolupráci s Rotary Clubem Karlovy Vary je dnes připomíná skleněný kříž.

U Nové Vísky leží hrob čtyř německých sedláků, které Češi v červnu 1945 zastřelili. Karlovarská pobočka Paměti národa pomohla zjistit jejich jména a ověřit místo hrobu. Díky spolupráci s Rotary Clubem Karlovy Vary je dnes připomíná skleněný kříž.

Paměť národa má za sebou řadu komiksových titulů. Na několika z nich se podílel dokumentarista Jan Blažek, který teď s kolegy připravuje pět příběhů spojených s Chartou 77. V rozhovoru přibližuje svou tvůrčí cestu.

Publikace 100 let paměti východních Čech přináší svědectví lidí, kterým totalita změnila život. Vypráví o židovském chlapci, jenž v Terezíně našel osudovou lásku, i o ženě, které komunistický režim vzal milovaného muže.

Na pomezí pražských Vinohrad, Žižkova a Strašnic se nachází Hagibor. Území původně vlastnila židovská obec a za protektorátu se stalo jedním z posledních míst, kde se židovské děti mohly scházet, hrát si a sportovat. Zasloužil se o to zejména Fredy Hirsch.

Herec Ivan Trojan s Pamětí národa přivezli do Kyjeva laparoskopický přístroj. O jeho dodání požádala na podzim 2025 paramedička Čajka z nemocnice vzdálené 10 km od fronty. Vojákům napadené země jsme předali i sedm sanitek plných dalšího materiálu a vybavení.

Neslyšící, disidenti, Romové. A další… Tyto skupiny lidí se vymykaly. Ta „souostroví“ měla a mají (!) něco společného: obyvatelé ostrovů si je nevybrali. Kvůli své jinakosti ale často trpěli a trpí. Paměť národa o nich vydává knihu a její autorka ji představuje.

Komiks Paměti národa získal cenu Muriel 2025 České akademie komiksu za nejlepší krátký komiks. Autoři komiksu s titulem Jaromíra Kočnarová a editor knihy Těžká rozhodnutí, v níž vyšel, popisují, jak hledali rovnováhu mezi věrností svědectví a dramatizací.

Přijďte podpořit Ukrajinu, vyzývají české nevládní organizace, které pořádají 21. února od 15:00 již třetí ročník shromáždění Společně za Ukrajinu na pražském Staroměstském náměstí. Chceme vzkázat politikům: spravedlivý mír nesmí diktovat ani agresor, ani mocnosti.

Nakladatelství Tympanum a Paměť národa vydávají původní audiodrama na pomezí audioknihy a audiohry. V dramatizovaném vyprávění sleduje životní cestu Otty Picka, jednoho z dětí zachráněných v roce 1939 z okupovaného Československa Nicholasem Wintonem. 

Paměť národa spustila vánoční sbírku. Můžete-li, podpořte ji. Zveme vás také do Klubu přátel Paměti národa. Členství můžete koupit i jako vánoční dárek.

V Čítárně Unijazz jsme v listopadu přivítali nový komiks Paměti národa a nakladatelství ARGO o protinacistickém odboji s názvem Těžká rozhodnutí. Patronem knihy je Jiří Padevět.

Československo i Polsko zaplatily za průmyslový rozvoj vysokou cenu, kterou připomíná výstava „Příroda nezná hranic“. Vzpomínky pamětníků ukazují, jak se z devastované krajiny stal prostor pro první projevy občanské odvahy i odporu proti režimu.