U Nové Vísky leží hrob čtyř německých sedláků, které Češi v červnu 1945 zastřelili. Karlovarská pobočka Paměti národa pomohla zjistit jejich jména a ověřit místo hrobu. Díky spolupráci s Rotary Clubem Karlovy Vary je dnes připomíná skleněný kříž.
Reklama

Přidejte si box Magazín Paměti národa na svou stránku Seznam.cz.

Přidat na Seznam.cz

Jan Škoda při odhalování nového Kaunznerova kříže u masového hrobu
 

„Víte, že máte na pozemku masový hrob?“ zeptal se jen tak mimochodem při oslavě pálení čarodějnic jeden ze sousedů podnikatele Jana Škody. Ten se do Nové Vísky na Karlovarsku přistěhoval na jaře 2024 a během filipojakubské noci se chtěl seznámit s místními.

Jaký hrob?

„Ty jo, jaký masový hrob?“ vzpomíná Jan Škoda na svůj tehdejší údiv. Zmíněný soused Antonín Klaban mu vyprávěl, co o tragédii z 9. června 1945 věděl. Znal ji jen z doslechu, protože jeho rodina volyňských Čechů přišla do pohraničí až v roce 1947, po vyhnání původních německých obyvatel.

Podle vyprávění Antonína Klabana mělo být v hrobě několik místních Němců, které popravili příslušníci Revolučních gard. Tyto ozbrojené jednotky českých dobrovolníků měly od května do léta 1945 zajišťovat pořádek v pohraničí, často se však naopak podílely na násilí, rabování a divokých odsunech. Klaban zmínil i legendu spojenou s důvodem popravy – Němci měli ukrýt zbraně v místním rybníku. Dodal však, že když se rybník začátkem 70. let bagroval, žádné zbraně se na dně nenašly.

Antonín Klaban, potomek volyňských Čechů dosídlených do pohraničí

„Přidali se ostatní sousedi a každý z nich vyprávěl příběh trochu jinak,“ vzpomíná Jan Škoda. Na tom, že německé sedláky popravili Češi, i na místě, kde by měl být hrob, se ale shodli. „Na tom konci pozemku jsem v té době ještě nebyl,“ říká Jan Škoda. „Teprve tak za půl roku, když jsem po stěhování měl víc času, jsem se tam šel podívat. Bylo to tam tak zarostlé, že jsem musel lézt po čtyřech. Našel jsem plůtek, uvnitř byl jeden uschlý stromek, tam měl být ten hrob. Kousek vedle bylo torzo kříže; zbylo z něj tak patnáct centimetrů litiny.“

Kaunznerův kříž před obnovou

Budu pátrat

Otec Jana Škody Michal založil začátkem 90. let firmu Hollandia Karlovy Vary. Tehdy dovezl výrobní linku z Holandska a stal se významným výrobcem jogurtů. Později se firma stala součástí skupiny Hopi Holding karlovarského podnikatele Františka Piškanina. „Rodina Piškaninů už od devadesátých let podnikala spolu s tátou; já jsem druhá generace Škodů ve skupině Hopi Holding,“ říká Jan Škoda. Zatímco jeho otec měl minoritní podíl v Hollandii, on má podíl ve firmě FineDine a je jejím ředitelem. Firma jako jediná v Česku, Maďarsku a na Slovensku vyrábí čerstvé antipasty.

Dům rodiny Braunových, na jeho místě dnes stojí nový dům Jana Škody

Předtím Jan Škoda vedl marketingové oddělení firmy Hopi Holding a s rodinou – má šestiletou a osmiletou dceru – bydlel v Osnici u Jesenice. Když se rozhodl pro návrat do rodného kraje, koupil s rodinou dům právě v Nové Vísce. Šlo o novostavbu: předchozí majitel strhl rozpadající se dům číslo 13 a na jeho místě postavil nový. Jak se Jan Škoda později dozvěděl, právě v domě číslo 13 žil jeden z popravených Němců, Josef Braun.

Josef Braun mladší v 90. letech, jeho otec leží v hromadném hrobě

Vdova po zavražděném i jeho dcera a syn patřili k několika málo Němcům, kteří nebyli odsunuti. V Nové Vísce museli zůstat, protože Josef Braun mladší byl jako malíř porcelánu nepostradatelný pro porcelánku v nedaleké Stružné. Místní Janu Škodovi vyprávěli, že dokud Josef Braun mladší žil, pravidelně chodil k místu, kde měl být jeho otec pohřben.

Pozemek s místem údajného hrobu koupil Jan Škoda spolu s domem. Patřil k němu dlouhý pás pozemků – někdejších záhumenků – na jehož konci stálo torzo Kaunznerova kříže z první poloviny 19. století. Právě vedle něj se měl podle vyprávění sousedů nacházet hromadný hrob. Jan Škoda se rozhodl zjistit, co je na tomto vyprávění pravdy.

Čtyři zastřelení

Svůj plán zjistit, co se v Nové Vísce stalo, a v případě, že má na pozemku opravdu hromadný hrob, vybudovat na místě pietní prostor, probral s kolegy z Karlovarského Rotary Clubu, jehož je dlouholetým členem a současným prezidentem. „Řekli: ‚OK, to nás baví. Ale jak to uděláme?‘,“ vypráví Jan Škoda. „Spojili jsme se s karlovarskou pobočkou Paměti národa, aby provedla historickou rešerši. Ta nás také propojila s archeologem Pavlem Vařekou ze Západočeské univerzity a domluvila s ním archeologický průzkum. A my v Rotary Clubu máme zase velkou zkušenost s umisťováním umění do veřejného prostoru.“

Karlovarská pobočka Paměti národa se ponořila do archivů a zároveň hledala pamětníky, kteří by mohli o tragédii něco vědět.

Co odhalily archivy, kdo byli čtyři zastřelení muži a jak vzniklo nové pietní místo? Chcete nahlédnout do kroniky Nové Vísky z roku 1945? Předplaťte si Magazín a článek si dočtěte!