Hana Čápová

Vypnutá elektřina, stržené troleje, jiný nákladní vlak v cestě, vyhaslá parní lokomotiva. Tak železničáři v srpnu 1968 zdržovali vlak označený TX se sovětskou rušičkou. Trasou od Olomouce k Praze, kterou rychlík ujede za necelé čtyři hodiny, se vlekl tři a půl dne.

„Státní bezpečnost je zbytečná a škodlivá,“ řekl estébákům frontman skupiny Mňága a Žďorp Petr Fiala v roce 1984. Snažili se ho naverbovat, aby donášel na své spolužáky. Odvetou byl vyhazov z pedagogické fakulty, protože „neskýtá záruky vhodného působení.“

„Státní bezpečnost je zbytečná a škodlivá,“ řekl estébákům frontman skupiny Mňága a Žďorp Petr Fiala v roce 1984. Snažili se ho naverbovat, aby donášel na své spolužáky. Odvetou byl vyhazov z pedagogické fakulty, protože „neskýtá záruky vhodného působení.“

Festival Pavlův Studenec ožívá připomíná zaniklou vesnici na česko-německé hranici i osudy jejích obyvatel. Matouše Horáčka zasáhlo také setkání s mužem, jehož praděda po válce umlátili čeští pohraničníci. Spolek dnes oživuje paměť i dalších míst Tachovska.

U Nové Vísky leží hrob čtyř německých sedláků, které Češi v červnu 1945 zastřelili. Karlovarská pobočka Paměti národa pomohla zjistit jejich jména a ověřit místo hrobu. Díky spolupráci s Rotary Clubem Karlovy Vary je dnes připomíná skleněný kříž.

U Nové Vísky leží hrob čtyř německých sedláků, které Češi v červnu 1945 zastřelili. Karlovarská pobočka Paměti národa pomohla zjistit jejich jména a ověřit místo hrobu. Díky spolupráci s Rotary Clubem Karlovy Vary je dnes připomíná skleněný kříž.

„V dopisech mě oslovovala ‚souspiklenko‘,“ vzpomíná Jana Hradilková na Jiřinu Šiklovou. Poznaly se roku 1991, kdy v bytě disidentky a socioložky vznikaly první české feministické projekty. Dnes Hradilková pečuje o její odkaz prostřednictvím projektu Jiřineum.

Jiřina Šiklová zajišťovala spojení mezi domácím disentem a exilem, kvůli němuž se ocitla pod tvrdým tlakem StB. Osmnáct dní ji nepřetržitě hlídali dva estébáci a režim se ji pak snažil veřejně zlomit i zdiskreditovat.

Jiřina Šiklová zajišťovala spojení mezi domácím disentem a exilem, kvůli němuž se ocitla pod tvrdým tlakem StB. Osmnáct dní ji nepřetržitě hlídali dva estébáci a režim se ji pak snažil veřejně zlomit i zdiskreditovat.

Punková kapela Znouzectnost hraje čtyřicet let. Její kytarista a zpěvák Petr Škabrada („Déma“) vzpomíná, jak ve Zruči u Plzně založil „punkovou buňku“, po jejím rozpadu za zvuku Sex Pistols rozsekal klubovnu sekerou. K punku podle něj patří i „určité neumětelství“.

Punková kapela Znouzectnost hraje čtyřicet let. Její kytarista a zpěvák Petr Škabrada („Déma“) vzpomíná, jak ve Zruči u Plzně založil „punkovou buňku“, po jejím rozpadu za zvuku Sex Pistols rozsekal klubovnu sekerou. K punku podle něj patří i „určité neumětelství“.

Je to další příběh výjimečného člověka, který pod tlakem souhlasil se spoluprací s StB. Dnes však tvrdí, že nespolupracoval. Jedná se o kněze, premonstráta a bývalého opata Želivského kláštera PhDr. ThLic. Jaroslava Jáchyma Šimka. Jak to tedy bylo?

Je to další příběh výjimečného člověka, který pod tlakem souhlasil se spoluprací s StB. Dnes však tvrdí, že nespolupracoval. Jedná se o kněze, premonstráta a bývalého opata Želivského kláštera PhDr. ThLic. Jaroslava Jáchyma Šimka. Jak to tedy bylo?

Oto Klempíř udal StB kamaráda kvůli přeloženým dopisům i dalšího kvůli marihuanovým mejdanům, jichž se účastnil. Udání zasáhlo i Martina Semráda, vyhozeného z pedagogické fakulty, a dívku, kterou označuje za svou zachránkyni – vnučku předsedy vlády Korčáka.

Oto Klempíř udal StB kamaráda kvůli přeloženým dopisům i dalšího kvůli marihuanovým mejdanům, jichž se účastnil. Udání zasáhlo i Martina Semráda, vyhozeného z pedagogické fakulty, a dívku, kterou označuje za svou zachránkyni – vnučku předsedy vlády Korčáka.

Martina Semráda v roce 1985 vyhodili na popud StB z pedagogické fakulty. Zavinilo to udání současného ministra kultury Oto Klempíře. Estébákům jako tajný spolupracovník „Olda“ řekl, že Semrád pěstuje marihuanu a rozdává ji kamarádům. Estébáci mu dali na výběr...

Vyrůstal v rodině velitele pohraniční stráže, v prostředí plném alkoholu a loajality ke komunistickému režimu. Právě odpor k otci ho přivedl k disentu, veřejným protestům i ke změně vlastního jména jako symbolickému přerušení rodinné kontinuity.

Vyrůstal v rodině velitele pohraniční stráže, v prostředí plném alkoholu a loajality ke komunistickému režimu. Právě odpor k otci ho přivedl k disentu, veřejným protestům i ke změně vlastního jména jako symbolickému přerušení rodinné kontinuity.

Speciální policejní útvar, který řeší nepromlčitelné zločiny totality, funguje přes třicet let. Jak Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu pod vedením Dalimila Syptáka funguje a kolik toho má za sebou? A před sebou?