1968

„Nechci bájit, že vyjednáme mír, ale nějakou roli by Češi sehrát mohli,“ říká Petr Pithart v podcastu Lidé Paměti národa o vyvažující roli, kterou by Češi v současném dění na Blízkém východě mohli zaujmout.

Bohumil Obdržálek, řečený Bob, vyrostl v prokomunisticky orientované rodině, sám s režimem ale neustále bojoval, často i pěstmi. V Holešově a Zlíně dokumentoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, byl vězněn, podepsal Chartu 77 a věnoval se samizdatu. Nakonec emigroval.

Před pětapadesáti lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Film Vlny Jiřího Mádla s nečekanou naléhavostí připomněl osudy rozhlasových novinářů čelících před 56 lety sovětské okupaci. Řadu příběhů odvážných redaktorů a redaktorek uchovává i Paměť národa.

Díky možnosti cestovat trávilo v roce 1968 svou dovolenou rekordní množství Čechoslováků v zahraničí. Když se dozvěděli o invazi, řešili dilema: vrátit se do okupované vlasti, anebo žít svůj další život v neznámém, ale svobodném světě?

Otec Kateřiny Novotné patřil k významným politikům a funkcionářům KSČ. Byl aktérem soudních procesů 50. let, stal se jedním z čelných představitelů pražského jara a během normalizace odmítl existenci jedné strany. Dcera Katrin poté dělala už jen podřadnou práci.

V srpnu 1968 do Československa vtrhly tisíce sovětských vojáků. V následujících dnech a týdnech začala okupace, která nakonec trvala přes dvě dekády. V červnu 1991 republiku opustily, ale několik Sovětů dezertovalo. Jen jeden z nich v Československu zůstal.

Jak prožívali okupaci v roce 1968 tři kluci z východočeské Jaroměře? Učitel Jan Tomsa, sochař Petr Novák a živnostník Jaroslav Adámek vpád cizích tanků vnímali intenzivně a podíleli se na zoufalých pokusech lidí situaci zvrátit.

Odmítl lhát o „bratrské“ pomoci. Tak začala životní cesta Miroslava Jirounka, hudebně nadaného studenta, později uklízeče, lesního dělníka, odečítače vodoměrů a ještě později dirigenta komorních filharmoniků. „Je nezodpovědný, má děti, a podepíše Chartu,“ říkali.

V Mladé Boleslavi po roce 1968 běžně zněla na ulicích ruština. V novém dokumentu uvidíte svědectví o soužití s několika tisíci sovětských vojáků. Paměť národa ho k letošnímu 55. výročí okupace připravila ve spolupráci s Nadačním fondem ŠKODA AUTO.

„Putin je druhý Hitler.“ „Je to stejné jako v roce 1968.“ „Měli jsme se bránit jako Ukrajinci.“ Lidé, kteří svěřují své vzpomínky Paměti národa, se na válku na Ukrajině dívají optikou svých životních příběhů. 

Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.

„Dubček jako funkcionář nebyl naivní a ovládal umění intrik a taktizování, jinak by se nedostal do čela KSČ,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Jaký ale byl jeho život a politická dráha před rokem 1968? A jaké souboje vedl s Gustávem Husákem už v šedesátých letech?

24. srpna před 54 lety skončilo v New Yorku několikadenní zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž se projednávala otázka Československa. Obě strany „střílely“ protichůdnou interpretací dějin Československa a východního bloku.

„Pozoroval jsem, jak se náměstím sunou štrůdly ruských tanků. Najednou vidím, že jeden je moc vlevo. Dal jsem foťák k oku, tank naboural do podloubí, já zmáčkl spoušť.“ Ikonická fotografie zachytila nehodu, po níž zahynuly tři z devíti libereckých obětí invaze.

„Neuměl si život zjednodušovat – a ani to nechtěl,“ vzpomínal v říjnu 1983 novinář Sláva Volný na svého dlouholetého kolegu a přítele Jiřího Lederera. Publicistu a intelektuála, od jehož narození uplynulo 15. července už sto let.

Z vysmívaného děvčátka se špatným kádrovým profilem se vypracovala v uznávanou dětskou neuroložku. Příběh Anny Švehlákové inspiruje i dnes, kdy nám snad nehrozí, že by státní úřady šikanovaly lidi jen proto, že chodí do kostela.