Baťovi muži vyjížděli do exotických krajů, aby zde postavili továrny „na zelené louce“, kde tamní obyvatele učili šít boty. Spolu s fabrikami vznikala města s domy, školami a kostely. Rodina Kosů zde žila až do návštěvy své rodné a už nově komunistické země.

Radomír Kos se narodil 10. srpna 1948 v indické Kalkatě, kam byl v polovině 30. let jeho otec Jaroslav Kos vyslán zakládat pobočku Baťova obuvnického impéria. Město, které pomáhal zakládat, se jmenuje Batanagar čili v překladu z hindštiny Baťovo město. Nachází se ve východní Indii v deltě řeky Gangy na periferii Kalkaty. Bylo založeno z popudu Jana Antonína Bati v roce 1934 a výroba bot pod značkou Baťa zde funguje dodnes.

Na území dnešní Indie začalo podnikání firmy Baťa v roce 1926 otevřením prvních vlastních prodejen. Koncem roku 1931 byla zřízena sesterská společnost a nedlouho poté započala výroba obuvi v továrně v Konnagaru. Významným centrem baťovské výroby se stal roku 1936 Batanagar. V dalších letech přibylo několik nových továren. Prodejní síť se rozšířila z 20 míst v roce 1939 na 738 v roce 1951. Mezi rokem 1985 a 1995 byly otevřeny dvě moderní továrny na obuv. Zdroj: Baťův svět.
Batanagar, Indie, slavnost. Zdroj: archiv pamětníka
Batanagar, Indie, slavnost. Zdroj: archiv pamětníka

Po válce začal tatínek pomýšlet na ženitbu a přijel do Československa poohlédnout se po nějaké nevěstě. Brzy se zde skutečně seznámil s jistou Jarmilou Hrstkovou, se kterou se obratem oženil a odvezl si ji do Indie. Do roka se novomanželům narodil syn Radomír. V té době žilo v Batanagaru asi 200 Čechoslováků. 

Baťovo městečko, obytné domy. Zdroj: archiv pamětníka
Baťovo městečko, obytné domy. Zdroj: archiv pamětníka

Každý z nich zde měl svůj dům nebo komfortní byt. Zatímco muži pracovali na manažerských pozicích v továrně, jejich manželky trávily čas v dámském klubu nebo u bazénu a o jejich děti se staraly indické chůvy a domácí práce obstarávali sluhové.

Rodiče dbali na to, aby malý Radomír vyrůstal ve vícejazyčném prostředí. Jeho prvním jazykem byla angličtina, kterou na něj mluvili oba rodiče, a od své indické chůvy pochytil základy hindštiny. Čeština se měla připojit později. S domovem rodiče byli v písemném styku a zdálky sledovali turbulentní přechod k socialistickému režimu, který definitivně pohřbil naděje na obnovení Baťova podnikání v Československu. 

 

Líbí se vám tento text? Podívejte se v úplné fotogalerii na snímky z Indie 30. a 40. let! Předplaťte si Magazín a dočtěte si článek!