Krvavě potlačené povstání v Přerově, tragický příběh pošťáka Šimka na konci války nebo masakr v Javoříčku. Ale také česká odplata a násilí vůči Němcům.
Boj o rozhlas, osvobozování Plzně i plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluví o dění ve dnech konce války. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu.
V bonusovém díle seriálu Hlasy paměti budeme mluvit o konci války. Byl už na dohled, přesto v Malé pevnosti v Terezíně dál umírali čeští odbojáři. „Nečekali jsme nic zlého, dokud nezazněly výstřely,“ vzpomínají pamětníci.
Zdálo se, že po dlouhých válečných letech plných utrpení přichází nejšťastnější okamžik, z Terezína zmizeli poslední němečtí dozorci. Boj o život ale začal s novým nepřítelem: skvrnitým tyfem. Po osvobození Terezína mu podlehlo na patnáct set lidí.
„Nedomyslel jsem to. Ti, co to domysleli, utekli. A já blbec jsem tady zůstal,“ vzpomínal Tomáš Sedláček pro Paměť národa na komunistický převrat v únoru 1948.
„…který zfanfrní národ,“ říkával generál Tomáš Sedláček. Bojoval proti nacistům, po válce ho komunisté obvinili z velezrady a špionáže. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen na doživotí. Třináct let strávil v uranových dolech a věznicích.
Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhali partyzánům.
Ženy pomáhaly parašutistům, vracely se pro raněné, když kolem létaly kulky. Předávaly zprávy, některé se dokonce postavily nepříteli se zbraní v ruce – ženy se za druhé světové války odvážně zapojily do boje. Přesto jejich příběhy dodnes často zůstávají zapomenuté.
Spojenecké americké a britské jednotky provedly vzdušný útok na hlavní město Saska. 13. až 15. února 1945 bombardéry ve čtyřech náletech shodily na Drážďany přes 3900 tun pum. Ohnivé peklo přineslo ale i jednu nečekanou záchranu…
15. dubna 1945 britská armáda osvobodila koncentrační tábor Bergen Belsen. Panovaly zde katastrofální podmínky – tábor byl přetížen, chybělo jídlo, šířil se tyfus. Britům se naskytl děsivý pohled: asi 60 tisíc lidí v kritickém stavu a 13 tisíc mrtvých…
Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do Auschwitz-Birkenau, německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Před vojáky se otevřel tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky se potácelo sedm tisíc zesláblých a nemocných lidí.
Příběhy z historie budou vyprávět lidé, kteří je zažili. Co paměť znamená pro přítomnost? Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a zakladatel Post Bellum Mikuláš Kroupa v podcastu ČRo Plus a Paměti národa přibližují klíčové okamžiky 20. století.