Hlasy paměti: Voláme všechny Čechy! A nejen Praha povstala
Boj o rozhlas, osvobozování Plzně i plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluví o dění ve dnech konce války. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu.
Poslední poprava v Terezíně: 51 obětí gestapa na rozkaz K. H. Franka, 2. květen 1945
V bonusovém díle seriálu Hlasy paměti budeme mluvit o konci války. Byl už na dohled, přesto v Malé pevnosti v Terezíně dál umírali čeští odbojáři. „Nečekali jsme nic zlého, dokud nezazněly výstřely,“ vzpomínají pamětníci.
Přijížděly transporty zubožených. A vzápětí se v ghettu Terezín rozšířil tyfus
Zdálo se, že po dlouhých válečných letech plných utrpení přichází nejšťastnější okamžik, z Terezína zmizeli poslední němečtí dozorci. Boj o život ale začal s novým nepřítelem: skvrnitým tyfem. Po osvobození Terezína mu podlehlo na patnáct set lidí.
Utekli z Osvětimi a podali světu Zprávu. Zprávu o velikém neštěstí
Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.
Utekli z Osvětimi a podali světu Zprávu. Zprávu o velikém neštěstí
Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.
Hlasy paměti: Ploština symbolem krutosti nacistů. Ta nepolevovala ani na konci války
Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhali partyzánům.
Hlasy paměti: Zděšení Britů v Bergen Belsenu, vztek Američanů v Dachau
15. dubna 1945 britská armáda osvobodila koncentrační tábor Bergen Belsen. Panovaly zde katastrofální podmínky – tábor byl přetížen, chybělo jídlo, šířil se tyfus. Britům se naskytl děsivý pohled: asi 60 tisíc lidí v kritickém stavu a 13 tisíc mrtvých…
Hlasy paměti: Osvobození Osvětimi
Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do Auschwitz-Birkenau, německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Před vojáky se otevřel tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky se potácelo sedm tisíc zesláblých a nemocných lidí.
Století příběhů: Z revoluce zůstává kocovina kvůli nepotrestání komunistů
Před 35 lety vystoupil před zaplněnou Letenskou plání s emotivním projevem slovenský učitel: „Mor ho!“ Jenže velká očekávání revoluce pak vystřídalo mnohdy i bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Století příběhů: Z revoluce zůstává kocovina kvůli nepotrestání komunistů (Ukázka)
Před 35 lety vystoupil před zaplněnou Letenskou plání s emotivním projevem slovenský učitel: „Mor ho!“ Jenže velká očekávání revoluce pak vystřídalo mnohdy i bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Poslední přistání bombardéru Boeing B-17G číslo 004 a zbytečná vražda
80 let uplyne od nouzového přistání bombardéru Boeing B-17G, které doprovázelo zabití dvou Američanů příslušníkem gestapa. Událost připomene 13. října 2024 v Napajedlech vzpomínková akce s výstavou a krátkým filmem z produkce Paměti národa.
Století příběhů. Zlomový rok 1969 (3.) – Armáda „zakročila“
Symbol devětašedesátého: armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu.
Století příběhů. Zlomový rok 1969 (2.) – Co se dělo v Brně?
Srpen 1969 byl v Brně neobyčejně krutý. Při demonstracích tam Veřejná bezpečnost, Lidové milice a Československá lidová armáda zabili nebo vážně zranili několik lidí. Komunistická strana chtěla Sovětskému svazu ukázat, že situaci má opět pevně v rukou.
Století příběhů – Zlomový rok 1969
Před pětapadesáti lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.
Století příběhů: Ta saze jsem já… Červenec 1944, rodinný tábor terezínských Židů
Co víme o rodinném táboře v Osvětimi-Březince? Na to díky výpovědím pamětníků odpovídají Adam Drda a Mikuláš Kroupa, autoři třídílné série z nového rozhlasového cyklu „Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus“.
Já jsem jako Němka dětství neměla…
Přišla o otce, zažila rabování sovětskými vojáky i divoký odsun sudetských Němců. Alžběta Odziomková jako německé dítě viděla, jak vypadá nenávist, a zažila, co je hlad.
Tohle je pohádka o holčičce, kterou rodiče schovali u cizích. Ta holčička jsi ty
V šesti letech měl ze dne na den sestřičku, byly jí dva měsíce... Rodiče malé Zity Löwenbeinové se v posledních zimních válečných měsících skrývali v lese, věděli, že holčička tam nepřežije. Našli řešení. Ti „cizí“ získali izraelský titul Spravedlivý mezi národy.
„Mami, proč jste si to tehdy nechali líbit?“ Tohle děti nikdy neřekly. Nenechali
Dana Němcová, vždy usměvavá a laskavá, působila na své okolí až provokativně – jakoby se neustále z něčeho radovala. Štěstí prožívala díky velké rodině a stovkám kamarádů, které v životě poznala. Říkala, že to její štěstí na dobré lidi bylo „za všechny prachy“.
Jedenáct špagátů pro „protistátní spiklenecké centrum kolem Rudolfa Slánského“
Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.
V ghettu Terezín skončilo 526 transportů. Ten první před osmdesáti lety
Dne 24. listopadu roku 1941 odjel z Prahy do pevnostního města Terezín první židovský transport, který vezl 342 mužů. Tvořili tzv. Aufbaukommando a měli za úkol začít připravovat nové evropské ghetto v protektorátu Čechy a Morava na brzký příjezd tisíců lidí.