Po roce 1945 jednu propagandu vystřídala druhá
Ve druhém díle debaty Lucie Korcové s Mikulášem Kroupou a Adamem Drdou z konference pořádané Českým rozhlasem Plus s názvem Pravda v pohybu budeme mluvit o tom, jak na nacistickou propagandu plíživě navázala ta komunistická.
Narativy propagandy se nemění: je důležité najít si nepřítele
Joseph Goebbels si do deníku zapsal: „Zhlédl jsem film o schůzce Roosevelta a Churchilla v Atlantiku. Je mizerně a amatérsky natočen. Takovému braku říkají Angličané propaganda! Jak jsme v této oblasti lepší než naši nepřátelé!“
My jsme česky neuměli. A matka nám řekla, že když promluvíme německy, tak nás zabijí
Postoloprty a Ústí nad Labem – v obou místech došlo krátce po osvobození v roce 1945 k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů pachatelé nikdy nebyli potrestáni.
BONUS: „Jako kdyby v květnových dnech do lidí vjel démon,“ vzpomínají pamětníci
Krvavě potlačené povstání v Přerově, tragický příběh pošťáka Šimka na konci války nebo masakr v Javoříčku. Ale také česká odplata a násilí vůči Němcům.
Hlasy paměti: Voláme všechny Čechy! A nejen Praha povstala
Boj o rozhlas, osvobozování Plzně i plíživý nástup další totality – novinářka Lucie Korcová, dokumenatrista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluví o dění ve dnech konce války. A přidávají i vzpomínky svých příbuzných, kteří zažili pád nacismu.
Poslední poprava v Terezíně: 51 obětí gestapa na rozkaz K. H. Franka, 2. květen 1945
V bonusovém díle seriálu Hlasy paměti budeme mluvit o konci války. Byl už na dohled, přesto v Malé pevnosti v Terezíně dál umírali čeští odbojáři. „Nečekali jsme nic zlého, dokud nezazněly výstřely,“ vzpomínají pamětníci.
Přijížděly transporty zubožených. A vzápětí se v ghettu Terezín rozšířil tyfus
Zdálo se, že po dlouhých válečných letech plných utrpení přichází nejšťastnější okamžik, z Terezína zmizeli poslední němečtí dozorci. Boj o život ale začal s novým nepřítelem: skvrnitým tyfem. Po osvobození Terezína mu podlehlo na patnáct set lidí.
Utekli z Osvětimi a podali světu Zprávu. Zprávu o velikém neštěstí
Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.
Utekli z Osvětimi a podali světu Zprávu. Zprávu o velikém neštěstí
Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.
Hlasy paměti: Ploština symbolem krutosti nacistů. Ta nepolevovala ani na konci války
Je 19. dubna 1945 ráno, když do malé pasekářské osady Ploština dorazí komando SS. Vojáci zapálí deset domů a zastřelí nebo upálí 24 lidí. Jde o odplatu za to, že místní pomáhali partyzánům.
Hlasy paměti: Zděšení Britů v Bergen Belsenu, vztek Američanů v Dachau
15. dubna 1945 britská armáda osvobodila koncentrační tábor Bergen Belsen. Panovaly zde katastrofální podmínky – tábor byl přetížen, chybělo jídlo, šířil se tyfus. Britům se naskytl děsivý pohled: asi 60 tisíc lidí v kritickém stavu a 13 tisíc mrtvých…
Hlasy paměti: Osvobození Osvětimi
Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do Auschwitz-Birkenau, německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Před vojáky se otevřel tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky se potácelo sedm tisíc zesláblých a nemocných lidí.
Století příběhů: Z revoluce zůstává kocovina kvůli nepotrestání komunistů
Před 35 lety vystoupil před zaplněnou Letenskou plání s emotivním projevem slovenský učitel: „Mor ho!“ Jenže velká očekávání revoluce pak vystřídalo mnohdy i bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Století příběhů: Z revoluce zůstává kocovina kvůli nepotrestání komunistů (Ukázka)
Před 35 lety vystoupil před zaplněnou Letenskou plání s emotivním projevem slovenský učitel: „Mor ho!“ Jenže velká očekávání revoluce pak vystřídalo mnohdy i bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Poslední přistání bombardéru Boeing B-17G číslo 004 a zbytečná vražda
80 let uplyne od nouzového přistání bombardéru Boeing B-17G, které doprovázelo zabití dvou Američanů příslušníkem gestapa. Událost připomene 13. října 2024 v Napajedlech vzpomínková akce s výstavou a krátkým filmem z produkce Paměti národa.
Století příběhů. Zlomový rok 1969 (3.) – Armáda „zakročila“
Symbol devětašedesátého: armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu.
Století příběhů. Zlomový rok 1969 (2.) – Co se dělo v Brně?
Srpen 1969 byl v Brně neobyčejně krutý. Při demonstracích tam Veřejná bezpečnost, Lidové milice a Československá lidová armáda zabili nebo vážně zranili několik lidí. Komunistická strana chtěla Sovětskému svazu ukázat, že situaci má opět pevně v rukou.
Století příběhů – Zlomový rok 1969
Před pětapadesáti lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.
Století příběhů: Ta saze jsem já… Červenec 1944, rodinný tábor terezínských Židů
Co víme o rodinném táboře v Osvětimi-Březince? Na to díky výpovědím pamětníků odpovídají Adam Drda a Mikuláš Kroupa, autoři třídílné série z nového rozhlasového cyklu „Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus“.
Já jsem jako Němka dětství neměla…
Přišla o otce, zažila rabování sovětskými vojáky i divoký odsun sudetských Němců. Alžběta Odziomková jako německé dítě viděla, jak vypadá nenávist, a zažila, co je hlad.