Rozhovory

Paměť národa s nakladatelstvím ARGO připravují komiks s názvem „HANGÁR: RAF ve vzduchu i na zemi“. Nad zpracováním příběhů pěti hrdinů má odborný dohled vedoucí dokumentaristiky Paměti národa František Štambera. Komiksu se už nemůže dočkat! A děkuje za podporu!

Český Marco Polo, pokrokový architekt nebo pracovitá členka Sokola. Kniha Moravané ve světě vypráví sedm životních příběhů o tvrdé práci a vybudování nové existence od nuly. Autor a badatel Martin Nekola jí chce inspirovat mladší generaci.

E-shop Paměti národa už více než rok nabízí čtenářům knížky, které se týkají československé historie 20. století, aktuálně je v nabídce téměř 500 titulů. Manažerka projektu Simona Skrbková mluví o práci knihkupectví a nastiňuje letošní novinky i tipy na Vánoce.

Blanka Čílová toho zažila už spoustu – protikomunistický odboj, ztrátu prvního manžela, druhou svatbu a pak působila v Konfederaci politických vězňů… Nyní se v 95 letech dočkala knihy, kterou o ní a novopackém odboji napsal spisovatel a cyklista Daniel Polman.

Listopad nabídl i zapomenutá či nepřipomínaná výročí. Jedno se týká prezidenta pomnichovské Česko-Slovenské republiky a následně Protektorátu Čechy a Morava Emila Háchy. Od jeho zvolení prezidentem takzvané druhé republiky ze 30. listopadu 1938 uplynulo 85 let.

Mají za sebou více než sedmdesát natáčení našeho podcastu. Předseda kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a politický komentátor a novinář Jindřich Šídlo pokřtí novou knihu „Můžu to doříct…?“, vychází z úvodních třinácti dílů série podcastu. 7. listopad, La Fabrika!

Zjištění, že se na poli šíření propagandy a dezinformací z Ruska do EU „něco děje“, přicházelo do Bruselu pomalu. Až v roce 2015 vznikl speciální tým EU StratCom Task Force, do něhož svého zástupce vysílá i české MZV – aktuálně je jím Jan Látal.

Arménská spisovatelka a historička z Jerevanu Lusine Kharatyan mluví o uprchlících z Náhorního Karabachu a kontextu tamního konfliktu. Vysvětluje, co nám o bývalém SSSR říká orální historie a uvažuje o budoucnosti vztahů Arménie s Ruskem a se Západem.

První kniha ze série Nezapomeňme vznikla k výročí 30 let od sametové revoluce. Ve spolupráci s Albatros Media pokračujeme už třetím dílem. Irena Tatíčková, která publikace sestavuje, mluvila o příbězích dalšího, právě vydaného souboru příběhů.

Začátky muzea tajné policie v Berlíně byly divoké. Neznámí lidé jezdili k budově nově vzniklého muzea a nabízeli obsah svých kufrů. Tajné dokumenty, vysílačky nebo odposlouchávací zařízení tak postupně zaplnily několik pater budovy bývalého sídla Stasi.

Historik Alexej Makarov otevřeně popisuje Rusko a vysvětluje, proč navzdory osobnímu riziku nechce vlast opustit. Rozhovor se spolupracovníkem organizace Memorial vznikl před nehodou letounu šéfa Wagnerovy skupiny. Ta podle Makarova je hrozbou pro Putinův režim.

Stanislav Biler je sociolog, publicista a redaktor Alarmu, který mimo jiné natáčí pořad Všichni tady umřeme. Za román Destrukce získal v roce 2022 literární ocenění Magnesia Litera v kategorii próza.

Radka Patočková je ředitelkou nakladatelství KHER, které podporuje rozvoj romské literatury v České republice. V rozhovoru popisuje nejen situaci romských autorů a témata, kterými se zabývají, ale také sestupnou tendenci v užívání romštiny.

M. R. Štefánik byl jedním z hlavních iniciátorů vzniku samostatného Československa. Scénárista Michal Baláž a ilustrátor Václav Šlajch, spoluautoři komiksového románu Štefánik, ukazují v oceněném díle ale i další stránky jeho bohatého života.

Pro Paměť národa Jan Blažek zaznamenává mimo jiné výpovědi pamětníků žijících v Německu. Knihu Odsunuté děti, oceněnou Zlatou stuhou, tvoří pět příběhů, které popisují odsun Němců z Československa. Nyní se publikace dočkala vydání ve dvou dalších jazycích.

Rok a čtvrt je Martin Ocknecht koordinátorem ukrajinské sbírky Post Bellum. Pomoc Ukrajině mu přinesla největší profesní dobrodružství, jaké kdy zažil. Jak se Ukrajině víc než rok po začátku ruského útoku daří žít a bojovat? A co všechno Martin na Ukrajině viděl?

Spisovatelka Barbora Šťastná v rozhovoru představuje svůj román Samotářky a práci pro Magazín Paměti národa. Její zatím poslední kniha je zčásti inspirována příběhem, který před sedmdesáti lety otřásl Sedlčanskem.

Norský památník Falstad Centre chce mladé studenty zaujmout emocionálním prožitkem. Jeho smyslem není vychovávat z dětí historiky – vede je ke kritickému myšlení a poznání, že historie je různorodá a úhlů pohledu mnoho. A přitom: žádné obrazovky v expozici...

Ve druhé části rozhovoru s historikem Zdeňkem Doskočilem o Alexandru Dubčekovi se budeme věnovat osudovým rokům 1968 a 1969 a také porevolučnímu epilogu působení bývalého prvního tajemníka strany po roce 1989.