Jan Blažek

Nizozemský ministr zahraničí Max van der Stoel byl protagonistou historické chvíle: v lednu 1977 jednal s prof. Patočkou, mluvčím Charty 77. Ta tak vstoupila do mezinárodního povědomí a komunistický režim s ní musel počítat. Dnes by politik oslavil sté narozeniny.

Tuto pamětní desku dnes najdete na pomníku u krnovské synagogy. Pro Paměť národa vypovídali jedni z posledních žijících pamětníků tragické události. 

Válka končila, porážka nacismu byla nevyhnutelná. SS přesto nabíralo děti, pak je posílali na smrt. Patnáctiletý Helmut Meewes tehdy byl mezi nimi. V českých táborech a na nucených pracích poté strávil tři roky. Proč se mu to stalo? Jak se s osudem vyrovnával?

V neděli 12. května 2024 se pro veřejnost otevře památník romského holocaustu na místě koncentráku v Letech u Písku. Uzavírají se tak tři desítky let debat o povaze místa, které bývalo i vepřínem. Máme už odvahu znát i nepříjemnou minulost?

Ukrajina stále krvácí, útoky na ni neustávají, mír je v nedohlednu. Naštěstí nepolevuje ani ochota Čechů pomáhat. Co se pořizuje za peníze přispěvatelů sbírky Paměti národa? A hlavně – jak se pomoc do válkou zmítané země dopravuje?

Byl to nástroj popravy stovek lidí, mezi nimi Sophie Scholl, členky slavné německé odbojové skupiny Bílá růže. Má být mnichovská gilotina veřejně vystavena? Pravnučka popraveného Karla Hladečka tvrdí, že ano. Bavorský stát to odmítá.

„Michengrads“, pro malého Cyrila kdysi bájné město zachránců jeho táty. Ve skutečnosti Mnichovo Hradiště. Tady se postarali o otce, když utekl z pochodu smrti. Po několik měsíců zde žil u místních. Příběh objevili lokální novináři a historici pro Paměť národa.

Žili zde po staletí a zanechali po sobě viditelnou stopu. Totalitní režimy ale s životy členů šlechtických rodin otřásly. Až po roce 1989 někteří rodová sídla znovu obydleli. Jak naši šlechtu poznamenala zkušenost s exilem? Co vyprávěli pro Paměť národa?

Před 65 lety 10. března 1959 vypuklo ve Lhase ozbrojené povstání, které čínští okupanti potlačili. Desítky tisíc Tibeťanů padly, další odešly do exilu. Tam se Tändzin Cöndü narodil. V roce 2008 organizoval návrat Tibeťanů do vlasti. Pěším pochodem přes Indii…

Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním ČSSR naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník.

Cherson, Charkiv, Mariupol, Černihiv... Utrpení, destrukce, okupace, ale i osvobození a naděje. Krutá a nesmyslná Putinova válka začala přesně před dvěma lety, z domovů na Ukrajině vyhnala miliony lidí. Jaké jsou příběhy žen, které v Česku našly útočiště?

V nevelké synagoze v pražské Michli po válce hnily po dlouhé roky svitky tór, které nacisté zabavili ve stovkách českých modliteben. Zde vyrůstala Věra Šnáblová. Poznáte ji jako jednu z Wintonových „vnuček“ ve filmu Jeden život, který má dnes premiéru?

Pět bývalých východoněmeckých občanů mluví o tom, proč toužili po opuštění své vlasti. U někoho šlo o touhu cestovat, další byl pod tlakem tajných služeb nebo beznadějně zamilovaný. Proč se jich tolik pokoušelo utéct přes ČSSR? Co je u nás čekalo po zadržení?

V lednu 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77. V zahraničí rezonovalo mimo jiné ve Skandinávii a skupiny nadšenců začaly odtamtud disidenty podporovat. Jak? A co je tomu vedlo? Podívejte se na nový filmový sestřih pořízený z materiálů sbírky Paměť národa.

Arménští partneři Paměti národa natáčejí s pamětníky arménského boje za demokracii a osvobození země od nadvlády SSSR. Vznikl krátký film, který je vzkazem i pro české publikum. V době, kdy se Jerevan opět pokouší o nezávislost na Moskvě, je nečekaně aktuální.

Arménská spisovatelka a historička z Jerevanu Lusine Kharatyan mluví o uprchlících z Náhorního Karabachu a kontextu tamního konfliktu. Vysvětluje, co nám o bývalém SSSR říká orální historie a uvažuje o budoucnosti vztahů Arménie s Ruskem a se Západem.

V Náhorním Karabachu žijí Arméni, vládnout mu ale bude Ázerbájdžán. Region je přitom alfou a omegou arménské národní identity. Proč a odkdy? A jak to souvisí s Ruskem? Co oblast vyléčí? Svědci a pamětníci promlouvají na stránkách Memory of Nations, Paměť národa.

„Pro československý disent a demokracii jsem dobrovolničil asi osm hodin týdně po dobu téměř osmi let,“ říká knihovník Frode Bakken z Norska. Co všechno Skandinávci v Československu dělali a co tím riskovali?

Před devíti lety Rusové po takzvaném referendu zahájili proces rusizace Krymu. Mariia Sulialina ono hlasování dokumentovala a nyní zaznamenává, co se děje za války na Ukrajině. V budoucnu totiž nesmí být pochyb o páchaných zločinech proti lidskosti.