Moonistku Marii Živnou našli na samotce v roce 1974 mrtvou. Zavraždila ji StB?
V bratislavské vyšetřovací vazbě zemřela pětadvacetiletá přívrženkyně tehdy zakázaného učení reverenda Moona. Byla to vražda, nebo sebevražda? Redaktoři Paměti národa pátrají v archivech a oslovují svědky, aby objasnili záhadu starou padesát let.
Newsletter: Moonistku Marii Živnou našli na samotce v roce 1974 mrtvou. Zavraždila ji StB?
V bratislavské vyšetřovací vazbě zemřela pětadvacetiletá přívrženkyně tehdy zakázaného učení reverenda Moona. Byla to vražda, nebo sebevražda? Redaktoři Paměti národa pátrají v archivech a oslovují svědky, aby objasnili záhadu starou padesát let.
Moonistku Marii Živnou našli na samotce v roce 1974 mrtvou. Zavraždila ji StB?
V bratislavské vyšetřovací vazbě zemřela pětadvacetiletá přívrženkyně tehdy zakázaného učení reverenda Moona. Byla to vražda, nebo sebevražda? Redaktoři Paměti národa pátrají v archivech a oslovují svědky, aby objasnili záhadu starou padesát let.
Diktátora se dnes žádná země nezbaví sama bez pomoci ostatních. Ani Bělorusko
Tento víkend v Bělorusku probíhají prezidentské „volby“. Svobodný svět je neuznává, diktátor Lukašenko po nich zůstane vládcem. V roce 2010 byl jeho protikandidátem Andrej Sannikov. Jak s ním poté běloruská KGB zacházela? Mluvil o tom pro sbírku Memory of Nations.
„Tam se klene nebe plné houslí.“ Krása i drama houslařství na Chebsku
To se říkalo o městě Luby nedaleko Krušných hor. Jenže s poválečným odsunem německého obyvatelstva měla tamní houslařská tradice namále. Bohudíky si podmanila i české přistěhovalce. Jak se to stalo a jaký osud vysídlené nástrojáře čekal v Německu?
Společnost postavená na lži požere sama sebe, říká laureátka Ceny Paměti národa
S Olhou Heiko z Ukrajiny se potkáváme v Praze 17. listopadu 2024. Praha slaví výročí Sametové revoluce, na Ukrajině se ale válčí. Právě dnes proběhl jeden z nejhorších ruských útoků na civilisty, na infrastrukturu. Jaký je to pocit přijet ze země, kde je válka?
Výstava online: Kramatorsk, město na frontové linii – Hlasy ukrajinských žen
Unesli vám manžela? Kde je socha V. I. Lenina? Daří se růžím v době okupace? Fotografie z výjimečného ukrajinského města vyprávějí příběhy o životě v permanentním ohrožení válkou. Dokumetují také proměnu role žen v dnešní Ukrajině.
Československo zaostávalo. Ale Škoda na rallye porážela světové značky
Zářili na závodech mistrovství světa, ale jejich životy často poznamenaly konflikty s režimem. Legendy továrního týmu Škoda AZNP Mladá Boleslav neminuly události československých dějin. A 10. 6. 2024 proběhl v Mladé Boleslavi jedinečný vzpomínkový večer!
Nově objevená nahrávka Maxe van der Stoela. V lednu 1977 se setkal s Patočkou
Nizozemský ministr zahraničí Max van der Stoel byl protagonistou historické chvíle: v lednu 1977 jednal s prof. Patočkou, mluvčím Charty 77. Ta tak vstoupila do mezinárodního povědomí a komunistický režim s ní musel počítat. Dnes by politik oslavil sté narozeniny.
„Hnali nás dál a dál…“ Hladový pochod Němců dorazil před 79 lety do Králík
Tuto pamětní desku dnes najdete na pomníku u krnovské synagogy. Pro Paměť národa vypovídali jedni z posledních žijících pamětníků tragické události.
…a nikdo se ho neptal: dítě v uniformě SS. U nás pak „portrétoval“ Gottwalda
Válka končila, porážka nacismu byla nevyhnutelná. SS přesto nabíralo děti, pak je posílali na smrt. Patnáctiletý Helmut Meewes tehdy byl mezi nimi. V českých táborech a na nucených pracích poté strávil tři roky. Proč se mu to stalo? Jak se s osudem vyrovnával?
„Mordovali je Češi.“ Vzpomínky Romů na tzv. cikánský tábor v Letech
V neděli 12. května 2024 se pro veřejnost otevře památník romského holocaustu na místě koncentráku v Letech u Písku. Uzavírají se tak tři desítky let debat o povaze místa, které bývalo i vepřínem. Máme už odvahu znát i nepříjemnou minulost?
„Naděje neumírá. Nikdy.“ Reportáž z humanitární cesty na Ukrajinu
Ukrajina stále krvácí, útoky na ni neustávají, mír je v nedohlednu. Naštěstí nepolevuje ani ochota Čechů pomáhat. Co se pořizuje za peníze přispěvatelů sbírky Paměti národa? A hlavně – jak se pomoc do válkou zmítané země dopravuje?
Stovky lidí tou gilotinou sťali. Je skryta v depozitáři. Je to správně?
Byl to nástroj popravy stovek lidí, mezi nimi Sophie Scholl, členky slavné německé odbojové skupiny Bílá růže. Má být mnichovská gilotina veřejně vystavena? Pravnučka popraveného Karla Hladečka tvrdí, že ano. Bavorský stát to odmítá.
Město „Michengrads“ leží v Česku. A natrvalo je i v srdci jednoho Velšana
„Michengrads“, pro malého Cyrila kdysi bájné město zachránců jeho táty. Ve skutečnosti Mnichovo Hradiště. Tady se postarali o otce, když utekl z pochodu smrti. Po několik měsíců zde žil u místních. Příběh objevili lokální novináři a historici pro Paměť národa.
Kdo statek ztratil, nic neztratil. Šlechtici zamířili do exilu. Museli…
Žili zde po staletí a zanechali po sobě viditelnou stopu. Totalitní režimy ale s životy členů šlechtických rodin otřásly. Až po roce 1989 někteří rodová sídla znovu obydleli. Jak naši šlechtu poznamenala zkušenost s exilem? Co vyprávěli pro Paměť národa?
Návrat do Tibetu? Tibetský básník vypráví pro Paměť národa o dlouhém pochodu
Před 65 lety 10. března 1959 vypuklo ve Lhase ozbrojené povstání, které čínští okupanti potlačili. Desítky tisíc Tibeťanů padly, další odešly do exilu. Tam se Tändzin Cöndü narodil. V roce 2008 organizoval návrat Tibeťanů do vlasti. Pěším pochodem přes Indii…
Tuhá normalizace a naši disidenti tajně na Cambridge. Přitom v Praze. Jak to?
Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním ČSSR naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník.
Předtím a poté. Chtěly by nikdy nepoznat válku. Příběhy ukrajinských uprchlic
Cherson, Charkiv, Mariupol, Černihiv... Utrpení, destrukce, okupace, ale i osvobození a naděje. Krutá a nesmyslná Putinova válka začala přesně před dvěma lety, z domovů na Ukrajině vyhnala miliony lidí. Jaké jsou příběhy žen, které v Česku našly útočiště?
Michelská synagoga a malá Věra. Stovky tór přečkaly nacismus. A zde i komunismus
V nevelké synagoze v pražské Michli po válce hnily po dlouhé roky svitky tór, které nacisté zabavili ve stovkách českých modliteben. Zde vyrůstala Věra Šnáblová. Poznáte ji jako jednu z Wintonových „vnuček“ ve filmu Jeden život, který má dnes premiéru?