Olympiádu v Číně nesleduji, říká tibetský vězeň svědomí
Natočil film, trpěl v čínském vězení, dobrodružně utekl do svobodného světa. Tibetský filmař a disident Döndub Wangčhen navštívil nedávno Prahu, aby upozornil na porušování lidských práv v Číně. Svůj příběh vyprávěl pro Paměť národa.
Komiksy vypráví o odsunutých dětech
Narodili se v předválečném Československu, ale většinu života prožili jako občané Německa. Jejich příběhy inspirovaly tvůrce knihy Odsunuté děti. Magazín Paměti národa přináší pětici medailonů pamětníků, kteří se stávají "komiksovými hrdiny".
Jako pětiletá zažila odsun. Příběh Rosemarie Kraus rozené Dvořák
„Sice mám tady v Bavorsku dva domy, ale doma se cítím v Česku,“ říká osmdesátiletá Rosemarie Kraus. Narodila se v Chlumci u Ústí nad Labem a její dědeček Franz Dvořák byl synovcem skladatele Antonína Dvořáka.
Dobře jsem věděl, co znamená nemoct se dostat pryč
Přesně před šedesáti lety se začala stavět Berlínská zeď. Stala se symbolem rozděleného města, rozděleného Německa, rozdělené Evropy. Miliony „východních" Němců snily o životě za zdí. Desítkám z nich pomohl jejich sen splnit Manfred Matthies, sám někdejší uprchlík.
Čeští pohraničníci mi vzali cestu ke svobodě, říká německá uprchlice Cholewa
Jako východní Němka se pokusila překonat železnou oponu v Československu. Neúspěšně. Věznice v NDR pak pro ni byly peklem. Západní Německo ji nakonec odkoupilo za devizy.
Kopal jsem hroby v Postoloprtech, popisuje poválečné masakry Němců Peter Klepsch
„Doufali jsme, že se Češi pod vlivem Američanů nad námi slitují, zvlášť když jsme nebyli politicky aktivní,“ říká Peter Klepsch. „Ale byl to omyl.“ Ví, o čem mluví. V červnu 1945 vykopával hroby pro zabité v postoloprtských kasárnách.
Česká republika mi zachránila život, říká barmský politický vězeň Linn Thant
„Mnoho mých přátel je právě teď drženo ve vězeních. Velká část z nich je brutálně mučena,“ obává se Linn Thant, který žije od roku 2014 v Praze. Dobře ví, co se v Barmě děje – v tamních vězeních strávil 19 let.
Vždycky jsem měla štěstí, že jsem našla hodný lidi. Příběh Emanuely Köhler
Pražská Němka Emanuela Köhler patřila mezi dva milióny Němců, kteří museli během roku 1946 odjet transporty z Československa. Znalost češtiny a štěstí na dobré lidi ji uchránily od krutého zacházení s Němci bezprostředně po konci války.
Mnozí plakali celou noc. Před 75 lety začaly transporty Němců z Československa
První transporty „organizovaného odsunu“ Němců opustily Československo 25. ledna 1946. Během roku 1946 bylo vysídleno přes dva miliony osob německé národnosti na principu kolektivní viny.
Skončila Postupimská konference. O odsunu Němců nerozhodla
Před 75 lety skončila Postupimská konference, která uznala požadavek Československa na vysídlení německého obyvatelstva. Navzdory rozšířenému mýtu o něm vítězné mocnosti nerozhodly. Odsun v té době již probíhal a Spojenci požadovali jeho pozastavení.
Masakru v Postoloprtech unikl díky českému sousedovi. Příběh Kurta Kempeho
Německé muže ze severočeských Postoloprt a blízkého Žatce čekala po válce hromadná poprava. Třináctiletého Kurta Kempeho vytáhl ze skupiny mužů český soused. Až později se Kurt dozvěděl, co přesně se 27. května 1945 v Postoloprtech stalo.
