Jan Blažek

Krásná země a oblíbená turistická destinace. Zároveň stát ovládaný jednou stranou, tou komunistickou. Řada Vietnamců vyprávěla o svém životě pro portál Memory of Nations, pusťte si krátký sestřih z jejich vzpomínek.

Ve východním bloku byl jedním z prvních projevů touhy po změnách protest ujgurských studentů z 12. prosince 1985, vystoupili proti čínské okupaci. Před čtyřiceti lety ho vedla i Rushan Abbas. Dnes burcuje svět proti genocidě, kterou na jejím národě Číňané páchají.

Spisovatel Stanislav Aseyev byl v roce 2017 zatčen v Doněcku a držen v tajném žaláři Izolacyja. Zažil mučení elektřinou, hlad, psychický teror i nesmyslný soud. Po propuštění se s investigativci vydal po stopách svých trýznitelů a dnes bojuje za spravedlnost.

Bylo jim málo přes dvacet a ve vzduchu voněla opojná atmosféra šedesátých let. Shodou okolností se právě 21. srpna 1968 ocitli u nás a zažili tu střet rodící se občanské společnosti s totalitarismem okupantů. Na základě jejich vzpomínek vznikl krátký film.

Krystina žila v komunistické NDR, přítel Holger emigroval s rodiči do Západního Německa. Místem jejich milostných schůzek se staly Karlovy Vary. Chtěli spolu zůstat už napořád, a Krystina se proto pokusila nelegálně dostat přes československou hranici na Západ.

Dokumentární film Život na dohled hranice z produkce Paměti národa Severní Čechy přibližuje osudy pamětníků z české i německé strany v proměňujícím se 20. století. Snímek byl zařazen do programové sekce Regionalia na Nisa Film Festivalu.

V bratislavské vyšetřovací vazbě zemřela pětadvacetiletá přívrženkyně tehdy zakázaného učení reverenda Moona. Byla to vražda, nebo sebevražda? Redaktoři Paměti národa pátrají v archivech a oslovují svědky, aby objasnili záhadu starou padesát let.

V bratislavské vyšetřovací vazbě zemřela pětadvacetiletá přívrženkyně tehdy zakázaného učení reverenda Moona. Byla to vražda, nebo sebevražda? Redaktoři Paměti národa pátrají v archivech a oslovují svědky, aby objasnili záhadu starou padesát let.

V bratislavské vyšetřovací vazbě zemřela pětadvacetiletá přívrženkyně tehdy zakázaného učení reverenda Moona. Byla to vražda, nebo sebevražda? Redaktoři Paměti národa pátrají v archivech a oslovují svědky, aby objasnili záhadu starou padesát let.

Tento víkend v Bělorusku probíhají prezidentské „volby“. Svobodný svět je neuznává, diktátor Lukašenko po nich zůstane vládcem. V roce 2010 byl jeho protikandidátem Andrej Sannikov. Jak s ním poté běloruská KGB zacházela? Mluvil o tom pro sbírku Memory of Nations.

To se říkalo o městě Luby nedaleko Krušných hor. Jenže s poválečným odsunem německého obyvatelstva měla tamní houslařská tradice namále. Bohudíky si podmanila i české přistěhovalce. Jak se to stalo a jaký osud vysídlené nástrojáře čekal v Německu?

S Olhou Heiko z Ukrajiny se potkáváme v Praze 17. listopadu 2024. Praha slaví výročí Sametové revoluce, na Ukrajině se ale válčí. Právě dnes proběhl jeden z nejhorších ruských útoků na civilisty, na infrastrukturu. Jaký je to pocit přijet ze země, kde je válka?

Unesli vám manžela? Kde je socha V. I. Lenina? Daří se růžím v době okupace? Fotografie z výjimečného ukrajinského města vyprávějí příběhy o životě v permanentním ohrožení válkou. Dokumetují také proměnu role žen v dnešní Ukrajině.

Zářili na závodech mistrovství světa, ale jejich životy často poznamenaly konflikty s režimem. Legendy továrního týmu Škoda AZNP Mladá Boleslav neminuly události československých dějin. A 10. 6. 2024 proběhl v Mladé Boleslavi jedinečný vzpomínkový večer!

Nizozemský ministr zahraničí Max van der Stoel byl protagonistou historické chvíle: v lednu 1977 jednal s prof. Patočkou, mluvčím Charty 77. Ta tak vstoupila do mezinárodního povědomí a komunistický režim s ní musel počítat. Dnes by politik oslavil sté narozeniny.

Tuto pamětní desku dnes najdete na pomníku u krnovské synagogy. Pro Paměť národa vypovídali jedni z posledních žijících pamětníků tragické události. 

Válka končila, porážka nacismu byla nevyhnutelná. SS přesto nabíralo děti, pak je posílali na smrt. Patnáctiletý Helmut Meewes tehdy byl mezi nimi. V českých táborech a na nucených pracích poté strávil tři roky. Proč se mu to stalo? Jak se s osudem vyrovnával?

V neděli 12. května 2024 se pro veřejnost otevře památník romského holocaustu na místě koncentráku v Letech u Písku. Uzavírají se tak tři desítky let debat o povaze místa, které bývalo i vepřínem. Máme už odvahu znát i nepříjemnou minulost?

Ukrajina stále krvácí, útoky na ni neustávají, mír je v nedohlednu. Naštěstí nepolevuje ani ochota Čechů pomáhat. Co se pořizuje za peníze přispěvatelů sbírky Paměti národa? A hlavně – jak se pomoc do válkou zmítané země dopravuje?