Rozhovory

„Státní bezpečnost je zbytečná a škodlivá,“ řekl estébákům frontman skupiny Mňága a Žďorp Petr Fiala v roce 1984. Snažili se ho naverbovat, aby donášel na své spolužáky. Odvetou byl vyhazov z pedagogické fakulty, protože „neskýtá záruky vhodného působení.“

Neslyšící, disidenti, Romové. A další… Tyto skupiny lidí se vymykaly. Ta „souostroví“ měla a mají (!) něco společného: obyvatelé ostrovů si je nevybrali. Kvůli své jinakosti ale často trpěli a trpí. Paměť národa o nich vydává knihu a její autorka ji představuje.

Nová kniha Barbory Šťastné zachycuje osudy příslušníků různých menšin v československé i české historii. Jedné z pamětnic se však necitlivě dotkl její název – Exoti: Povídky o jinakosti podle skutečných příběhů Paměti národa.

Jako třináctiletý slyšel Plastiky a měl pocit, že do tohoto světa patří. V undergroundu pak objevil svobodu i komunitu lidí. Vladimír Drápal „Lábus“ dnes této hudbě dává znít, mimo jiné za pár dní na mimořádném koncertě k padesáti letům od procesu s undergroundem.

Komiks Paměti národa získal cenu Muriel 2025 České akademie komiksu za nejlepší krátký komiks. Autoři komiksu s titulem Jaromíra Kočnarová a editor knihy Těžká rozhodnutí, v níž vyšel, popisují, jak hledali rovnováhu mezi věrností svědectví a dramatizací.

Helena Třeštíková je přední česká dokumentaristka, proslulá časosběrnou metodou a filmy jako Manželské etudy či René, oceňovanými i v zahraničí. Marek Adamczyk je herec nastupující generace, absolvent DAMU, známý z filmu Lidice i z dalších rolí.

Speciální policejní útvar, který řeší nepromlčitelné zločiny totality, funguje přes třicet let. Jak Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu pod vedením Dalimila Syptáka funguje a kolik toho má za sebou? A před sebou?

Pět příběhů, pět rozhodnutí, pět způsobů, jak se postavit zlu. Komiks Těžká rozhodnutí vypráví na základě svědectví ze sbírky Paměť národa osudy českých odbojářů. Jak jsme příběhy vybírali a co říkají o dnešku? Dozvíte se v rozhovoru s editorem Janem Blažkem.

Co znamená vydávat filosofické texty v 21. století? S Jiřím Chotašem, předsedou Ediční rady nakladatelství OIKOYMENH, jsme mluvili o dědictví zakladatelů, důležitosti překladů do češtiny i o tom, proč knihy nejsou jen zbožím, ale také kulturním závazkem.

Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, kreativní ředitelka agentury OAK Tereza Svěráková a provozní ředitel Paměti národa Jan Polouček přibližují zrod knihy rozhovorů o naší budoucnosti vydané k 200. narozeninám banky. Kniha vznikla i díky Paměti národa.

Organizace ukrajinského boje zpočátku mnohdy závisela na do té doby neznámých regionálních autoritách. Jedním z takzvaných velitelů-civilů zdejší obrany byl hejtman oblasti města Mykolajiv, ukrajinský podnikatel a politik s korejskými kořeny Vitalij Kim.

Budování občanské společnosti a podpora studentů, učitelů i migrantů. Veronika Fishbone Vlčková představuje hlavní myšlenky slovenské Nadace Milana Šimečky. Ta kromě jiného vydává knihy, které nově najdete v e-shopu Paměti národa.

Na nich je jen jméno a data. Jan Ciglbauer ve své nové knize příběhy z mosazných destiček ovšem rozvíjí. Další část věnuje místům spojeným s historií budějovických Židů. A konečně se věnuje jedinečnému časopisu Klepy, který tajně vydávala židovská mládež.

Vycházejí povídky o lásce i rozchodech skutečných lidí, kteří své příběhy svěřili Paměti národa. Jsou plné křehkých emocí, pevného odhodlání a vzdoru i běžných trápení zamilovaných. Jak se naší autorce Barboře Šťastné psalo o lásce za dob temna?

Skutečné osudy dětských hrdinů z archivu Paměti národa mají své literární zpracování. Marek Toman vypráví o nelehké úloze při psaní devíti příběhů z minulého století. Kniha „My jsme za to nemohli“ bude pokřtěna 29. ledna v Knihovně Václava Havla.

​​​​​​​Osm let filozof Zdeněk Kratochvíl donášel StB na své kamarády. Předtím ho totiž přitlačili ke zdi důkazy o podílu na přípravě budoucích kněží k tajnému svěcení. Přečtěte si rozhovor, ve kterém Zdeněk Kratochvíl mluví o této době naprosto otevřeně.