Sandra Sýkorová

Štěpán Jaroš působil u anglického letectva a padl v boji. Rodina se po válce přestěhovala ze Slovenska do domu po vysídlených Němcích v Leskovci nad Moravicí, kde čelili útokům kvůli původu. Dnes je toto místo několik desítek metrů pod vodou kvůli stavbě nádrže. 

Štěpán Jaroš působil u anglického letectva a padl v boji. Rodina se po válce přestěhovala ze Slovenska do domu po vysídlených Němcích v Leskovci nad Moravicí, kde čelili útokům kvůli původu. Dnes je toto místo několik desítek metrů pod vodou kvůli stavbě nádrže. 

Eva Kopecká prožila během války zatčení otce gestapem i neurvalost ruských vojáků. Mladší bratr Vladimír se po osvobození skamarádil se třemi britskými letci. Jejich fotky si včetně mnoha dalších pardubických událostí prohlédnete ve fotogalerii pod článkem.

Eva Kopecká prožila během války zatčení otce gestapem i neurvalost ruských vojáků. Mladší bratr Vladimír se po osvobození skamarádil se třemi britskými letci. Jejich fotky si včetně mnoha dalších pardubických událostí prohlédnete ve fotogalerii pod článkem.

Na nich je jen jméno a data. Jan Ciglbauer ve své nové knize příběhy z mosazných destiček ovšem rozvíjí. Další část věnuje místům spojeným s historií budějovických Židů. A konečně se věnuje jedinečnému časopisu Klepy, který tajně vydávala židovská mládež.

František Brouk žil s rodinou v budově jaroměřské sokolovny, jeho otec zde pracoval jako správce a za války tajně fotografoval dění v Jaroměři. Ve fotogalerii pod článkem se můžete podívat na záběry z kapitulace Němců nebo z oslav osvobození. 

František Brouk žil s rodinou v budově jaroměřské sokolovny, jeho otec zde pracoval jako správce a za války tajně fotografoval dění v Jaroměři. Ve fotogalerii pod článkem se můžete podívat na záběry z kapitulace Němců nebo z oslav osvobození. 

Vycházejí povídky o lásce i rozchodech skutečných lidí, kteří své příběhy svěřili Paměti národa. Jsou plné křehkých emocí, pevného odhodlání a vzdoru i běžných trápení zamilovaných. Jak se naší autorce Barboře Šťastné psalo o lásce za dob temna?

Baťovi muži vyjížděli do exotických krajů, aby zde postavili továrny „na zelené louce“, kde tamní obyvatele učili šít boty. Spolu s fabrikami vznikala města s domy, školami a kostely. Rodina Kosů zde žila až do návštěvy své rodné a už nově komunistické země.

Skutečné osudy dětských hrdinů z archivu Paměti národa mají své literární zpracování. Marek Toman vypráví o nelehké úloze při psaní devíti příběhů z minulého století. Kniha „My jsme za to nemohli“ bude pokřtěna 29. ledna v Knihovně Václava Havla.

Naše červené tramvaje byly světově druhým nejrozšířenějším typem tramvaje i lukrativním československým vývozním artiklem. Milan Vlček jich v SSSR v sedmdesátých letech pomáhal uvést do provozu přes dvě stě. Tehdy tam mimojiné poznal „ruskou duši“.

František Ingr žil během totality život člověka ukotveného svou vírou. Až do revoluce distribuoval náboženský samizdat a v roce 1985 nafotil velehradskou pouť. Fotografie z jedné z největších protikomunistických demonstrací najdete pod článkem.

V době normalizace Pavel Kvapil chtěl předávat křesťanskou víru. Organizoval proto tajné tábory ve skautském duchu a pobyty s duchovním programem. Perzekuce na něj nakonec dopadla z jiného důvodu. Odsoudili ho za účast v divadelním představení na svatbě přátel.

V době normalizace Pavel Kvapil chtěl předávat křesťanskou víru. Organizoval proto tajné tábory ve skautském duchu a pobyty s duchovním programem. Perzekuce na něj nakonec dopadla z jiného důvodu. Odsoudili ho za účast v divadelním představení na svatbě přátel.

Petr Zavadil, ředitel pobočky Paměti národa Střední Morava, představuje nový komiks Tři královny o životech tří nezlomných žen. Na příbězích pracovali známí autoři Martin Šinkovský a Honza Blažek. Kniha vyšla i díky vám, čtenářům, a je už nyní k dostání v e-shopu.

Na Kutnohorsku se v padesátých letech formoval silný protikomunistický odboj. Otce Stanislava Maška po odhalení odsoudili na třináct let do uranových dolů. Pár let po jeho propuštění přišla okupace, kterou pamětník nafotil.

Seznámili se při boxování na internátě. Jan Nykl vnímal Jana Zajíce jako silnou, charismatickou a vůdčí osobnost. V den jedenadvacátého výročí Vítězného února spolu nasedli na rychlík a cestou na Václavské náměstí se kamarádi viděli naposled.

9 mužů, 9 rozhovorů. Karel Schwarzenberg, Pavel Pafko nebo Jan Sokol vyprávějí o důležitých chvílích svého života. Text Veroniky Kořínkové doprovázejí fotografie zpovídaných zachycené jejím manželem Pavlem. Výtěžek z prodeje jde na léčbu leukémie.

Bohumil Obdržálek, řečený Bob, vyrostl v prokomunisticky orientované rodině, sám s režimem ale neustále bojoval, často i pěstmi. V Holešově a Zlíně dokumentoval vpád vojsk Varšavské smlouvy, byl vězněn, podepsal Chartu 77 a věnoval se samizdatu. Nakonec emigroval.