Oholili jí hlavu, namalovali hákový kříž... Jí bylo sedm a otec byl Němec
Narodila se v Olomouci těsně před válkou do jedné z národnostně smíšených rodin. Maminka se hlásila k české národnosti, otec k německé. Válka a následné události rodinu rozmetaly a sedmiletá Štěpánka se pak s matkou a sestrami ocitla v internačním táboře pro Němce.
Oholili jí hlavu, namalovali hákový kříž... Jí bylo sedm a otec byl Němec
Narodila se v Olomouci těsně před válkou do jedné z národnostně smíšených rodin. Maminka se hlásila k české národnosti, otec k německé. Válka a následné události rodinu rozmetaly a sedmiletá Štěpánka se pak s matkou a sestrami ocitla v internačním táboře pro Němce.
Fotoalbum: Vedl tajné skautské tábory, nakonec ho odsoudili za divadlo
V době normalizace Pavel Kvapil chtěl předávat křesťanskou víru. Organizoval proto tajné tábory ve skautském duchu a pobyty s duchovním programem. Perzekuce na něj nakonec dopadla z jiného důvodu. Odsoudili ho za účast v divadelním představení na svatbě přátel.
Fotoalbum: Vedl tajné skautské tábory, nakonec ho odsoudili za divadlo (Ukázka)
V době normalizace Pavel Kvapil chtěl předávat křesťanskou víru. Organizoval proto tajné tábory ve skautském duchu a pobyty s duchovním programem. Perzekuce na něj nakonec dopadla z jiného důvodu. Odsoudili ho za účast v divadelním představení na svatbě přátel.
Česká republika mi zachránila život, říká barmský politický vězeň Linn Thant
„Mnoho mých přátel je právě teď drženo ve vězeních. Velká část z nich je brutálně mučena,“ obává se Linn Thant, který žije od roku 2014 v Praze. Dobře ví, co se v Barmě děje – v tamních vězeních strávil 19 let.
Nevěděli, kdo je zachránil. Až nyní se dozvěděli o studentkách Květě a Věře
Studentky učitelství Květa Axmanová a Věra Kristová zorganizovaly v létě 1946 záchranu 45 dětí z Údolí smrti. Paměti národa se podařilo vypátrat pět z nich. Domnívaly se, že se jednalo o oficiální akci organizovanou vládou.
Byla jako anděl. Osmnáctiletá studentka pomohla po válce dětem z Údolí smrti
Čin dvou olomouckých studentek, které nebyly lhostejné k zoufalé situaci dětí ve zničených obcích na východním Slovensku, patří k neznámé česko-slovenské historii. Díky uchovanému svědectví Květoslavy Bartoňové ho můžete 75 let po konci války objevit.
