„Město Olomouc je – bohužel – jedním z mála našich měst, kde spousta občanů nevěděla snad nikdy, zda jsou Češi, nebo Němci,“ napsal v roce 1946 sociálnědemokratický deník Čin. Výtka odrážející téma válečného kolapsu česko-německého soužití směřovala i k lidem, jako byla Štěpánka Jarůšková. Její otec Stefan Bodinek byl Němec, narukoval do wehrmachtu a válku nepřežil. Maminka Marie byla Češka, přesto se ona i její děti musely po válce podřídit omezením, která pro Němce stanovil národní výbor v Olomouci. Není přitom bez zajímavosti, že olomoucká vyhláška se vědomě inspirovala nacistickými protižidovskými zákony. Zaváděla pro Němce „všeobecně ta opatření, která oni ukládali Židům“.
Otec narukoval do wehrmachtu
O svých kořenech toho Štěpánka Jarůšková vzhledem k pohnutým rodinným osudům mnoho neví. Na svého „německého“ otce Stefana Bodinka si téměř nevzpomíná. Pocházel prý z Olomouce a před válkou byl obchodním cestujícím. „Měl kufřík, v něm vzorky čokolád a bonbónů a jezdil po městech. Ale to já si nepamatuju, vím jen to, co nám řekla mama.“
Stefan Bodinek se oženil s Marií, roz. Eperiesy, pravděpodobně ještě za Rakousko-Uherské monarchie nebo těsně po jejím rozpadu. Před Štěpánkou se totiž z manželství narodili ještě Ludvík, Jan, Ervin a Hedvika, přinejmenším dva nejstarší bratři byli za války už dospělí. Po Štěpánce přišla v roce 1942 na svět ještě nejmladší Hana.
Maminka Marie se považovala za Češku, ať už to v mnohonárodnostním olomouckém prostředí znamenalo cokoliv, a s dětmi prý mluvila česky. Nepracovala, byla v domácnosti a starala se o početnou rodinu. Štěpánce byly teprve čtyři měsíce, když nacistické Německo zabralo na základě mnichovské dohody československé pohraničí a nová hranice byla narýsována jen pár kilometrů za Olomoucem. O půl roku později pak nacisté zabrali i zbytek Československa a ve Štěpánčiných patnácti měsících začala v Evropě válka. Štěpánčin otec Stefan Bodinek narukoval do wehrmachtu a bratr Jan k německému letectvu.
Líbí se vám tento text? Předplaťte si Magazín a dočtěte si ho!
