Odpor proti nacistům

Pět příběhů, pět rozhodnutí, pět způsobů, jak se postavit zlu. Komiks Těžká rozhodnutí vypráví na základě svědectví ze sbírky Paměť národa osudy českých odbojářů. Jak jsme příběhy vybírali a co říkají o dnešku? Dozvíte se v rozhovoru s editorem Janem Blažkem.

Na jaře 1944 seskočili u Vysoké nad Labem tři parašutisté z výsadku Barium – Josef Šandera, Josef Žižka a Tomáš Býček. Měli obnovit spojení s domácím odbojem, vytvořit zpravodajskou síť a připravit půdu pro případné ozbrojené povstání proti nacistům. 

Vilém „Vilda“ Jakš, „český Rocky“ první republiky, boxoval jako první Čechoslovák o titul mistra světa. Během války byl členem 311. československé bombardovací perutě RAF. Po zásahu německého stíhače se v roce 1943 jeho letadlo zřítilo do vln Biskajského zálivu.

Shromážděním na Václavském náměstí 8. května společně vzdáme hold obráncům naší svobody. Apelujeme na společnost, aby dál pomáhala bránící se Ukrajině. A také se připravila k obraně vlastní svobody. Projekt Nezapomeňme 80 vznikl za podpory Nadace PPF a dalších. 

Štěpán Jaroš působil u anglického letectva a padl v boji. Rodina se po válce přestěhovala ze Slovenska do domu po vysídlených Němcích v Leskovci nad Moravicí, kde čelili útokům kvůli původu. Dnes je toto místo několik desítek metrů pod vodou kvůli stavbě nádrže. 

Štěpán Jaroš působil u anglického letectva a padl v boji. Rodina se po válce přestěhovala ze Slovenska do domu po vysídlených Němcích v Leskovci nad Moravicí, kde čelili útokům kvůli původu. Dnes je toto místo několik desítek metrů pod vodou kvůli stavbě nádrže. 

Velká Bystřice nedaleko Olomouce je malé město s velkou historií. Během druhé světové války se zde  za vydatné pomoci místních zformoval partyzánský odboj. Příběhy Metoděje Osladila, Josefa Jedličky a Františka Cenkla jsou dodnes živou stopou odvahy a vlastenectví.

Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítáni kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.

Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítáni kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.

Hitlera je třeba odříznout od benzínu! Před 80 lety se také naše území stalo cílem spojeneckých náletů na strategické průmyslové podniky Třetí říše. Vojenská kampaň byla úspěšná a také díky ní německé tanky nemohly zabránit Rudé armádě v postupu na Berlín.

V průběhu jara a léta 1944 bylo na území protektorátu Čechy a Morava vysazeno 9 paradesantních skupin. K jejich spolupracovníkům patřil i farář Rudolf Babula. Život duchovního vyhasl jen necelý měsíc před koncem války v koncentračním táboře Mauthausen. 

Válka končila, porážka nacismu byla nevyhnutelná. SS přesto nabíralo děti, pak je posílali na smrt. Patnáctiletý Helmut Meewes tehdy byl mezi nimi. V českých táborech a na nucených pracích poté strávil tři roky. Proč se mu to stalo? Jak se s osudem vyrovnával?

Josefa a Jindřich Baucovi ve svém bytě poskytli útočiště několika parašutistům. A během razie v noci z 27. na 28. května 1942 ukryli Karla Čurdu z výsadku Out Distance. Ten své zachránce poslal na popraviště stejně jako desítky dalších, které později udal gestapu.

JUDr. Antonín Klouda, exprezident Advokátní komory v Čechách, spolupracoval s odbojem, i se syny musel do koncentračního tábora – Vladimíra nacisté popravili a Jiří byl pak odsouzen komunisty. Česká advokátní komora i Paměť národa splácejí náš společenský dluh.

Rodiče příbramské učitelky Hany Vondráškové ukrývali parašutisty. Po prozrazení výsadku zmizeli v koncentračních táborech, ona pak vyrůstala u příbuzných. Tatínek se z lágru vrátil s tuberkulózou, maminku už nikdy neviděla.

Leopold Färber, takřečený Hurvínek, by se v těchto dnech dožil 95 let. Na skauta, odbojáře a politického vězně z 50. let nezapomínají v domovských Boskovicích a nezapomínáme na něj ani my. Jeho příběh vyprávíme v brněnském Institutu Paměti národa.

Před 80 lety 26. října 1943 byla založena 1. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova, neprávem opomíjená jednotka, která bojovala ve druhé světové válce. Prošlo jí na tři tisíce Čechů, z nichž se třetina nevrátila domů.

Podle aktuálního průzkumu by se dnes do obrany naší země bylo ochotno zapojit 39 % občanů. Před 85 lety v noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána mnichovská dohoda, přes milion vojáků tehdy bylo připraveno Československo bránit.

Když si Libuše brala tašku s bramborami, věděla, že pod nimi jsou součásti vysílačky. Při výslechu gestapu hlavně cokoliv říct! Žádná strategie jí ale nevyšla: z Petschkova paláce byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Válku přežila jen zázrakem.