Odpor proti nacistům

Od chvíle, kdy letadla unesla bomby, byla vnímána jako prostředek k rozhodnutí či zkrácení války. Umožňovala zasahovat cíle mimo dosah pozemních jednotek. Jejich výhod i ničivé síly si byly vědomy všechny válčící strany.

Před 65 lety zemřel Antonín Klouda, výrazná osobnost české advokacie, politik a účastník protinacistického odboje. Dvakrát stanul v čele Advokátní komory a dvakrát se funkce vzdal, když odmítl podřídit advokacii režimu. Tento profesně čestný člověk nikdy nepodlehl.

V copatém děvčeti s tenisákem v ruce by sotvakdo rozeznal partyzánskou spojku. Bylo jí čtrnáct let, když riskovala život. Do konce války zbývalo několik měsíců a lesy v okolí Valašského Meziříčí se hemžily partyzány. 

Nakladatelství Tympanum a Paměť národa vydávají původní audiodrama na pomezí audioknihy a audiohry. V dramatizovaném vyprávění sleduje životní cestu Otty Picka, jednoho z dětí zachráněných v roce 1939 z okupovaného Československa Nicholasem Wintonem. 

Josefa Balejku osud nešetřil, přesto se choval statečně. Stal se také jedním z členů pověstného českého „čtyřlístku“ českých letců. Byli v boji už od samého začátku 2. světové války, přežil z nich pouze Balejka. A ten nejen o jejich osudech vyprávěl Paměti národa.

Československé parašutisty Gabčíka a Kubiše zná asi každý, ale také Němci použili českého parašutistu – vysadili ho v Anglii. Jmenoval se Karel Richter a jeho mise neskončila dobře: před svou popravou se ještě pokusil o sebevraždu.

Na samém konci druhé světové války postihly vesnici Vícov události, které zanechaly hlubokou a nezhojitelnou stopu v jejích dějinách i v paměti místních obyvatel.

Z historie a obecného povědomí se občas vytratí velmi zajímaví lidé. Paměť národa se je pokouší připomínat. Naši pozornost si zaslouží voják, diplomat, a především vlastenec František Schwarzenberg.

15. září 1940 čekal Anglii největší letecký úder. Mohutné útoky Němců měly zlomit odpor RAF, měly umožnit invazi na britské ostrovy a uzavřít západní frontu. Na obranu se postavila pověstná hrstka pilotů, mezi kterými byli i Čechoslováci. A vyznamenali se!

15. září 1940 čekal Anglii největší letecký úder. Mohutné útoky Němců měly zlomit odpor RAF, měly umožnit invazi na britské ostrovy a uzavřít západní frontu. Na obranu se postavila pověstná hrstka pilotů, mezi kterými byli i Čechoslováci. A vyznamenali se!

Na Valašsku se partyzánské hnutí těšilo podpoře místních obyvatel. Jedním ze zásadních podporovatelů 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky byl Jan Juříček žijící s rodinou ve mlýně nedaleko Leskovce. 

Na přelomu let 1941 a 1942 rodiče Marie Raisiglové ukrývali muže, po kterém šlo celé pražské gestapo: Václava Morávka. Jednoho z proslulých Tří králů tehdy devítiletá pamětnice poznala jako „pana učitele Malého“.

Pět příběhů, pět rozhodnutí, pět způsobů, jak se postavit zlu. Komiks Těžká rozhodnutí vypráví na základě svědectví ze sbírky Paměť národa osudy českých odbojářů. Jak jsme příběhy vybírali a co říkají o dnešku? Dozvíte se v rozhovoru s editorem Janem Blažkem.

Na jaře 1944 seskočili u Vysoké nad Labem tři parašutisté z výsadku Barium – Josef Šandera, Josef Žižka a Tomáš Býček. Měli obnovit spojení s domácím odbojem, vytvořit zpravodajskou síť a připravit půdu pro případné ozbrojené povstání proti nacistům. 

Vilém „Vilda“ Jakš, „český Rocky“ první republiky, boxoval jako první Čechoslovák o titul mistra světa. Během války byl členem 311. československé bombardovací perutě RAF. Po zásahu německého stíhače se v roce 1943 jeho letadlo zřítilo do vln Biskajského zálivu.

Shromážděním na Václavském náměstí 8. května společně vzdáme hold obráncům naší svobody. Apelujeme na společnost, aby dál pomáhala bránící se Ukrajině. A také se připravila k obraně vlastní svobody. Projekt Nezapomeňme 80 vznikl za podpory Nadace PPF a dalších. 

Štěpán Jaroš působil u anglického letectva a padl v boji. Rodina se po válce přestěhovala ze Slovenska do domu po vysídlených Němcích v Leskovci nad Moravicí, kde čelili útokům kvůli původu. Dnes je toto místo několik desítek metrů pod vodou kvůli stavbě nádrže. 

Velká Bystřice nedaleko Olomouce je malé město s velkou historií. Během druhé světové války se zde  za vydatné pomoci místních zformoval partyzánský odboj. Příběhy Metoděje Osladila, Josefa Jedličky a Františka Cenkla jsou dodnes živou stopou odvahy a vlastenectví.

Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítáni kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.