Odpor proti nacistům

Tvrz Hanička v Orlických horách vypráví dva příběhy. Nejprve měla bránit Československo před německým útokem a za studené války se pak pod zemí budovalo tajné zázemí pro přežití státu v jaderné válce. Jakou roli hraje Hanička v obraně země dnes?

Tvrz Hanička v Orlických horách vypráví dva příběhy. Nejprve měla bránit Československo před německým útokem a za studené války se pak pod zemí budovalo tajné zázemí pro přežití státu v jaderné válce. Jakou roli hraje Hanička v obraně země dnes?

Josef František byl stíhacím esem bitvy o Británii. Mimo okruh znalců historie druhé světové války je však neprávem zapomenutý a známější je v Polsku než doma. Změnit se to pokouší film Osamělý vlk, který právě vstupuje do kin.

Josef Vavřín se narodil 19. dubna 1927 v Dolní Bečvě. Dětství prožil v osadě Kamenná vysoko nad obcí. V chalupě bez elektřiny a tekoucí vody se svítilo petrolejkou, voda se nosila z potoka a cesta do školy znamenala několik kilometrů chůze lesem. 

V karlovarské Grafii vznikaly noviny, brožury a statisíce letáků určených pro odpůrce nacismu v Německu. Příběh téměř zapomenutého centra exilové sociální demokracie připomíná i jeho někdejší pracovnice Olga Sipplová.

Patřila mezi první ženy v české advokacii. Za války vedla kancelář místo vězněného manžela, starala se o děti i pronásledované příbuzné a po únoru 1948 sama čelila ponižování a zákazům komunistického režimu.

Za druhé světové války pomáhal protinacistickému odboji a podporoval pronásledované. Po roce 1948 se sám stal obětí komunistické perzekuce a skončil ve vězení. Svým osudem prokázal pevnost charakteru. A ovšem bohužel i cenu, kterou za ni musel zaplatit.

Za druhé světové války pomáhal protinacistickému odboji a podporoval pronásledované. Po roce 1948 se sám stal obětí komunistické perzekuce a skončil ve vězení. Svým osudem prokázal pevnost charakteru. A ovšem bohužel i cenu, kterou za ni musel zaplatit.

Vládní poslanec Milan Brázdil vyvolal v parlamentu skandál svým prohlášením, že Češi nikdy nebojovali a bojovat nechtějí. Je to lež, která kopíruje kremelskou propagandu. Ale v tom tvrzení je i zrnko pravdy, které stojí za pozornost. 

Od chvíle, kdy letadla unesla bomby, byla vnímána jako prostředek k rozhodnutí či zkrácení války. Umožňovala zasahovat cíle mimo dosah pozemních jednotek. Jejich výhod i ničivé síly si byly vědomy všechny válčící strany.

Před 65 lety zemřel Antonín Klouda, výrazná osobnost české advokacie, politik a účastník protinacistického odboje. Dvakrát stanul v čele Advokátní komory a dvakrát se funkce vzdal, když odmítl podřídit advokacii režimu. Tento profesně čestný člověk nikdy nepodlehl.

V copatém děvčeti s tenisákem v ruce by sotvakdo rozeznal partyzánskou spojku. Bylo jí čtrnáct let, když riskovala život. Do konce války zbývalo několik měsíců a lesy v okolí Valašského Meziříčí se hemžily partyzány. 

Nakladatelství Tympanum a Paměť národa vydávají původní audiodrama na pomezí audioknihy a audiohry. V dramatizovaném vyprávění sleduje životní cestu Otty Picka, jednoho z dětí zachráněných v roce 1939 z okupovaného Československa Nicholasem Wintonem. 

Josefa Balejku osud nešetřil, přesto se choval statečně. Stal se také jedním z členů pověstného českého „čtyřlístku“ českých letců. Byli v boji už od samého začátku 2. světové války, přežil z nich pouze Balejka. A ten nejen o jejich osudech vyprávěl Paměti národa.

Československé parašutisty Gabčíka a Kubiše zná asi každý, ale také Němci použili českého parašutistu – vysadili ho v Anglii. Jmenoval se Karel Richter a jeho mise neskončila dobře: před svou popravou se ještě pokusil o sebevraždu.

Na samém konci druhé světové války postihly vesnici Vícov události, které zanechaly hlubokou a nezhojitelnou stopu v jejích dějinách i v paměti místních obyvatel.

Z historie a obecného povědomí se občas vytratí velmi zajímaví lidé. Paměť národa se je pokouší připomínat. Naši pozornost si zaslouží voják, diplomat, a především vlastenec František Schwarzenberg.

15. září 1940 čekal Anglii největší letecký úder. Mohutné útoky Němců měly zlomit odpor RAF, měly umožnit invazi na britské ostrovy a uzavřít západní frontu. Na obranu se postavila pověstná hrstka pilotů, mezi kterými byli i Čechoslováci. A vyznamenali se!

15. září 1940 čekal Anglii největší letecký úder. Mohutné útoky Němců měly zlomit odpor RAF, měly umožnit invazi na britské ostrovy a uzavřít západní frontu. Na obranu se postavila pověstná hrstka pilotů, mezi kterými byli i Čechoslováci. A vyznamenali se!