Atentát na Reinharda Heydricha následovala výpověď Karla Čurdy, která spustila vlnu zatýkání, prohlídek a výslechů. Eliška Dusilová přišla v jejich důsledku o oba své rodiče.
V Moravském krasu se nachází celá řada skalních útvarů, propastí a jeskyní. Nebýt správce přírodní památky, otce Jana Suchánka, byly by dómy Kateřinské jeskyně nenávratně zničeny.
Lidickou tragédii, ke které došlo před 81 lety, připomínáme jedním méně známým příběhem. Před popravčí četou u zdi Horákova statku zemřel i muž, jehož hlas znali tehdejší rozhlasoví posluchači.
Rozechvělá slova radiotechnika Vlacha: „Haló, haló, zde radiostanice O.K.P. Kbely u Prahy, prozatímní vysílací stanice Radiojournalu...“ Pak hymna. Poeticky 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut začal vysílat rozhlas... Jsou s ním spojena tisíce lidských dramat.
Přirovnání „silný jako Frištenský“ v českém prostředí začátkem 20. století zdomácnělo. Na sportovním poli se objevil muž, který se pro mnohé stal vzorem. Nejen díky svým fyzickým schopnostem a houževnatosti, ale i pro svůj charakter a vlastenectví.
Masarykova první republika, mnichovská krize, komunistický převrat, Sametová revoluce… A především druhá světová válka na křídlech Spitfiru. To jsou některé z kapitol 20. století, které za svých fantastických sto let zažil generál Emil Boček.
Vlastenec, špion, agent, autor prvního zpracování příběhu bratrů Mašínů. Prožil strhující životní dramata: za Pražského povstání bojoval proti SS v budově rozhlasu, po roce 1948 byl špionem a tvůrcem dokonalé špionážní sítě. „Český Rambo“ se narodil před sto lety.
Vasil Timkovič by se v březnu dožil stovky. Při našem posledním setkání už zuřila válka na východě. Komentoval ji jednoznačně: „Ukrajinci bojují za svoji svobodu, za svoji vlast, jako my jsme bojovali! Vzkažte jim, ať se rvou do poslední chvíle! Musí vyhrát!"
Legendární hotel Veselka už několik desetiletí na hlavní třídě Pardubicích nenajdete. Místo, kde stával, připomíná jen pamětní deska. Památku na časy první republiky a řadu významných osobností nechal komunistický režim zchátrat a 26. srpna 1972 odstřelit.
Štědrý večer za druhé světové války měl mnoho podob. V protektorátu lidé strádali nedostatkem potravin, v nuceném nasazení a na frontách navíc i steskem po domově. A strachem, že už nikdy neuvidí své blízké.
V roku 1942 začala ľudácka Slovenská republika posielať Židov do vyhladzovacích táborov. Eliho Vaga a jeho sestru Ester poslali rodičia samých do hôr, aby prežili. Dvanáctiročný Eli sa k tejto úlohe postavil statočne.
„Viděl jsem na Václaváku lidi brečet, řekl jsem si, že musím něco udělat.“ 19. listopadu 1939 šel s kamarádem do kina na Kristiána, v neděli na svaté přijímání. A v pondělí vyrazil na frontu. Připomínáme příběh Jiřího Pavla, i jemu patří Den válečných veteránů.
Právě před osmdesáti lety – 24. října 1942 – bylo v Mauthausenu popraveno 262 příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha. Co se stalo s jejich dětmi? Nacisté je skoro tři roky věznili v utajení.
Jiří Kotyk od přelomu šedesátých a sedmdesátých let neúnavně sbírá svědectví lidí zejména z období 2. světové války. O jeho práci a o pardubických muzejních institucích jsme si povídali v tamějším Institutu Paměti národa.
Příběh Jana Maryšky známe díky jedinečné nahrávce ze začátku sedmdesátých let, záznam uchovávala jeho rodina a poskytla ho Paměti národa. Odkrývá překvapivé detaily dramatického osudu z prostředí československého domácího odboje za 2. světové války.
Volyňský Čech, vyučený krejčí a vycvičený výsadkář šestadevadesátiletý Václav Pirožek měl za sebou bitvy za 2. světové války na východní frontě na Dukle a v Nízkých Tatrách. Před dvěma lety nečekaně zemřel ve znojemské nemocnici na Covid.
Nacisté věznili tříletou dívku, její rodiče popravili. Dnes třiaosmdesátiletou Alenu Staňkovou navštívila skupina žáků z 8. třídy ZŠ Špitálská z Prahy 9. Zapojili se do projektu Příběhy našich sousedů a zpracovali příběh takzvaného svatobořického dítěte.
Baranova je klidná ulice na pomezí pražských Vinohrad a Žižkova, lemují ji činžáky postavené v první polovině 20. století. Za názvem najdeme příběh rodiny přesvědčených komunistů. Kdo tedy byl onen Baran? Mnoho lidí to nejspíš neví...
Maminka měla o synka strach, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený řečený Káďa nakonec naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím.