Hlasy paměti: Bez žen by se domácí odpor neobešel, přesto zůstávají ve stínu
Ženy pomáhaly parašutistům, vracely se pro raněné, když kolem létaly kulky. Předávaly zprávy, některé se dokonce postavily nepříteli se zbraní v ruce – ženy se za druhé světové války odvážně zapojily do boje. Přesto jejich příběhy dodnes často zůstávají zapomenuté.
Hlasy paměti: Drážďany 1945 – hořely tři dny a tři noci
Spojenecké americké a britské jednotky provedly vzdušný útok na hlavní město Saska. 13. až 15. února 1945 bombardéry ve čtyřech náletech shodily na Drážďany přes 3900 tun pum. Ohnivé peklo přineslo ale i jednu nečekanou záchranu…
Hlasy paměti: Osvobození Osvětimi
Rudá armáda 27. ledna 1945 vstoupila do Auschwitz-Birkenau, německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Před vojáky se otevřel tragický pohled. Mezi dřevěnými baráky se potácelo sedm tisíc zesláblých a nemocných lidí.
Století příběhů: Z revoluce zůstává kocovina kvůli nepotrestání komunistů (Ukázka)
Před 35 lety vystoupil před zaplněnou Letenskou plání s emotivním projevem slovenský učitel: „Mor ho!“ Jenže velká očekávání revoluce pak vystřídalo mnohdy i bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Století příběhů: Z revoluce zůstává kocovina kvůli nepotrestání komunistů
Před 35 lety vystoupil před zaplněnou Letenskou plání s emotivním projevem slovenský učitel: „Mor ho!“ Jenže velká očekávání revoluce pak vystřídalo mnohdy i bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Století příběhů. Zlomový rok 1969 (3.) – Armáda „zakročila“
Symbol devětašedesátého: armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu.
Století příběhů. Zlomový rok 1969 (2.) – Co se dělo v Brně?
Srpen 1969 byl v Brně neobyčejně krutý. Při demonstracích tam Veřejná bezpečnost, Lidové milice a Československá lidová armáda zabili nebo vážně zranili několik lidí. Komunistická strana chtěla Sovětskému svazu ukázat, že situaci má opět pevně v rukou.
Století příběhů – Zlomový rok 1969
Před pětapadesáti lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.
Při verbování ke spolupráci s StB vždy lépe fungovala pozitivní motivace
„Fyzické násilí je velmi efektivní metodou, jak donutit člověka k přiznání. Je to ale velmi špatný nástroj k tomu, abychom zjistili pravdu,“ říká lékař Jan Vevera v novém dílu podcastu Lidé Paměti národa.
Příběhy 20. století: Pásla ovce v Terezíně. Četník jí vyhrožoval, že ji oběsí...
Drobná stařenka. Krátké vlasy dozrzava. Starší, takový typicky babičkovský pršiplášť. Elegantně, ale nijak luxusně oblečena, upravena jako pravá dáma. Ráčkuje, přitom je ale precizní a přesná ve vyjadřování. Tak taková je skoro devadesátiletá Doris Grozdanovičová.
Rozhovor s badatelem Radkem Schovánkem
Mikuláš Kroupa vám nabízí rozhovor s badatelem Radkem Schovánkem. Povídali si o Státní bezpečnosti, o Andreji Babišovi, o povaze tajných spolupracovníků StB a o tom, zda toho agenti a kádroví příslušníci StB někdy litovali?
Století příběhů: „Je mi to opravdu líto…“ To od příslušníků StB neuslyšíte
Jaké životní příběhy za sebou mají „záporáci“ historie? Co zažili? A jak se někdejších řídící důstojníci a tajní spolupracovníci StB dnes ke svým životním etapám před rokem 1989 staví? Poslouchejte další díl podcastu Století příběhů.
Skaut Navrátil se před 75 lety podílel na pokusu o protikomunistické povstání
Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty .
Estébáci nechali dvouleté dítě samotné. A během těch dnů maminku mučili
Neuvěřitelný příběh plný bezohlednosti se odehrál roku 1949. Estébáci zatkli maminku a její dvouletou holčičku Dášu nechali samotnou. Objevili ji až po dvou dnech. Dagmar pak vyrůstala u prarodičů a k rodičům se už nevrátila.
Století příběhů: Ta saze jsem já… Červenec 1944, rodinný tábor terezínských Židů
Co víme o rodinném táboře v Osvětimi-Březince? Na to díky výpovědím pamětníků odpovídají Adam Drda a Mikuláš Kroupa, autoři třídílné série z nového rozhlasového cyklu „Století příběhů – speciál Paměti národa a Českého rozhlasu Plus“.
Mysleli si, že jdou na popravu
Jen si doma nechal papíry... Jaroslav Vašek šel od strýce domů – pár set metrů. V době zátahu na partyzány ho kontrolovala hlídka, byl zatčen a dostal se do koncentračního tábora Flossenbürg. Několik dnů před koncem války vyrazil na pochod smrti...
Zachránil své přátele disidenty. Při výslechu nečekaně snědl dopis…
Radim Palouš si z StB dělal legraci… Oslovoval tajné policisty, když ho sledovali; přednášel dějiny filozofie v celách předběžného zadržení. A při výslechu snědl „předmět doličný“ – dopis od pronásledovaného kněze Josefa Zvěřiny.
Vánoce v zákopech a ve vězení. Vojáci zpívali, vězni vařili pudink
O šťastných Vánocích s rodinou snily statisíce vězňů nacistických a komunistických vyhlazovacích a pracovních táborů i bojovníci na frontách 2. světové války... Jak slavili Vánoce na celách, samotkách? Co vězni zažívali a jak se s těžkými chvílemi vyrovnávali?
Zoufalá plavba ve člunu, už snad jen sebevražda... Přežil a zachránil 500 lidí
V roce 1940 narazil říční parník Pentcho s pěti sty cestujícími na skalnaté útesy ve Středozemním moři. Mezi přeživšími byl i gen. Josef Hercz, chirurg a primář z pražské Bulovky, který se se čtyřmi dalšími mladíky vydal v záchranném člunu pro pomoc.
Budoucí „Profesor“ byl v Osvětimi rád za slupky z odpadu. Přežít chtěli všichni
Zítra uplyne sto let od chvíle, kdy se v pražské židovské rodině Ohrensteinových narodil syn Pavel. Jako osmnáctiletý skončil v Terezíně, prošel peklem Osvětimi. Po válce přijal jméno Oliva a stal se profesorem dějin starověku.
