Mikuláš Kroupa

Měsíce se děti kvůli Covidu učily distančně z domova. Do online prostředí se přesunuly kroužky i skauting. Přes 2000 dětí se přesto zapojilo do vzdělávacího projektu Příběhů našich sousedů. Jejich práci mapuje aktuální vydání rozhlasových Příběhů 20. století.

Paní Marie se neusmívá. Na žádné fotografii. Je to dáma nesmírně zkoušená. Na kraji Boskovic stojí bývalá hájovna. Žije v něm jednadevadesátiletá Marie Henzlová, která se během druhé světové války jako čtrnáctiletá dívka zachovala neobyčejně statečně.

Paměť národa protestuje proti bezpráví páchanému proti novinářům v Bělorusku a občanům, kteří pokojně protestují. Cítíme zoufalství z toho, jak země EU jednají pomalu a nedůrazně. Jsme pobouřeni z posledních událostí...

Československá obec legionářská vznikla 22. května 1921. Sdružovala vojáky bojující v první světové válce za dosud neexistující Československo. Zrušili ji nacisté i komunisté. V roce 1991 ji obnovili veteráni ze západní fronty.

Věznění skauti vytvořili v padesátých letech v komunistických lágrech rozsáhlou záchrannou síť kamarádů vzájemně si kryjící záda. Ne vždy se to podařilo. Vězně Vladimíra Požára dozorci umlátili v izolaci.

Kolegium Paměti národa v době pandemie nemohlo pořádat svá pravidelná setkání, diskuze, besedy a přednášky. A tak vznikl nápad: podcast Dobrovský &Šídlo. Kdo neslyšel, přichází o hodně!

Příběh skauta Lukšíčka je strhující a dojemné drama o džentlmenovi, který v padesátých letech během výslechu vzal „vinu“ na sebe, aby tak ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech za – jak říká – klukoviny: za šíření letáků, vypuštěné pneumatiky autobusů s milicionáři

Písničkář Jan Vodňanský zemřel 10. března 2021 na Covid-19. Smutná zpráva zasáhla tisíce lidí. Proslavil se ve dvojici s klavíristou a skladatelem Petrem Skoumalem. Svůj životní příběh Vodňanský vyprávěl pro Paměť národa v roce 2016.

Přesvědčený komunista a ateista Ludvík Šmotek sdílel vězeňskou celu s biskupem Gojdičem. Na svobodu vyšel jako křesťan a antikomunista. Své snoubence Alici, která na něj po celou dobu čekala, vyprávěl, že potkal svatého muže.

V roce 1952 zatkla StB na internátu v Dobrušce zámečnického učně Karla Pfeiffera. Čtyři estébáci ho u výslechu nutili, aby přiznal, že s vychovatelem punktovali státní převrat.

Josef Vávra se narodil z nemanželské lásky mladičké Marie Vávrové a Josefa Hasila, strážmistra SNB a legendárního převaděče. Vyrůstal bez rodičů a jeho nelehké dětství ještě ztížil tendenční špionážní film Král Šumavy.

Prošla čtyřmi koncentračními tábory, domů do Prahy se vrátila jako jediná z rodiny. Ujala se jí rodina kamarádky, vystudovala medicínu a stala se lékařkou. Zemřela včera ve věku 97 let. Jsme rádi, že jsme jí letos předali Cenu Paměti národa.

V roce 1970 poslal soud do vězení tři mladíky zaměstnané v dolomitových jeskyních Bozkov: Jeníka, Doubka a Dolenského. Čím se provinili? Měli nevhodnou nástěnku, z amplionu pouštěli Svobodnou Evropu a zpívali protiokupační písně.

Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout do Sovětského svazu před maďarskými okupanty. Věřili sovětské propagandě, že je čeká komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.

Čtrnáctiletý Leonid „Levko“ Dohovič se nechtěl smířit se sovětizací Podkarpatské Rusi a za šíření protisovětských letáků putoval na deset let do gulagu. Trest ho nezlomil, z lágru kopal tunel.

Před devětasedmdesáti lety 8. září 1941 zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila nejtvrdší zimu blokády.

Milan Píka strávil se svým otcem poslední noc před jeho popravou oběšením 21. června 1949. Syna a otce spojovalo silné pouto, i když spolu strávili méně času, než by si přáli. Smutnou ironií osudu připadá letos výročí popravy na Den otců.

Studentky učitelství Květa Axmanová a Věra Kristová zorganizovaly v létě 1946 záchranu 45 dětí z Údolí smrti. Paměti národa se podařilo vypátrat pět z nich. Domnívaly se, že se jednalo o oficiální akci organizovanou vládou.

Z Pražského povstání 5.-9. května 1945 se stávají heroizované oslavy hrdinství, neohrožené statečnosti a obětavosti Čechů na konci války. Podle pamětníků se skutečné hrdinství takovými obecnými patetickými frázemi snižuje.