Mikuláš Kroupa

Před devětasedmdesáti lety 8. září 1941 zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila nejtvrdší zimu blokády.

Milan Píka strávil se svým otcem poslední noc před jeho popravou oběšením 21. června 1949. Syna a otce spojovalo silné pouto, i když spolu strávili méně času, než by si přáli. Smutnou ironií osudu připadá letos výročí popravy na Den otců.

Studentky učitelství Květa Axmanová a Věra Kristová zorganizovaly v létě 1946 záchranu 45 dětí z Údolí smrti. Paměti národa se podařilo vypátrat pět z nich. Domnívaly se, že se jednalo o oficiální akci organizovanou vládou.

Z Pražského povstání 5.-9. května 1945 se stávají heroizované oslavy hrdinství, neohrožené statečnosti a obětavosti Čechů na konci války. Podle pamětníků se skutečné hrdinství takovými obecnými patetickými frázemi snižuje.

Na začátku léta 1951 zatkla Hanu Johnovou a jejího snoubence Otakara Čeňka Trunce Státní bezpečnost. Místo svatby putovali do vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem přes hranice.

Eva Pilarová se vyznala pro Paměť národa z hlubokého studu za své chování za komunismu: „Měla jsme strach a byla jsem zbabělá. Přiznávám se k tomu. Neměla jsem takovou odvahu jako Marta, kterou hluboce obdivuji,“ jako Gott se stala v roce 1977 tváří Anticharty.

Kariéru leteckého akrobata Mila Komínka zničil komunistický převrat v únoru 1948. Nemohl odjet natáčet letecké filmy do USA, a tak se pokusil utéct. Neúspěšně. Zapojil se do odboje a v komunistických vězeních a lágrech strávil 17 let.

V prosinci roku 1953 kdosi zaklepal na dveře ostravské ubytovny, kde žil Alois Čoček. Otevřel a s radostí a údivem přivítal své dva mladší bratry Jana a Josefa, které neviděl skoro deset let.

Příběh Adolfa Burgera se v mnoha ohledech liší od ostatních, co přežili koncentrační tábory. Téměř dva roky dřel v Auschwitzu, v dubnu 1944 ho nacisté z Osvětimi převezli do své padělatelské dílny.

Na snímku z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi jdou sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.

„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ popsala nátlak StB v předvánoční době katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů. Nátlaku nepodlehla.

Něco přes tři tisíce žen vstoupilo v letech 1943–1944 do Československé jednotky v SSSR. Podkarpatské Rusínky, Volyňské Češky, dělnice z továren, vězeňkyně gulagů.

V noci z 3. na 4. října 1941 obsadilo gestapo jinonický akcíz, ze kterého právě vysílali radiotelegrafista Jindřich Klečka s pomocníkem Antonínem Němečkem. Tehdy dvacetiletá Anna Nachtmannová poté zažila nejhorší chvíle svého života.

Před 80 lety 17. září 1939 zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz. Sověti na polském území zatýkali československé vojáky a posílali je do gulagů. Jedním z nich byl Imrich Gablech.

Cyklista Josef Wolf z Brna býval kdysi sportovní hvězdou, legendou, miláčkem davů. Úspěšně závodil na dráze i na silnici.

Když vypukla válka, ocitli se obyvatelé Hlučínska v nezáviděníhodné situaci. Oblast patřila po Mnichovské dohodě k Třetí říši a muže čekal povolávací rozkaz do wehrmachtu.

Dva kulisáci, signatáři Charty 77 Ivo Mludek z Opavy a Jan Král z Ostravy mají za sebou desítky možná stovky hodin výslechů kvůli vydávání samizdatu.

Stanislav Pitaš čelil šikaně StB celá 80. léta jen proto, že se rozhodl žít po svém navzdory režimu, který porušoval lidská práva.

Dne 13. července 1943 vypálili nacisté obec Český Malín na Volyni a zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků. Paměť národa obsahuje vzpomínky několika volyňských Čechů, kteří masakr přežili.