Peklo lágrů přežil díky víře. Maminka mu pak uvařila meruňkové knedlíky
Příběh skauta Lukšíčka je strhující a dojemné drama o džentlmenovi, který v padesátých letech během výslechu vzal „vinu“ na sebe, aby tak ochránil ostatní skauty z oddílu. Odseděl si šest let v uranových lágrech za – jak říká – klukoviny: za šíření letáků, vypuštěné pneumatiky autobusů s milicionáři
Estébáci lámali Vodňanského, aby udával disidenty. Jeho zdvořilost považovali za slabost
Písničkář Jan Vodňanský zemřel 10. března 2021 na Covid-19. Smutná zpráva zasáhla tisíce lidí. Proslavil se ve dvojici s klavíristou a skladatelem Petrem Skoumalem. Svůj životní příběh Vodňanský vyprávěl pro Paměť národa v roce 2016.
Zvítězila naše láska, říká Alice Šmotková, která čekala na vězněného snoubence 14 let
Přesvědčený komunista a ateista Ludvík Šmotek sdílel vězeňskou celu s biskupem Gojdičem. Na svobodu vyšel jako křesťan a antikomunista. Své snoubence Alici, která na něj po celou dobu čekala, vyprávěl, že potkal svatého muže.
Děkuji, že jsem se dožil svobody! Příběh skauta Karla Pfeiffera pronásledovaného StB
V roce 1952 zatkla StB na internátu v Dobrušce zámečnického učně Karla Pfeiffera. Čtyři estébáci ho u výslechu nutili, aby přiznal, že s vychovatelem punktovali státní převrat.
Zavřeli mu maminku, babičku, dědu, strýce, protože jeho táta byl Král Šumavy
Josef Vávra se narodil z nemanželské lásky mladičké Marie Vávrové a Josefa Hasila, strážmistra SNB a legendárního převaděče. Vyrůstal bez rodičů a jeho nelehké dětství ještě ztížil tendenční špionážní film Král Šumavy.
V Terezíně se starala o nemocné, v Osvětimi o děti. Příběh Jarmily Weinbergerové
Prošla čtyřmi koncentračními tábory, domů do Prahy se vrátila jako jediná z rodiny. Ujala se jí rodina kamarádky, vystudovala medicínu a stala se lékařkou. Zemřela včera ve věku 97 let. Jsme rádi, že jsme jí letos předali Cenu Paměti národa.
Zpívali „Až bude Gustáv Husák viset na větvi“ a soud je poslal do vězení
V roce 1970 poslal soud do vězení tři mladíky zaměstnané v dolomitových jeskyních Bozkov: Jeníka, Doubka a Dolenského. Čím se provinili? Měli nevhodnou nástěnku, z amplionu pouštěli Svobodnou Evropu a zpívali protiokupační písně.
Hledali ráj na zemi a čekal je gulag. I to patřilo k východní frontě
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo sedmnáct let, když se rozhodli prchnout do Sovětského svazu před maďarskými okupanty. Věřili sovětské propagandě, že je čeká komunistický ráj, kde není bídy. Ocitli se v pekle – v gulagu.
Kdo v gulagu propadne pesimismu, zahyne. Příběh Levka Dohoviče
Čtrnáctiletý Leonid „Levko“ Dohovič se nechtěl smířit se sovětizací Podkarpatské Rusi a za šíření protisovětských letáků putoval na deset let do gulagu. Trest ho nezlomil, z lágru kopal tunel.
Soused dělal karbanátky z lidského masa, popsala blokádu Leningradu Irina Juřinová
Před devětasedmdesáti lety 8. září 1941 zahájila německá nacistická vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Tehdy jedenáctiletá Irina Juřinová přežila nejtvrdší zimu blokády.
Nemsti se, prosil před popravou generál Heliodor Píka svého syna
Milan Píka strávil se svým otcem poslední noc před jeho popravou oběšením 21. června 1949. Syna a otce spojovalo silné pouto, i když spolu strávili méně času, než by si přáli. Smutnou ironií osudu připadá letos výročí popravy na Den otců.
Nevěděli, kdo je zachránil. Až nyní se dozvěděli o studentkách Květě a Věře
Studentky učitelství Květa Axmanová a Věra Kristová zorganizovaly v létě 1946 záchranu 45 dětí z Údolí smrti. Paměti národa se podařilo vypátrat pět z nich. Domnívaly se, že se jednalo o oficiální akci organizovanou vládou.
Do boje v ulicích Prahy se zapojili i teenageři, kteří neuměli se zbraněmi
Z Pražského povstání 5.-9. května 1945 se stávají heroizované oslavy hrdinství, neohrožené statečnosti a obětavosti Čechů na konci války. Podle pamětníků se skutečné hrdinství takovými obecnými patetickými frázemi snižuje.
Byli jsme generací velkého loučení, říká Hana Truncová, Seděla devět let
Na začátku léta 1951 zatkla Hanu Johnovou a jejího snoubence Otakara Čeňka Trunce Státní bezpečnost. Místo svatby putovali do vězení za údajnou velezradu a špionáž. Milenci vydávali a roznášeli letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem přes hranice.
Eva Pilarová se před smrtí omluvila: Chovala jsem se zbaběle, stydím se
Eva Pilarová se vyznala pro Paměť národa z hlubokého studu za své chování za komunismu: „Měla jsme strach a byla jsem zbabělá. Přiznávám se k tomu. Neměla jsem takovou odvahu jako Marta, kterou hluboce obdivuji,“ jako Gott se stala v roce 1977 tváří Anticharty.
Estébák se strachy třásl jako huspenina, vzpomínal Milo Komínek
Kariéru leteckého akrobata Mila Komínka zničil komunistický převrat v únoru 1948. Nemohl odjet natáčet letecké filmy do USA, a tak se pokusil utéct. Neúspěšně. Zapojil se do odboje a v komunistických vězeních a lágrech strávil 17 let.
Neudal své bratry a dostal dvanáct let. Příběh Aloise Čočka
V prosinci roku 1953 kdosi zaklepal na dveře ostravské ubytovny, kde žil Alois Čoček. Otevřel a s radostí a údivem přivítal své dva mladší bratry Jana a Josefa, které neviděl skoro deset let.
Nikdo mu nevěřil, že ho věznili. Byl zdravý a dobře živený
Příběh Adolfa Burgera se v mnoha ohledech liší od ostatních, co přežili koncentrační tábory. Téměř dva roky dřel v Auschwitzu, v dubnu 1944 ho nacisté z Osvětimi převezli do své padělatelské dílny.
Sestřenice se poznaly na fotografii z Osvětimi
Na snímku z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi jdou sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.
Adventy jsem trávila v Bartolomějské, vzpomínala Květoslava Neradová
„Advent byla doba docházení do Bartolomějské. V té době jsem z toho vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá,“ popsala nátlak StB v předvánoční době katolická intelektuálka a učitelka mnoha generací žurnalistů. Nátlaku nepodlehla.
