Vít Lucuk

Jesenicko, tedy pohraničí. Je to krajina, která si pamatuje mnoho – předválečné vyhánění Čechů i poválečné lynče a odsuny Němců. Stovky příběhů lidí různých povah a národností, jen prolévaná krev byla vždy stejná, červená.

Nacisté zavraždili její devítiletou kamarádku. Strýc byl během války popraven za partyzánskou činnost. Ani poválečná desetiletí jí mnoho klidu nepřinesla. „Po válce začal jazz, a najednou konec a kupředu, levá,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa Borisa Kučerová.

Přišla o otce, zažila rabování sovětskými vojáky i divoký odsun sudetských Němců. Alžběta Odziomková jako německé dítě viděla, jak vypadá nenávist, a zažila, co je hlad.

Václav Vacek od začátku věděl, že stát se v době normalizace knězem znamená vejít na minové pole. Kněží byli sledováni, téměř vše měli zakázané. Taky věděl, že zákazy bude překračovat. S postihem počítal – jak obstát při výslechu se učil z učebnice kriminalistiky.

V době komunistického převratu jim bylo čtrnáct patnáct let. Rozhodli se žít skautským životem i po zákazu Junáka. Tak vznikl SODAN – Skautská organizace demokracie a nezávislosti. Odbojovou skupinu, která na Brněnsku zapalovala stohy, komunisté tvrdě rozprášili.

Miroslavu Kaštovskou a Elišku Michalskou spojuje podobný osud. Narodily se počátkem 30. let 20. století a vyrůstaly pod beskydskými kopci. Jejich otcové během druhé světové války pomáhali partyzánům a zaplatili za to svými životy.

V noci z 12. na 13. dubna 1944 seskočili na Hodonínsku čtyři výsadkáři, vedení nadporučíkem Františkem Bogatajem. Jejich operace Carbon by neuspěla bez pomoci statečných vesničanů. Ti samí lidé pak často riskovali životy i dobách komunistické totality.

Kněz František Lízna se do vězení poprvé dostal v osmnácti za roztrhání sovětské vlajky. Později seděl za opuštění republiky, šíření samizdatů a tisk letáků. Zemřel 4. března ve věku 79 let v důsledku nemoci covid-19.

Jiří Fišer vzpomínal na 27. leden 1945: „Bylo sněhu po kolena a my jsme s radostí vyběhli a vítali vojáky.“ Byl posledním žijícím dvojčetem pocházejícím z Československa, na nichž Josef Mengele prováděl pokusy.

Rodina Vogelova nebyla jako jediná z vesnice Červený Potok u Králík zařazena do odsunu. Všechny kamarádky a příbuzní odjeli a Vogelovy čekal trpký osud Němců, kteří zůstali.

U výslechů do něj pouštěli elektrický proud a zlomili mu obratel. Za výrobu a šíření protikomunistický letáků putoval skaut Ladislav Bartůněk do kamenolomu a uranového dolu. Jeho dívka na něj čekala a po svatbě spolu prožili 56 let.

Osada Drozdovská Pila se ukrývá v krásné přírodě na odlehlém místě Zábřežské vrchoviny. Ideálních podmínek pro úkryt za války využívali partyzáni a téměř osm let se zde schovával uprchlý politický vězeň Jaroslav Knápek.

Pár kilometrů od Šumperka nazývaném brána do Jeseníků se nachází zaniklá osada Prameny. Místo zalité sluncem s výhledy do širokého okolí má svou temnou stránku. V srpnu 1945 v této osadě došlo k brutální čtyřnásobné vraždě členů rodiny Krusche.

V nádherné krajině mezi Kralickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem se nachází několik zaniklých osad, které byly po vysídlení Němců srovnány se zemí a pohltila je příroda. I přesto rozhodně stojí za návštěvu.

V prosinci roku 1953 kdosi zaklepal na dveře ostravské ubytovny, kde žil Alois Čoček. Otevřel a s radostí a údivem přivítal své dva mladší bratry Jana a Josefa, které neviděl skoro deset let.

Když vypukla válka, ocitli se obyvatelé Hlučínska v nezáviděníhodné situaci. Oblast patřila po Mnichovské dohodě k Třetí říši a muže čekal povolávací rozkaz do wehrmachtu.

Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce Třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech na území SSSR.

24. května 1964 oslavovalo Československo vítězství cyklisty Jana Smolíka v Závodu míru, který byl největším etapovým závodem v sovětském bloku, tzv. Tour de France východu.