Pamětníci

Dětství Zdeňky Uhříčkové poznamenalo zatčení otce za odbojovou činnost, válečné nálety, likvidace židovské komunity v Uherském Brodě i poválečné křivdy. Otec, který se postavil nacistům, se po roce 1948 stal nepohodlným i komunistům.

Když gestapo v roce 1944 v Bratislavě odvádělo matku, byly Drahomíře čtyři roky. Děti poté rozdělili do dětských domovů. Matce trvalo několik měsíců, než je po válce vypátrala. Otec, velitel rozvědky 1. partyzánské brigády Jana Žižky, věznění gestapem nepřežil.

Německý polní četník podle svědectví leží zahrabaný na lesním pozemku ve Vrchotových Janovicích. Tamní rodák Karel Kahoun (1939) zavedl Paměť národa do míst, kde vídal březový kříž se zavěšenou přilbou. Obětí měl být muž, který nezištně varoval Čechy udané gestapu.

Dětství Zdeňka Hájka v Uherském Hradišti utvářela válka i poválečné změny, které zasáhly každodenní život celé rodiny. Okupaci, osvobození i první léta po roce 1945 tehdy vnímal dětským pohledem.

Pobyt v Československu změnil jejich životy, každého však jinak. Budoucí disident, pravoslavný duchovní i podnikatelka spojení se sovětskou přítomností vzpomínají na stejnou zemi. Jejich osudy odhalují rozdílné pohledy na Československo i Rusko.

Za čtení knih, kritická slova či domnělé sympatie ke komunismu hrozilo na Tchaj-wanu vězení i smrt. Pět nových svědectví zachycuje příběhy lidí, kteří přežili období Bílého teroru mezi lety 1949 a 1987. 

Od narození vizionáře a nejúspěšnějšího českého podnikatele Tomáše Bati uplynulo sice přes 150 let, z jeho návodu na překonání hospodářské krize ovšem můžeme čerpat i dnes.  

Nešlo o velkou politiku ani manifesty. Šlo o kytary, dlouhé rozhovory a vůli neztratit svobodu v době normalizace. Na ostrůvcích svobody tak vznikaly nové světy. Vznikl i kolem Karla „Cary“ Novotného a dodnes ho připomíná velmi autentický Přeloučský román.

Publikace 100 let paměti východních Čech přináší svědectví lidí, kterým totalita změnila život. Vypráví o židovském chlapci, jenž v Terezíně našel osudovou lásku, i o ženě, které komunistický režim vzal milovaného muže.

S pár věcmi v kufru odcházeli do neznáma. Sudetští Němci z východních Čech popisují vysídlení, první roky v Německu i pocit, že člověk může mít dva domovy. A na ten původní nikdy nezapomene...

Jako malá za války vítala letadla máváním, brzy ale poznala jejich ničivou sílu. Jarmila Kovařčíková v dětství prožila strach z bombardování, odboj v rodině i zatčení otce gestapem.

Zbyněk Janovský a Mirko Juna zažili zákazy Junáka za nacismu i komunismu, okupaci v roce 1968 i zájem StB. Přesto u skautingu zůstali celý život a po roce 1989 pomáhali obnovit oddíly v Jilemnici a okolí.

Nacisté ohrozili členy jeho rodiny na životě, komunisté je připravili o majetek. V roce 1989 se pak podílel na založení Občanského fóra v ČSAD Mohelnice a ve Vranové Lhotě, kde se po revoluci stal starostou a provázel obec prvními lety svobody.

Její tatínek byl pilotem, ona sama později pracovala v aerolinkách. Mnoho klíčových okamžiků jejího života ji propojilo s letectvím a létáním. Letos 22. dubna pětadevadesátiletá Dagmar Hamšíková vyrazila na svou nejdelší, poslední cestu – tentokrát bez letenky.

Posledních 81 let paní Hermanová přichází položit květinu k pomníku svého otce. My jsme se pokusili zjistit, kdo ho v květnu 1945 udal. Archivní stopy vedou ke konkrétnímu četníkovi, jistotu ale nepřinášejí.

Jako dvouletý zažil vypálení Ploštiny. Později se bouřil proti režimu, odmítl vstup do KSČ, čelil tlaku i zájmu StB a přišel o práci. Po letech sledování a výslechů se rozhodl pro emigraci a nový život v Německu.

Richard Julius Nemčok nenáviděl komunisty od mládí. Věděl, že jim nechce nikdy sloužit, a dvakrát kvůli tomu skončil ve vězení. Do třetice se rozhodl utéct. Bez plánu a s velkým štěstím se dostal až do Francie. Vrátil se hned v prosinci 1989 do „smradlavé“ země. 

Pavel Zajíček šokoval normalizační režim svou nihilistickou a provokativní poezií, která ho dostala do popředí československého undergroundu. I do vězení... Od jeho narození 15. dubna 1951 letos uplynulo 75 let.

Její život ovlivnilo otcovo vystoupení z KSČ i její podpis Charty 77. Z premiantky se stala disidentkou bez dokončené školy. Za „křivé“ svědectví skončila ve vězení, v polovině trestu šla domů – byla těhotná. Díky chytře získané milosti se do vězení už nevrátila.