Pamětníci

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Středobodem života Josefa Wolfa byl v mládí sport. Stal se československým reprezentantem v cyklistice, závodil v cizině a čím dál silněji si uvědomoval nesvobodu v Československu. Na vrcholu kariéry se proto rozhodl emigrovat.

Narodila se v Olomouci těsně před válkou do jedné z národnostně smíšených rodin. Maminka se hlásila k české národnosti, otec k německé. Válka a následné události rodinu rozmetaly a sedmiletá Štěpánka se pak s matkou a sestrami ocitla v internačním táboře pro Němce.

Zdeněk Růžička z Ivančic získal na letní olympiádě v Londýně 1948 dva bronzy, a byl tak nejúspěšnějším československým gymnastou v soutěžích jednotlivců. Připomeňme si jeho strhující sportovní i osobní příběh. 

„Věřili jsme, že Sovětský svaz přináší celému světu štěstí. S takovou vírou se člověk těžko loučí,“ říká Galina Vaněčková. Prožila druhou světovou válku jako pionýrka ve Sverdlovsku.

Válka skončila a v ulicích se slaví. Mladá žena jde po chodníku, kdyby na rukávu neměla bílou pásku s písmenem „N“, možná by ji ten mladík oslovil. Místo toho se ušklíbne a srazí ji pažbou k zemi. Ona sice má polské kořeny, jenže vyrůstala v německém prostředí...

Hildegardina maminka za války zachránila život Židovce Gesslerové. Když v květnu 1945 dorazila sovětská armáda, sledovala Hildegarda Sedlářová krutosti páchané na německých obyvatelích Šternberka. Její rodina ale díky bratrově práci zůstala, nebyli odsunuti.

V samém závěru druhé světové války se v malé moravské vsi Javoříčko odehrál jeden z nejbrutálnějších masakrů na civilním obyvatelstvu. Komando SS zastřelilo všechny muže starší 15 let, obec vypálili. Co všechno předcházelo „moravským Lidicím“?

Roku 1965 se provdala za bývalého politického vězně. Zapojila se tím do komunity přátel, věřících lidí nepohodlných komunistickému režimu. Po manželově smrti doprovázela v posledních měsících jejich života i manželovi přátele z kriminálů.

Případy znásilnění se za komunismu odehrávaly i pod krytím režimu. Vyprávěli jsme vám příběh mladé učitelky, kterou  brutálně znásilnil její kolega. Jak se s hrůznou životní zkušeností vyrovnala? A jaké další pátrání tento případ spustil?

Otakar Litomiský přežil několik koncentráků. Krátce po válce sepsal paměti. Až nyní se „Dopisy z pekla“ o podzemní továrně a táboře Dora dostaly do rukou současné generaci. Před 80 lety 4. 4. 1945 spojenecké bombardéry nad táborem otevřely své pumovnice… 

Za normálních okolností by František Lhotský vystudoval vysokou školu a převzal po svém otci prosperující továrnu na cukrovinky. Jenže přišel komunistický puč. Fabriku jim sebrali a nečekala ho podnikatelská dráha, ale pétépáci.

Během svého života Bohumil Venclík prožil obě totality. Nacisté popravili otce, uvěznili matku, sám prožil pět měsíců nacistického kriminálu. V roce 1951 mu komunisté sebrali živnost. Bohumil Venclík 13. ledna oslavil v dobré náladě sto jedna let na tomto světě. 

Co znamenalo být hokejistou Dukly Jihlava v 80. letech? Byl to především tvrdý dril, který sportovcům dával šanci: mohli se podílet na největších úspěších československého sportu. Upíraly se na ně oči tisíců fanoušků, ale i oči příslušníků Vojenské kontrarozvědky.

Baťovi muži vyjížděli do exotických krajů, aby zde postavili továrny „na zelené louce“, kde tamní obyvatele učili šít boty. Spolu s fabrikami vznikala města s domy, školami a kostely. Rodina Kosů zde žila až do návštěvy své rodné a už nově komunistické země.

Tento víkend v Bělorusku probíhají prezidentské „volby“. Svobodný svět je neuznává, diktátor Lukašenko po nich zůstane vládcem. V roce 2010 byl jeho protikandidátem Andrej Sannikov. Jak s ním poté běloruská KGB zacházela? Mluvil o tom pro sbírku Memory of Nations.

Co mají společného dvě ženy, mezi nimiž je věkový rozdíl pětadvacet let, jedna pochází ze slavné disidentské rodiny, a druhá z chudých poměrů na vsi? Obě dvě ještě v nedospělém věku surově vyslýchala Státní bezpečnost.

Bohumír Vedra (1917–2012) si po začátku okupace Čech a Moravy nacistickým Německem vedl deník. V něm zaznamenal události od listopadu 1939 do poloviny 40. let. Paměť národa získala deník jako dar od blízké osoby pamětníka, která si přála zůstat v anonymitě.