Žena, která neztratila křídla
Obloha jí dávala pocit svobody, víra oporu a pomoc druhým nový smysl života. Příběh Ludmily Soltysiakové ukazuje, že věk nemusí bránit novým výzvám, radosti ani touze být užitečná.
Na obou stranách byli dobří i zlí
František Kotas vyrůstal za druhé světové války. Jako osmiletý zažil výbuch granátu ve školní třídě, při němž zemřeli tři spolužáci. Později se stal svědkem násilí provázejícího osvobození a poválečné účtování s Němci.
Cestou ze školy míjel popravené odbojáře
Josef Vavřín se narodil 19. dubna 1927 v Dolní Bečvě. Dětství prožil v osadě Kamenná vysoko nad obcí. V chalupě bez elektřiny a tekoucí vody se svítilo petrolejkou, voda se nosila z potoka a cesta do školy znamenala několik kilometrů chůze lesem.
Anna Vařeková: Po návratu z nuceného nasazení viděla hořet Javoříčko
Anna Vařeková zažila nucené nasazení v nacistickém Německu i jednu z největších válečných tragédií na Moravě. Když 5. května 1945 utichla střelba v Javoříčku, mezi troskami našla mrtvé sousedy i těžce raněného strýce.
Zdeňka Uhříčková: Nevěděli jsme, jestli otce ještě někdy uvidíme
Dětství Zdeňky Uhříčkové poznamenalo zatčení otce za odbojovou činnost, válečné nálety, likvidace židovské komunity v Uherském Brodě i poválečné křivdy. Otec, který se postavil nacistům, se po roce 1948 stal nepohodlným i komunistům.
Dodnes si pamatuji, že maminku zatkli v bílém svetru
Když gestapo v roce 1944 v Bratislavě odvádělo matku, byly Drahomíře čtyři roky. Děti poté rozdělili do dětských domovů. Matce trvalo několik měsíců, než je po válce vypátrala. Otec, velitel rozvědky 1. partyzánské brigády Jana Žižky, věznění gestapem nepřežil.
V krytech jsme si hráli na schovávanou
Dětství Zdeňka Hájka v Uherském Hradišti utvářela válka i poválečné změny, které zasáhly každodenní život celé rodiny. Okupaci, osvobození i první léta po roce 1945 tehdy vnímal dětským pohledem.
Jarmila Kovařčíková: Otce jsme po návratu z koncentráku nepoznali
Jako malá za války vítala letadla máváním, brzy ale poznala jejich ničivou sílu. Jarmila Kovařčíková v dětství prožila strach z bombardování, odboj v rodině i zatčení otce gestapem.
Václav Schreiber: Viděl jsem, jak na mé blízké mířily hlavně samopalů
Nacisté ohrozili členy jeho rodiny na životě, komunisté je připravili o majetek. V roce 1989 se pak podílel na založení Občanského fóra v ČSAD Mohelnice a ve Vranové Lhotě, kde se po revoluci stal starostou a provázel obec prvními lety svobody.
František Vlček: Svoboda začíná tam, kde končí strach
Jako dvouletý zažil vypálení Ploštiny. Později se bouřil proti režimu, odmítl vstup do KSČ, čelil tlaku i zájmu StB a přišel o práci. Po letech sledování a výslechů se rozhodl pro emigraci a nový život v Německu.
Víra pod dozorem StB. Příběh Josefa Hanulíka
V Československu 70. a 80. let byly neoficiální náboženské aktivity pod dohledem StB a byly označovány za protistátní činnost. Víra žitá mimo kontrolu režimu znamenala výslechy, ztrátu práce i postihy rodin. V příběhu Josefa Hanulíka víra pod tlakem moci obstála.
