Nacisté ohrozili členy jeho rodiny na životě, komunisté je připravili o majetek. V roce 1989 se pak podílel na založení Občanského fóra v ČSAD Mohelnice a ve Vranové Lhotě, kde se po revoluci stal starostou a provázel obec prvními lety svobody.
Reklama

Přidejte si box Magazín Paměti národa na svou stránku Seznam.cz.

Přidat na Seznam.cz

Václav Schreiber se narodil 22. září 1940 ve Vranové Lhotě jako nejmladší z pěti dětí Anny a Josefa Schreiberových. Rodina vlastnila kovárnu, malé hospodářství a les. První silný zážitek z války má z 5. května 1945, kdy jako pětiletý viděl na obzoru záři z vypalovaného Javoříčka.

Záře nad obzorem

O den později obec obsadila ustupující německá jednotka. Vojáci se ubytovali i u nich a malý Václav si mezi nimi hrál, netušil, že se z nich brzy stanou kati. Po zastřelení jednoho z hlídkujících Němců v obci okupanti vyhlásili krutou odvetu – za jednoho Němce deset Čechů. Obec uzavřeli a hrozilo její zničení.

„Bratranec začal v šoku utíkat přes zahradu, jenže dědina byla obklíčena vojáky s puškami, samopaly a kanystry benzínu.“

Němci shromáždili všechny muže starší třinácti let včetně Václavova otce, bratrů Zdeňka a Josefa a bratrance Jana na návsi. O vyjednávání s nimi se snažil starosta, farář i místní německá občanka Rozalinda Bäckerová. Obec nebyla vyhlazena a většinu mužů propustili. Václavův bratranec Jan Jirauch byl však při pokusu o útěk postřelen a zemřel přímo v průjezdu domu Schreiberových před očima malého Václava. Další dva obyvatelé byli popraveni v lese u Hraniček.

Pohřeb bratrance Jana Jiraucha vycházejíci 11. května 1945 z domu Schreiberů ve Vranové Lhotě, zdroj: archiv pamětníka
7. května 1945, den před osvobozením obce, nacisté zastřelili pro výstrahu místním v nedalekém lese také Františka Švece a Ottu Krejčího. Mezi obyvateli panovalo přesvědčení, že zastřelení německého vojáka ale měla na svědomí partyzánská skupina Jermak, oddíl Kružilin–Fursenko, pohybující se v okolí, jejíž členové v obci zabili již v dubnu 1945 dva místní občany.

Václavova matka utrpěla nervový šok, nejprve se domnívala, že byl zastřelen její syn Zdeněk. Rozalindu Bäckerovou po válce místní udali osvoboditelům kvůli jejímu německému původu, byla sovětskými vojáky znásilněna a po válce i se dvěma dětmi jako jediná z obce odsunuta.

„Přišel únor a z otce se stal třídní nepřítel, vykořisťovatel, protože vlastníma rukama živil se svými rodiči sedmičlennou rodinu.“ 

Po roce 1948 otci znárodnili kovárnu, přišel i o stroje a musel odevzdávat velkou část výdělků. Postupně ztratili pole i les a během kolektivizace čelili šikaně.

Dům a kovárna rodiny Schreiberových ve Vranové Lhotě, zdroj: archiv pamětníka

Kvůli třídnímu původu Václav nemohl studovat, vyučil se kovářem. Problémy měli i sourozenci. Rodiče nakonec roku 1957 vstoupili do JZD. Kolektivizace postihla také Václavova bratra Josefa již samostatně hospodařícího v obci Bezděčov. 

Rodina Schreiberova. Zleva nahoře sourozenci Václav, Josef, Marie, Zdeněk. Zleva dole matka Anna, otec Josef a Anna Schreiberová, zdroj: archiv pamětníka

Z autobusu do čela obce

Václav Schreiber většinu života pracoval jako řidič autobusu v ČSAD Mohelnice, kde v listopadu 1989 inicioval vznik Občanského fóra. Aktivně oslovoval kolegy a připomínal jim události roku 1968. OF následně zakládal i ve Vranové Lhotě. 

Po revoluci se stal prvním svobodně zvoleným starostou Vranové Lhoty a obec vedl 16 let. Vedle správy obce se věnoval i hasičskému sdružení, povedlo se mu obnovit jeho ztracenou historickou kroniku. V rodné obci žije dosud. Je to příběh o člověku, který navzdory válečným i komunistickým útrapám aktivně přispěl k obnově svobody.

Celý příběh Václava Schreibera si přečtěte v databázi Paměti národa.
Václav Schreiber v roce 2019, zdroj: Paměť národa

Děkujeme za podporu městu Mohelnice a Olomouckému kraji.

Paměť národa stále hledá nové pamětníky. Pokud víte o někom, kdo zajímavým způsobem prožil dějiny 20. století, kontaktujte nás prosím na mailové adrese nebo telefonu:
jitka.andrysova@postbellum.cz, 777 763 388.