Pamětníci

Životní osudy čtyř našich současníků z východních Čech, které zasáhla dramata 20. století – od druhé světové války po Sametovou revoluci. Podívejte se na čtyři minidokumenty o lidech, jejichž příběhy spojuje odvaha čelit bezpráví.

Na přelomu let 1941 a 1942 rodiče Marie Raisiglové ukrývali muže, po kterém šlo celé pražské gestapo: Václava Morávka. Jednoho z proslulých Tří králů tehdy devítiletá pamětnice poznala jako „pana učitele Malého“.

Z vyhlazených Lidic přežily jen děti, které nacisté vybrali k poněmčení. Přišly o jazyk, jméno i rodinu. Vyrůstaly v cizím prostředí, daleko od domova. Tato zkušenost je provázela po celý zbytek života.

Petr Tomíšek patřil v 70. letech k undergroundu, podepsal Chartu 77. Pod záminkou šíření drog ho pak odsoudili k devíti měsícům vězení. Většinu strávil ve vazební věznici v Ruzyni – právě tam, kde jako dozorce pracoval jeho starší bratr Ivan.

Na první poválečné měsíce a roky v západočeském městě Lokti vzpomíná pamětník Jan Mosebach. Jako malý chlapec zažil diskriminaci a násilí, ale i projevy soucitu a solidarity.

Městem jde zástup lidí. Každý si směl vzít jenom zlomek svých věcí. Mezi nimi je i sotva osmileté děvčátko, které tlačí kočárek pro panenky. Nikdo neví, co je ve sběrném táboře pro sudetské Němce čeká.

Čtyři lidé, čtyři různé osudy na konci války. Pamětníci z východních Čech vzpomínají na jaro 1945 – na sabotáž německé armády v Jaroměři, tragické bombardování Mladé Boleslavi, návrat otce z koncentračního tábora i záchranu židovského chlapce ukrytého ve stodole.

Doktor Tomáš Honěk vyprávěl Paměti národa příběh svého otce, chirurga Aloise Hoňka, který se jako lékař na Bulovce účastnil operace Reinharda Heydricha raněného atentátníky.

Rodina Jany Karpíškové po čtyři staletí hospodařila na statku na Hané. Kolektivizace ve spojení se sousedskou závistí prosperující hospodářství zničila během několika let. Rodina skončila v domě, kterému Jana Karpíšková dodnes neřekne jinak než „hnusná kůča“.

V nejtemnějších 50. letech usvědčil sadistické vyšetřovatele z obávaného hradčanského Domečku. Milan Richter věřil v komunismus, ale proti jeho nezákonnostem bojoval. V roce 1968 obvinil ministra vnitra z krytí vrahů. Jak dopadl? Podepsal Chartu a přišel o vše.

V nejtemnějších 50. letech usvědčil sadistické vyšetřovatele z obávaného hradčanského Domečku. Milan Richter věřil v komunismus, ale proti jeho nezákonnostem bojoval. V roce 1968 obvinil ministra vnitra z krytí vrahů. Jak dopadl? Podepsal Chartu a přišel o vše.

Lieselotte Kroppová v raném mládí zažila, jaké je nedobrovolně se ocitnout na nesprávné straně událostí. Narodila se před válkou jako Němka v sudetském pohraničí, a tak jí po osvobození byla upřena možnost vzdělání i občanská práva.

Jitka Vrátníková v roce 1969 těžce prožívala čin Jana Palacha i postoj veřejnosti, kterou k masivnějším protestům vyburcovat nedokázal. Se svými pocity se svěřila v dopise neznámému mladíkovi, aniž očekávala odpověď…

Fotbalista Antonín Panenka ozdobil svůj životní příběh zlatou penaltou na vítězném finále mistrovství Evropy, 20. června uplyne od bělehradského zápasu 49 let. Ozdobíte i vy svůj životní příběh účastí na jubilejním desátém Běhu pro Paměť národa?

Mí rodiče se potkali na tanečních zábavách ve Východním Prusku. Abychom pochopili, jak se jejich osudy spojily, musíme se vrátit zpět – do válečných let, let útěků, ztrát a těžkého mlčení, kterým tehdy lidé odpovídali na bolest.

Moji rodiče se potkali na tanečních zábavách ve Východním Prusku. Abychom pochopili, jak se jejich osudy spojily, musíme se vrátit zpět – do válečných let, let útěků, ztrát a těžkého mlčení, kterým tehdy lidé odpovídali na bolest.

„Válka je zločin, který nelze ospravedlnit vítězstvím,“ napsal Albert Camus. Tato slova vystihují Borise Fjodoroviče Semjonova, 96letého veterána druhé světové války, který v březnu 2022 přijel jako uprchlík z Ukrajiny do Prahy, města, které měl kdysi osvobozovat.

Ve středu 2. května 1945 v půl osmé večer uslyšeli obyvatelé vesnic Pustá Kamenice a Čachnov na Vysočině ohlušující výbuch. V nedalekém lese Pekelci najel vlak plný německých vojáků na nálož, kterou tam připravili sovětští partyzáni.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.