Pamětníci

Pavel Zajíček šokoval normalizační režim svou nihilistickou a provokativní poezií, která ho dostala na piedestal československého undergroundu a také do vězení. Zemřel po dlouhodobé nemoci 5. března 2024.

Nová putovní výstava Pětiletka běsů vypráví nelehké osudy příběhy obyvatel Pardubického kraje. Prvních pět let nastolování komunistické diktatury totiž přineslo zmařené životy a utrpení, ale také odvahu a vzdor těch, kteří se režimu nechtěli přizpůsobit.

Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním ČSSR naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník.

Smrt Alexeje Navalného v ruské trestanecké kolonii šokovala demokratický svět. Naplno odhalila, Rusko se vrátilo k systému nejtvrdšího potírání opozice: žádný kritik Kremlu si nemůže být jist životem. Ve vězení, kde za něj „stát přebírá odpovědnost“, už vůbec ne.

Cherson, Charkiv, Mariupol, Černihiv... Utrpení, destrukce, okupace, ale i osvobození a naděje. Krutá a nesmyslná Putinova válka začala přesně před dvěma lety, z domovů na Ukrajině vyhnala miliony lidí. Jaké jsou příběhy žen, které v Česku našly útočiště?

Jak prožívali okupaci v roce 1968 tři kluci z východočeské Jaroměře? Učitel Jan Tomsa, sochař Petr Novák a živnostník Jaroslav Adámek vpád cizích tanků vnímali intenzivně a podíleli se na zoufalých pokusech lidí situaci zvrátit.

​​​​​​​Advokátní kariéru Ivana Kloudy přerušili nacisté, 5 let pak strávil v Buchenwaldu. Po roce 1948 musel zavřít právní kancelář, statek, kterému se náhradou chtěl věnovat, byl zabaven. Pak prošel dělnickými profesemi napříč republikou. Na život nezanevřel...

Nová putovní výstava v Hradci Králové vypráví o lidech, kteří bojovali proti režimu třeba jen rozmnožovacím či psacím strojem. Za své postoje ale vždy tvrdě zaplatili.

Jenom chtěla být volná a mít možnosti, které mají lidé za železnou oponou. To byly důvody emigrace Heleny Jindáčkové do Itálie. Mladá sportovkyně pražské Slavie zůstala na Západě při posledním klubovém zájezdu. Psal se leden 1969. Nedlouho potom opět spadla klec…

Byl jedním z hlavních aktérů událostí okolo bratrů Mašínů. V seriálu očitých svědectví přinášíme jeho vyprávění, podívejte se na klíčové pasáže z rozsáhlé videovýpovědi.

V nevelké synagoze v pražské Michli po válce hnily po dlouhé roky svitky tór, které nacisté zabavili ve stovkách českých modliteben. Zde vyrůstala Věra Šnáblová. Poznáte ji jako jednu z Wintonových „vnuček“ ve filmu Jeden život, který má dnes premiéru?

Pět bývalých východoněmeckých občanů mluví o tom, proč toužili po opuštění své vlasti. U někoho šlo o touhu cestovat, další byl pod tlakem tajných služeb nebo beznadějně zamilovaný. Proč se jich tolik pokoušelo utéct přes ČSSR? Co je u nás čekalo po zadržení?

Jak vzpomínají někdejší studenti na přelomový rok 1968, na atmosféru na fakultě a její další vývoj? Kterým katedrám se podařilo udržet smysluplný studijní program? A kdo byli ti největší normalizátoři? Část výuky se přesunula mimo akademickou půdu…

Pražská „filda“ má v českých dějinách symbolické místo. Vždy odrážela ducha doby a sama ho také formovala. Zápas o svobodu bádání s politikou někdy prohrávala, přesto zůstávala inspirativní. Na svá studia vzpomíná několik generací jejích absolventů.

JUDr. Antonín Klouda, exprezident Advokátní komory v Čechách, spolupracoval s odbojem, i se syny musel do koncentračního tábora – Vladimíra nacisté popravili a Jiří byl pak odsouzen komunisty. Česká advokátní komora i Paměť národa splácejí náš společenský dluh.

František Varaďa v dětství zažil důsledky hospodářské krize, pak napjatou předválečnou atmosféru. Jeho kniha Jak jsem potkal v Brodě válku je vzpomínkou na prožitky začátku konfliktu. Poválečný komunista po sérii vyhazovů a po invazi vojsk ze strany vystoupil.

REPORTÁŽ. „Museli jsme jednat rychle, šlo o každou hodinu,“ popisuje Oksana Zavadská záchrannou akci, při které na začátku ruské invaze vyvezli z ostřelovaného Mariupolu 36 dětí. Manželé Zavadští se teď o některé starají. na bydlení jim přispěla i česká Charita.

Rodiče příbramské učitelky Hany Vondráškové ukrývali parašutisty. Po prozrazení výsadku zmizeli v koncentračních táborech, ona pak vyrůstala u příbuzných. Tatínek se z lágru vrátil s tuberkulózou, maminku už nikdy neviděla.

Josef Mašín musí mít při svých návštěvách Německa podivný pocit. Usíná totiž na stejném místě, jako když vysílený padal do mátožného spánku před 70 lety. A jí jako tehdy švestková povidla, už je ale nemusí krást. Björn Grunert u toho tehdy byl jako čtyřletý kluk.