Pamětníci

Rodina Jany Karpíškové po čtyři staletí hospodařila na statku na Hané. Kolektivizace ve spojení se sousedskou závistí prosperující hospodářství zničila během několika let. Rodina skončila v domě, kterému Jana Karpíšková dodnes neřekne jinak než „hnusná kůča“.

V nejtemnějších 50. letech usvědčil sadistické vyšetřovatele z obávaného hradčanského Domečku. Milan Richter věřil v komunismus, ale proti jeho nezákonnostem bojoval. V roce 1968 obvinil ministra vnitra z krytí vrahů. Jak dopadl? Podepsal Chartu a přišel o vše.

V nejtemnějších 50. letech usvědčil sadistické vyšetřovatele z obávaného hradčanského Domečku. Milan Richter věřil v komunismus, ale proti jeho nezákonnostem bojoval. V roce 1968 obvinil ministra vnitra z krytí vrahů. Jak dopadl? Podepsal Chartu a přišel o vše.

Lieselotte Kroppová v raném mládí zažila, jaké je nedobrovolně se ocitnout na nesprávné straně událostí. Narodila se před válkou jako Němka v sudetském pohraničí, a tak jí po osvobození byla upřena možnost vzdělání i občanská práva.

Jitka Vrátníková v roce 1969 těžce prožívala čin Jana Palacha i postoj veřejnosti, kterou k masivnějším protestům vyburcovat nedokázal. Se svými pocity se svěřila v dopise neznámému mladíkovi, aniž očekávala odpověď…

Fotbalista Antonín Panenka ozdobil svůj životní příběh zlatou penaltou na vítězném finále mistrovství Evropy, 20. června uplyne od bělehradského zápasu 49 let. Ozdobíte i vy svůj životní příběh účastí na jubilejním desátém Běhu pro Paměť národa?

Mí rodiče se potkali na tanečních zábavách ve Východním Prusku. Abychom pochopili, jak se jejich osudy spojily, musíme se vrátit zpět – do válečných let, let útěků, ztrát a těžkého mlčení, kterým tehdy lidé odpovídali na bolest.

Moji rodiče se potkali na tanečních zábavách ve Východním Prusku. Abychom pochopili, jak se jejich osudy spojily, musíme se vrátit zpět – do válečných let, let útěků, ztrát a těžkého mlčení, kterým tehdy lidé odpovídali na bolest.

„Válka je zločin, který nelze ospravedlnit vítězstvím,“ napsal Albert Camus. Tato slova vystihují Borise Fjodoroviče Semjonova, 96letého veterána druhé světové války, který v březnu 2022 přijel jako uprchlík z Ukrajiny do Prahy, města, které měl kdysi osvobozovat.

Ve středu 2. května 1945 v půl osmé večer uslyšeli obyvatelé vesnic Pustá Kamenice a Čachnov na Vysočině ohlušující výbuch. V nedalekém lese Pekelci najel vlak plný německých vojáků na nálož, kterou tam připravili sovětští partyzáni.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Před 81 lety 7. dubna 1944 Rudolf Vrba a Alfred Wetzler uprchli z vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Díky těmto dvěma slovenským Židům se poté svět dozvěděl o nacistickém vraždění. Jejich Zpráva patří k základním dokumentům o holocaustu.

Středobodem života Josefa Wolfa byl v mládí sport. Stal se československým reprezentantem v cyklistice, závodil v cizině a čím dál silněji si uvědomoval nesvobodu v Československu. Na vrcholu kariéry se proto rozhodl emigrovat.

Narodila se v Olomouci těsně před válkou do jedné z národnostně smíšených rodin. Maminka se hlásila k české národnosti, otec k německé. Válka a následné události rodinu rozmetaly a sedmiletá Štěpánka se pak s matkou a sestrami ocitla v internačním táboře pro Němce.

Zdeněk Růžička z Ivančic získal na letní olympiádě v Londýně 1948 dva bronzy, a byl tak nejúspěšnějším československým gymnastou v soutěžích jednotlivců. Připomeňme si jeho strhující sportovní i osobní příběh. 

„Věřili jsme, že Sovětský svaz přináší celému světu štěstí. S takovou vírou se člověk těžko loučí,“ říká Galina Vaněčková. Prožila druhou světovou válku jako pionýrka ve Sverdlovsku.

Válka skončila a v ulicích se slaví. Mladá žena jde po chodníku, kdyby na rukávu neměla bílou pásku s písmenem „N“, možná by ji ten mladík oslovil. Místo toho se ušklíbne a srazí ji pažbou k zemi. Ona sice má polské kořeny, jenže vyrůstala v německém prostředí...

Hildegardina maminka za války zachránila život Židovce Gesslerové. Když v květnu 1945 dorazila sovětská armáda, sledovala Hildegarda Sedlářová krutosti páchané na německých obyvatelích Šternberka. Její rodina ale díky bratrově práci zůstala, nebyli odsunuti.

V samém závěru druhé světové války se v malé moravské vsi Javoříčko odehrál jeden z nejbrutálnějších masakrů na civilním obyvatelstvu. Komando SS zastřelilo všechny muže starší 15 let, obec vypálili. Co všechno předcházelo „moravským Lidicím“?