Pamětníci

Kreslířka původem z Olomouce zasvětila svůj život rychlé, impulzivní kresbě, ale i výchově nových výtvarných talentů. „Na dobrém realismu není nic špatného, ale člověk potřeboval vědět víc,“ říká.

Jeho protest proti nastupující normalizaci se nezapsal do povědomí veřejnosti jako sebeupálení studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Jihlavou ale před 52 lety otřásl. Na jeho pohřeb dorazily tisíce místních,záběry natočil a dvacet let schovával před StB Rom

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty .

Jesenicko, tedy pohraničí. Je to krajina, která si pamatuje mnoho – předválečné vyhánění Čechů i poválečné lynče a odsuny Němců. Stovky příběhů lidí různých povah a národností, jen prolévaná krev byla vždy stejná, červená.

Jaroslav Libánský s romantickou přezdívkou „Abbé“ na svých fotografiích zachycoval život pražského undergroundu v sedmdesátých a začátkem osmdesátých let. Represe nemohly udolat sounáležitost tohoto společenství.

V neděli 12. května 2024 se pro veřejnost otevře památník romského holocaustu na místě koncentráku v Letech u Písku. Uzavírají se tak tři desítky let debat o povaze místa, které bývalo i vepřínem. Máme už odvahu znát i nepříjemnou minulost?

Ukrajina stále krvácí, útoky na ni neustávají, mír je v nedohlednu. Naštěstí nepolevuje ani ochota Čechů pomáhat. Co se pořizuje za peníze přispěvatelů sbírky Paměti národa? A hlavně – jak se pomoc do válkou zmítané země dopravuje?

Obyčejnost, syrovost a autenticita fotografií Libuše Jarcovjákové ji dlouho odsouvaly na okraj uměleckého světa. Plného uznání se dočkala až v současnosti.

Sochař a pedagog Kurt Gebauer provokoval svou kreativitou od dětství. V době normalizace odešel do vnitřní emigrace, jeho „Stát Gebauer“ měl vlastní hospodářství i hymnu.

Hravost, kreativita, ale i pracovitost a disciplína – to jsou umělecká přikázání malířky a ilustrátorky dětských knih Květy Pacovské. Seriál Umění v izolaci, 3. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

V roce 1961 se Spojené státy pokusily o vylodění v kubánské Zátoce sviní. Cílem byl začátek rozkladu komunistického režimu. V konečných důsledcích akce ovšem vedla ke Karibské krizi. „Proč nám tehdy nikdo nepřišel na pomoc?“ ptali se pak dobrovolníci.

Byl to nástroj popravy stovek lidí, mezi nimi Sophie Scholl, členky slavné německé odbojové skupiny Bílá růže. Má být mnichovská gilotina veřejně vystavena? Pravnučka popraveného Karla Hladečka tvrdí, že ano. Bavorský stát to odmítá.

Nevěděl nic o útocích bratrů Mašínů, přesto takzvaný „zbrojíř“ v roce 1955 dostal v monstrprocesu 22 let vězení. Ve vyprávění se dozvíte, jak to chodilo v komunistickém vězení, a také jak probíhala příprava vězně na zinscenovaný proces.

Před maturitou ji přijal Alexander Dubček. „Zdál se mi strašně hodnej, politik by měl být přísnější,“ přibližuje dojem, který na ni udělala tvář pražského jara. Vrátila se z olympijských her, kde závodila na saních. Po jiné olympiádě se místo pocty dočkala trestu.

Tento výtvarník a performer vždy vystupoval jako solitér a odpůrce čehokoli oficiálního. Po roce 1989 pak ale stanul v čele dvou institucí: Akademie výtvarných umění a Národní galerie. Seriál Umění v izolaci, 2. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

Těšil se na dovolenou s tátou, zabil mu ho Josef Mašín. Stanislavu Rošickému bylo devět let, když Josef Mašín 2. srpna 1952 zastřelil jeho otce. Tragédie se odehrála při přepadení auta, které vezlo výplaty pro zaměstnance národního podniku Kovolis Hedvikov.

Malíř, ilustrátor, performer, zpěvák a hudebník – všechny žánry ale mají jedno společné: nechávají tryskat radost Františka Skály z kreativity a ničím neohraničené hravosti. Seriál Umění v izolaci, 1. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

„Michengrads“, pro malého Cyrila kdysi bájné město zachránců jeho táty. Ve skutečnosti Mnichovo Hradiště. Tady se postarali o otce, když utekl z pochodu smrti. Po několik měsíců zde žil u místních. Příběh objevili lokální novináři a historici pro Paměť národa.

V srpnu 1968 do Československa vtrhly tisíce sovětských vojáků. V následujících dnech a týdnech začala okupace, která nakonec trvala přes dvě dekády. V červnu 1991 republiku opustily, ale několik Sovětů dezertovalo. Jen jeden z nich v Československu zůstal.