Miloslav Lubas

Svou maminku Ludmilu si Radslav Švéda pamatuje s hustými černými vlasy a snědou pletí. Byly mu čtyři roky, když ji odvedla StB. Z vězení se vrátila šedivá až po deseti letech. Její manžel Václav už nežil, komunisté ho popravili na Pankráci 2. května 1955.

Nevěděl nic o útocích bratrů Mašínů, přesto takzvaný „zbrojíř“ v roce 1955 dostal v monstrprocesu 22 let vězení. Ve vyprávění se dozvíte, jak to chodilo v komunistickém vězení, a také jak probíhala příprava vězně na zinscenovaný proces.

Před maturitou ji přijal Alexander Dubček. „Zdál se mi strašně hodnej, politik by měl být přísnější,“ přibližuje dojem, který na ni udělala tvář pražského jara. Vrátila se z olympijských her, kde závodila na saních. Po jiné olympiádě se místo pocty dočkala trestu.

Těšil se na dovolenou s tátou, zabil mu ho Josef Mašín. Stanislavu Rošickému bylo devět let, když Josef Mašín 2. srpna 1952 zastřelil jeho otce. Tragédie se odehrála při přepadení auta, které vezlo výplaty pro zaměstnance národního podniku Kovolis Hedvikov.

Byl jedním z hlavních aktérů událostí okolo bratrů Mašínů. V seriálu očitých svědectví přinášíme jeho vyprávění, podívejte se na klíčové pasáže z rozsáhlé videovýpovědi.

Josef Mašín musí mít při svých návštěvách Německa podivný pocit. Usíná totiž na stejném místě, jako když vysílený padal do mátožného spánku před 70 lety. A jí jako tehdy švestková povidla, už je ale nemusí krást. Björn Grunert u toho tehdy byl jako čtyřletý kluk.

Paměť národa uchovává jedinečný soubor osmi příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Druhá část rozsáhlého příběhu, ve kterém vystupují jeho aktéři i svědkové, čerpá ze vzpomínek Ctirada Mašína.

Paměť národa uchovává jedinečný soubor osmi příběhů, které se odehrály v souvislosti s mimořádnými činy protikomunistického odboje. Jádrem první části svědectví je dnešní shrnutí obsažných záznamů rozhovorů s Josefem Mašínem – „Zabíjel pěšáky komunismu“.

Dne 2. srpna roku 1952 seděl účetní národního podniku Kovolis v Hedvikově Josef Rošický v autě, které vezlo z banky v nedaleké Čáslavi výplaty pro dělníky. Vůz zastavili dva mužové přestrojení za milicionáře. Jedním z nich byl tehdy dvacetiletý Josef Mašín...

Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.

Zdeněk Růžička z Ivančic získal na letní olympiádě v Londýně 1948 dva bronzy, a byl tak nejúspěšnějším československým gymnastou v soutěžích jednotlivců. Připomeňme si jeho strhující sportovní i osobní příběh. 

Herec, kabaretiér, dramatik, spisovatel, textař, režisér, moderátor a zpěvák zemřel 18. července 2021 večer po děkovačce ve svém domovském divadle v Bratislavě. O šest let dříve svěřil svůj příběh Paměti národa.

Antonín Panenka stál u největšího úspěchu československého fotbalu, od kterého 20. června uplyne 45 let. Jeho barvitý životní příběh, se kterým se letos svěřil Paměti národa, je ozdoben zlatou penaltou z vítězného finále mistrovství Evropy v Bělehradu.

Zatýkání, vazby a věznění v době normalizace neblaze poznamenaly život Reného Matouška. Liberecký chartista se ze svobody po sametové revoluci dlouho neradoval. Zemřel v roce 1992 za nevyjasněných okolností. Jeho památka ožije na Běhu pro Paměť národa.

První poválečný den se lidé v Mladé Boleslavi probudili do slunného rána a radovali se z konce bezmála šest let dlouhé války. Když se nad městem se objevila letadla, někteří Boleslavané jim nadšeně mávali. Z bombardérů však začaly padat bomby.

Sovětské úřady jadernou havárii, ke které došlo v sobotu 26. dubna 1986, nejdříve zamlčovaly, později zlehčovaly. Jejich lhostejnost dokazují vzpomínky pamětníků uložené v Paměti národa.

Josefu Tvrzníkovi bylo sedm let, když hitlerovské Německo po mnichovské dohodě zabralo Jablonec nad Nisou a jeho německý kamarád se od něj odvrátil. Dnes slaví 90. narozeniny a jeho vzpomínky dokládají, jak nacisté vymývali mozky německým dětem.

Když 15. března 1939 vstoupili němečtí vojáci na okleštěné území Československa, zažívaly rodiny, které uprchly z Němci zabraného pohraničí v říjnu 1938, dvojnásobné zklamání. Rodina Emila Pražana byla mezi nimi.

Dokázal u esesáků vyjednat pro židovské děti lepší životní podmínky, ačkoli byl Žid a gay. Charismatický Fredy Hirsch zemřel v Osvětimi 8. března 1944 za záhadných okolností před zplynováním 3792 československých Židů.