Odpor proti nacistům

Dne 16. června 1942 se mělo konat v parku Národního muzea setkání tří odbojářů z Vysočiny z Dolních Vilémovic: pětadvacetiletého Aloise Denemarka, Jaroslava Kubiše a jeho bratra Jana Kubiše…

Kolo ukryté v koupelně, bomba v kuželníku… Rakev s leteckými kombinézami a další, dětská, pohřbená s padákem uvnitř. Bedna, ze které wehrmachtu na východní frontě vypadly vojenské věci vystlané… zase kusy padáku. I malé činy tehdy znamenaly velký risk.

Nebyly to pouhé milenky či přítelkyně. Všechny věděly, že nějak pomáhají odboji a riskují. Velmi. Tyto ženy stály po boku Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Věděly, že nasazují život pro něco, co je přesahuje.

Po dávkách mediální palby letošního kulatého výročí víte o Heydrichiádě všechno? Přesvědčíme vás o opaku. Jak si s atentátem poradili střelci za filmovou kamerou? Čekají vás trailery i celé filmy.

Heydrich, Gabčík, Kubiš, libeňská zatáčka, stanné právo, Lidice, bitva v kostele, Ležáky… Osmdesát let staré události k nám promlouvají s neutuchající naléhavostí a jsou stěžejní součástí naší národní paměti.

Pražský Karlov byl za květnového povstání v roce 1945 významným velitelským stanovištěm. Odtud úspěšně řídil boje na pravém břehu Vltavy, od Žižkova až po Braník, plukovník generálního štábu František Vejmelka. Po únoru 1948 se mu za to komunisté odměnili po svém.

V noci z 12. na 13. dubna 1944 seskočili na Hodonínsku čtyři výsadkáři, vedení nadporučíkem Františkem Bogatajem. Jejich operace Carbon by neuspěla bez pomoci statečných vesničanů. Ti samí lidé pak často riskovali životy i dobách komunistické totality.

Jako malé dítě Květoslava vnímala válku jinak než dospělí. „Když bombardovali Ostravu, vylezla jsem na balkon a poslouchala.“ Při procházce někdy musela capat vedle kočárku, bylo v něm totiž „plno“: tatínek Karel Martínek převážel podomácku vyrobené bomby.

Balabán, Mašín, Morávek – tři velká jména protinacistického odboje. Byli mimořádně inteligentní, odhodlaní, odvážní. A při své statečnosti také vtipní. Václav Morávek gestapo doháněl k zuřivosti nejdéle. V boji pokračoval i po zatčení svých přátel.

Odmítl převzít památeční medaili, kterou mu přichystala ruská ambasáda. Jaroslav Pros se stal komunistou už před válkou, ale s komunistickou stranou se rozkmotřil po srpnové invazi. Ovšem iluze o spravedlivé socialistické společnosti ztratil už krátce po válce.

Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni”.

Adam Hradilek v rozhovoru popisuje, jak při pátrání po osudech válečného veterána a vězně Gulagu Michala Krecula poodhalil temný případ z dob partyzánských bojů na Slovensku.

Smutné Vánoce se odehrály v roce 1941. Manžele Korčákovy, kteří pracovali pro odboj, nacisté dopadli krátce před Štědrým dnem. Jejich tři synové zůstali do konce války sami, svou maminku už nikdy neviděli. Příběh rodiny Korčákových vypráví prostřední syn Vladimír

V prosinci uplyne osmdesát let od konce bitvy o severoafrický Tobruk. V jedné z důležitých bitev druhé světové války sehrál svou roli i 11. československý pěší prapor pod velením Karla Klapálka. 

Staroměstská radnice je v plamenech, kolem se střílí, lidé jsou v budově uvězněni. Kdo by se pokusil dovnitř proniknout, riskoval by svůj život. Dnes stoletá Marie Dubská to udělala.

Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.

Poprvé jsem potkal Lubora Šušlíka na podzim roku 2018. setkali jsme se před jeho bytem v Pardubicích. Čekal jsem devadesátiletého starce, namísto toho jsem uviděl vysokého muže oblečeného v moderní bundě. V očích měl klukovskou hravost a prýštila z něj energie.

Květa Běhalová za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během pražského povstání pronikla do německého vlaku. Po válce se nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Definitivní vystřízlivění přinesla srpnová okupace roku 1968.

Když Němci obsazovali v březnu roku 1939 Pardubice, měla Anna čtyři roky.  „Bydleli jsme nedaleko Masarykových kasáren a němečtí vojáci mě u nich přejeli autem,“ popsala. Měla přijít o nohu, amputace nakonec nebyla nutná.