Odpor proti nacistům

Jako malé dítě Květoslava vnímala válku jinak než dospělí. „Když bombardovali Ostravu, vylezla jsem na balkon a poslouchala.“ Při procházce někdy musela capat vedle kočárku, bylo v něm totiž „plno“: tatínek Karel Martínek převážel podomácku vyrobené bomby.

Balabán, Mašín, Morávek – tři velká jména protinacistického odboje. Byli mimořádně inteligentní, odhodlaní, odvážní. A při své statečnosti také vtipní. Václav Morávek gestapo doháněl k zuřivosti nejdéle. V boji pokračoval i po zatčení svých přátel.

Odmítl převzít památeční medaili, kterou mu přichystala ruská ambasáda. Jaroslav Pros se stal komunistou už před válkou, ale s komunistickou stranou se rozkmotřil po srpnové invazi. Ovšem iluze o spravedlivé socialistické společnosti ztratil už krátce po válce.

Adam Hradilek v rozhovoru popisuje, jak při pátrání po osudech válečného veterána a vězně Gulagu Michala Krecula poodhalil temný případ z dob partyzánských bojů na Slovensku.

Smutné Vánoce se odehrály v roce 1941. Manžele Korčákovy, kteří pracovali pro odboj, nacisté dopadli krátce před Štědrým dnem. Jejich tři synové zůstali do konce války sami, svou maminku už nikdy neviděli. Příběh rodiny Korčákových vypráví prostřední syn Vladimír

V prosinci uplyne osmdesát let od konce bitvy o severoafrický Tobruk. V jedné z důležitých bitev druhé světové války sehrál svou roli i 11. československý pěší prapor pod velením Karla Klapálka. 

Staroměstská radnice je v plamenech, kolem se střílí, lidé jsou v budově uvězněni. Kdo by se pokusil dovnitř proniknout, riskoval by svůj život. Dnes stoletá Marie Dubská to udělala.

Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.

Poprvé jsem potkal Lubora Šušlíka na podzim roku 2018. setkali jsme se před jeho bytem v Pardubicích. Čekal jsem devadesátiletého starce, namísto toho jsem uviděl vysokého muže oblečeného v moderní bundě. V očích měl klukovskou hravost a prýštila z něj energie.

Květa Běhalová za války pálila „neárijské“ doklady železničních zaměstnanců, během pražského povstání pronikla do německého vlaku. Po válce se nechala přesvědčit ke vstupu do komunistické strany. Definitivní vystřízlivění přinesla srpnová okupace roku 1968.

Když Němci obsazovali v březnu roku 1939 Pardubice, měla Anna čtyři roky.  „Bydleli jsme nedaleko Masarykových kasáren a němečtí vojáci mě u nich přejeli autem,“ popsala. Měla přijít o nohu, amputace nakonec nebyla nutná.

V mrazech roku 1929 bruslila na Vltavě. Pamatuje si flašinetáře u hřbitovů i osmdesáté narozeniny prezidenta Masaryka. Před válkou chodila do Sokola, v květnu 1945 stavěla barikády. Pražská sokolka Věra Kazdová oslavila sté narozeniny.

Jedenáct židovských dětí přežilo válku díky záchranné akci, kterou zorganizovali v Ostravě čeští vlastenci napojení na odbojovou skupinu Lvice. Jejich poválečný osud zůstává zahalen tajemstvím.

Vodní skauti z nymburské vily Tortuga už jako kluci za války pomáhali v protinacistickém odboji. Vlast vám to nezapomene, slibovali jim po osvobození. Zapomněla, a to velmi rychle.

Když architekt František Schmoranz v roce 1885 stavěl honosnou vilu pro hraběte Jiřího Larische-Mönnicha, nemohl tušit, že se za pár desítek let z jejího sklepení stane vězení a z parku popraviště. A že mezi 194 popravenými bude i jeho pravnučka Anička Žváčková.

Před 80 lety začala bitva o Británii, do které se v její rozhodující fázi zapojili českoslovenští piloti, a v řadách britského Královského letectva (RAF) přispěli k první zásadní prohře nacistického Německa.

Kamenný most přes rybník Vítek u Třeboně si oblíbili filmaři. V pohádce Byl jednou jeden král z něj sypali do vody sůl z celého království a zahrál si i v pohádce Z pekla Štěstí. Za války pod ním končil popel popravených jihočeských vlastenců.

Z Pražského povstání 5.-9. května 1945 se stávají heroizované oslavy hrdinství, neohrožené statečnosti a obětavosti Čechů na konci války. Podle pamětníků se skutečné hrdinství takovými obecnými patetickými frázemi snižuje.

Rozbombardované ulice a krvavé boje ve městě i kolem něj. Němci se Brna nechtěli vzdát a Rudé armádě vzdorovali několik dní. Sovětští vojáci prošli peklem a nemilosrdnou daň si vybírali znásilňováním místních dívek a žen.