Osamělý vlk a české eso RAF. Jaký byl ve skutečnosti a jaký je ve filmu

Život Josefa Františka je opředen mnoha legendami. Ty se na něj nabalovaly a někdy je i sám vytvářel. Jeho příběh se vypráví nesnadno. Když se pokusíte vylíčit jeho skutečný příběh, část publika znalá těchto legend bude zklamaná, zatímco pro jinou, skeptickou část zůstane jeho příběh neuvěřitelný.

Legenda plná protikladů

Je třeba obdivovat odvahu tvůrců filmu Osamělý vlk, že se toho nezalekli. Vypořádali se také s mimořádnou košatostí příběhu Josefa Františka a s jeho povahou plnou rozporů. František miloval život, ale v boji se pouštěl do riskantních situací, jako by postrádal pud sebezáchovy. Na nebi prolétal deštěm střel a na zemi jej děsily výbuchy pum. Byl hrdým vojákem, přesto porušoval předpisy. Na zemi dovedl být vznětlivý, ale na nebi a v boji si počínal chladnokrevně. Leckdy se odpoutal z formace, aby lovil kořist jako onen osamělý vlk, a přitom byl vrcholně kamarádský. Cítil se vlastencem, ale létal s Poláky.

Osamělý vlk v Paměti národa

V archivu Paměti národa jsou uloženy vzpomínky lidí, kteří s ním sloužili nebo se s ním přátelili. U stíhačů v Olomouci patřil například mezi podřízené Františka Fajtla. Právě jemu svým nedodržováním předpisů přidělával starosti. V kázeňských záznamech se však objevuje i konflikt s jiným stíhacím esem Františkem Peřinou. Ten mu svěřil peníze a požádal ho, aby jimi zaplatil jeho závazky, jelikož mu služební povinnosti nedovolovaly učinit to osobně. Jenže František peníze prohýřil a dostal tím Peřinu do problémů. Františkovy záznamy jsou plné i dalších přestupků, nepochybně mu ale pomáhal obrovský letecký talent. Byl všestranným pilotem. Projevoval se jako skvělý letec a měl i výborné výsledky ve střelbě. 

Český čtyřlístek tvořili letci Josef František, Matěj Pavlovič, Josef Balejka a Wilhelm Kosarz. Kosarz byl rodákem z Karvinska, který působil už v předválečném polském letectvu. Stal se součástí akrobatického týmu známého letce Jerzyho Bajana. Zbylí tři přešli do Polska po vzniku protektorátu. Patřili mezi hrstku čs. pilotů, kteří se rozhodli v Polsku zůstat. Společně prošli nešťastnou polskou kampaní, zažili porážku Francie a znovu se sešli v britské RAF. Jediný Balejka válku přežil a o svých zážitcích mohl vyprávět i dokumentaristům Paměti národa. O jeho životě a „čtyřlístku“ pilotů jsme připravili článek. Balejka ve své nahrávce pro Paměť národa vzpomínal na Františka i na jejich boj po boku Poláků. Společně zažili náročnou polskou kampaň i anabázi, při níž se jim podařilo uprchnout z internačního tábora a dostat se přes Rumunsko a Balkán do Francie. Už tato kapitola je plná neuvěřitelných činů. Balejka například popisoval, jak se na obstarožních dvouplošnících vydávali bombardovat německé kolony a z kabiny na ně házeli ruční granáty. 

Hvězdou britského válečného nebe i veřejnosti

Společně se dostali přes Francii do Anglie, kde se mohly naplno projevit Františkovy kvality stíhacího pilota. Stal se jednou z ikon bitvy o Británii, během níž za necelý měsíc sestřelil 17 německých letadel. 

K některým akcím se pojí další legendy, jež znějí neuvěřitelně, nicméně se ukazují jako pravdivé. Patří mezi ně například vítězství nad Messerschmittem Bf 110, kdy se František vsadil, že „zajme“ nepřátelské letadlo tím, že ho přinutí přistát na anglickém letišti. Téměř se mu to podařilo. Němec s poškozeným letadlem však přistání pouze předstíral a pokusil se odpoutat a uletět. Marně. „Franta“ ho znovu dostal do zaměřovače a sestřelil. V sázce nicméně prohrál týdenní plat. Plátno z padáku nepřátelského letce sestřeleného při této akci je nyní v muzeu polského letectva ve Varšavě.

Jeho výkony mu vydobyly takovou proslulost, že se jeho fotografie objevila v Timesech. Autor však neměl k dispozici autentickou fotografii, a tak si pomohl fotomontáží. Jeho pilotní um nebylo možné ignorovat, i proto bylo někdy třeba přehlížet jeho prohřešky proti disciplíně, včetně té letecké. Několikrát se kvůli tomu ocitl „na koberečku“ u polského velitele squadrony Witolda Urbanowicze.

Františkův válečnický život by vydal na velký román, který by byl zřejmě ještě neuvěřitelnější, kdyby se neuzavřel tak brzy. Skončil však tak, jak to legendám patrně sluší – za záhadných okolností. Při návratu z hlídky se totiž beze slova utrhl z formace a zamířil k zemi. Ve zprávách se objevovalo, že padl v boji. Jeho kolegové hovořili o tom, že se vydal předvádět akrobacii k blízkému domu své milé. Delší dobu se však u Františka projevovaly známky bojového vyčerpání. Někteří, včetně Balejky, to považovali za skutečný důvod havárie. Možná šlo o závadu, kterou však ani v průběhu letu neohlásil. Archivní prameny vyloučily pouze přímý boj.

Na stříbrném plátně

Českoslovenští letci RAF pronikají do filmů vzácně, ale vždy jde o výrazná a ambiciózní díla. Nejinak je tomu u Osamělého vlka. Ten přesto není historickou freskou, která by se snažila komplexně vykreslit činnost našich letců v Anglii. Není hagiografií, jež by Františka vykreslovala jako světce a mučedníka, který položil svůj vznešený život na oltář boje za svobodu. Není ani hrdinským eposem, který by se upínal k bohatýrským činům a vše ostatní přehlížel. Ničím z toho ostatně ani nechce být. Vymyká se pojetí, které zvolili tvůrci Tmavomodrého světa a Nebeských jezdců. Osamělý vlk totiž na rozdíl od nich ukazuje životy konkrétních letců, konkrétní události a situace. Činí tak s maximální úctou ke skutečnosti. Kdekoli to jde, jsou téměř doslovně využity historické prameny či vzpomínky přímých účastníků. Vypravěčské zkratky se objevují, ale nijak se nezpronevěřují faktům. Spíše je zhutňují a citlivě spojují ty, které k sobě patří a navazují na sebe.

Tvůrci uvedli, že původním záměrem bylo vytvořit dokument. Projekt však prošel vývojem, který jej posunul k formátu přesahujícímu standardní dokudrama a mnohem bližšímu hranému filmu. Františkova válečná anabáze se dělí do jakýchsi kapitol. Ty doprovázejí, uvádějí či uzavírají relevantní archivní záběry, které film rozšiřují a v některých momentech nabízejí dobovou filmovou reflexi událostí, jež čtyřlístek Čechoslováků prožil. Vytvářejí také zkratky, díky nimž se děj může více zaměřovat na prožitky Františka a jeho tří kamarádů a souputníků ve vichrech války. Příběh přitom vypráví jako by sám František, a to způsobem, který by asi zvolil, kdyby jej po válce líčil třeba právě Paměti národa. Vyprávění je úsporné, lakonické, někdy ironické, a přitom uvěřitelné.

Bylo by složité vyprávět příběhy válečníků bez bojových scén. Nehollywoodský rozpočet filmu hrozil využitím mnoha zkratek, které by umožnily vyhnout se scénám bojů na obloze. Nestalo se tak a je to dobře. Pro Františka bylo ostatně létání vším. Nedat mu ve filmu křídla by tedy bylo až trestuhodné. Ve filmu se létá hodně. Daří se předávat i emoce, které přinášejí létání, boj a strach, ale také život, jenž se ve válce rychle žije i rychle ztrácí. Představiteli hlavní role Tadeáši Moravcovi se podařilo na poměrně malém prostoru vykreslit Františka jako emotivního, přímého člověka, který bojuje nejen s nepřáteli, ale také se svým temperamentem, zuřivostí, bojovým vyčerpáním, strachem i obavami. Velmi to odpovídá obrazu, který vystupuje ze vzpomínek lidí, již Františka znali. Totéž lze říci i o dalších představitelích. Všichni jsou navíc vzhledově velmi podobní svým předobrazům. 

Těm, kteří se rozhodli nestát stranou

Celkově film nabízí překvapení tam, kde by je divák vzhledem k jeho formátu a pojetí nečekal. Prostředí možná příliš neukazuje, drží se však jasného záměru zachytit to největší a nejzásadnější. Přitom téměř dokumentaristicky pokrývá celý život Josefa Františka. Takový záměr nutně musel přinášet mnoho úskalí. Tvůrci se s nimi však vypořádali nadmíru důstojně. Podařilo se jim přenést emoce, a to bez očekávaného patosu. 

Osamělý vlk je originální film, který bude zřejmě těžké zařadit. Stojí na pomezí žánrů, což může být v očích některých diváků negativem. Takový film ale dlužíme nejen Josefu Františkovi a jeho souputníkům, ale i sami sobě. Josef František je příkladem toho, že i v této malé zemi žili velcí lidé schopní velkého hrdinství. Jistě stále žijí mezi námi. I jim tvůrci film věnovali.