2. světová válka

Tvrz Hanička v Orlických horách vypráví dva příběhy. Nejprve měla bránit Československo před německým útokem a za studené války se pak pod zemí budovalo tajné zázemí pro přežití státu v jaderné válce. Jakou roli hraje Hanička v obraně země dnes?

Josef František byl stíhacím esem bitvy o Británii. Mimo okruh znalců historie druhé světové války je však neprávem zapomenutý a známější je v Polsku než doma. Změnit se to pokouší film Osamělý vlk, který právě vstupuje do kin.

Plné symbolů sovětské nadvlády zůstává Česko i 37 let po konci komunistického režimu. Pomník „rudoarmějce“ ve Znojmě je toho výmluvným příkladem. Tamní radnice se dodnes ani nepokusila o to, aby sochu vojáka se samopalem nad hlavou odstranila z náměstí v centru.

Plné symbolů sovětské nadvlády zůstává Česko i 37 let po konci komunistického režimu. Pomník „rudoarmějce“ ve Znojmě je toho výmluvným příkladem. Tamní radnice se dodnes ani nepokusila o to, aby sochu vojáka se samopalem nad hlavou odstranila z náměstí v centru.

Posledních 81 let paní Hermanová přichází položit květinu k pomníku svého otce. My jsme se pokusili zjistit, kdo ho v květnu 1945 udal. Archivní stopy vedou ke konkrétnímu četníkovi, jistotu ale nepřinášejí.

Po válečném hrobu u Nalžovic pátrají s Post Bellum i policejní psovodi. Popsali, jak od štěněte psa cvičí, aby hledal lidské ostatky, výbušniny, drogy nebo peníze. Na archeologické akci ověřují, zda by pes označil ostatky, které jsou osmdesát let v zemi.

Jedná se o válečný hrob s ostatky německých vojáků? Místo zkoumá Paměť národa u středočeských Nalžovic, upozornili na něj pamětníci. Poznamenaly ho zásahy do krajiny, ale nedávný archeologický nález posílil podezření na válečný zločin.

Jedná se o válečný hrob s ostatky německých vojáků? Místo zkoumá Paměť národa u středočeských Nalžovic, upozornili na něj pamětníci. Poznamenaly ho zásahy do krajiny, ale nedávný archeologický nález posílil podezření na válečný zločin.

Josefa Balejku osud nešetřil, přesto se choval statečně. Stal se také jedním z členů pověstného českého „čtyřlístku“ českých letců. Byli v boji už od samého začátku 2. světové války, přežil z nich pouze Balejka. A ten nejen o jejich osudech vyprávěl Paměti národa.

Před druhou světovou válkou žilo v dnešní severozápadní Ukrajině na třicet tisíc Čechů. Na Volyni pak zažili hrůzy komunismu i nacismu. Tisíce jich narukovaly a s obrovskými ztrátami se přes Duklu probily do Československa. Komunismus je ale dostihl i tam.

Československé parašutisty Gabčíka a Kubiše zná asi každý, ale také Němci použili českého parašutistu – vysadili ho v Anglii. Jmenoval se Karel Richter a jeho mise neskončila dobře: před svou popravou se ještě pokusil o sebevraždu.

Na samém konci druhé světové války postihly vesnici Vícov události, které zanechaly hlubokou a nezhojitelnou stopu v jejích dějinách i v paměti místních obyvatel.

Z historie a obecného povědomí se občas vytratí velmi zajímaví lidé. Paměť národa se je pokouší připomínat. Naši pozornost si zaslouží voják, diplomat, a především vlastenec František Schwarzenberg.

15. září 1940 čekal Anglii největší letecký úder. Mohutné útoky Němců měly zlomit odpor RAF, měly umožnit invazi na britské ostrovy a uzavřít západní frontu. Na obranu se postavila pověstná hrstka pilotů, mezi kterými byli i Čechoslováci. A vyznamenali se!

15. září 1940 čekal Anglii největší letecký úder. Mohutné útoky Němců měly zlomit odpor RAF, měly umožnit invazi na britské ostrovy a uzavřít západní frontu. Na obranu se postavila pověstná hrstka pilotů, mezi kterými byli i Čechoslováci. A vyznamenali se!

Na Valašsku se partyzánské hnutí těšilo podpoře místních obyvatel. Jedním ze zásadních podporovatelů 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky byl Jan Juříček žijící s rodinou ve mlýně nedaleko Leskovce. 

Valašsko bylo na přelomu let 1944 a 1945 hlavním centrem partyzánského odporu proti nacismu v Protektorátu Čechy a Morava. Obyvatelé Prlova za podporu partyzánů zaplatili svými životy.

Boženě Chrobákové byly čtyři roky, když začala druhá světová válka a její rodiště padlo do rukou Maďarska. Rodina se z Podkarpatské Rusi přestěhovala do města hraničícího s nacistickým Německem – Sušice. Zde malá Božena zažila transport Židů i strach z Němců.

Shromážděním na Václavském náměstí 8. května společně vzdáme hold obráncům naší svobody. Apelujeme na společnost, aby dál pomáhala bránící se Ukrajině. A také se připravila k obraně vlastní svobody. Projekt Nezapomeňme 80 vznikl za podpory Nadace PPF a dalších.