2. světová válka

V úterý 29. srpna 1944 proběhl velký nálet na Ostravu. Čtyři sta amerických bombardérů typu B-24 Liberator nad městem shodilo svůj náklad. Šestnáctiletý Jaroslav Ermis měl tenkrát ranní směnu. A okolo jedenácté začal běžet o život.

Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.

Za socialismu se nemluvilo o tom, že osvobozování Evropy od nacismu provázela i zvěrstva Rudé armády. Nenávist vůči Němcům nastřádaná za léta hrůz vyústila v největší masové znásilňování v dějinách. V roce 1945 byly postiženy asi dva miliony německých žen.

Den po kapitulaci Německa 9. května roku 1945 začaly na Mladou Boleslav dopadat bomby. Šokované obyvatele tehdy většinou ani nenapadlo, že je bombarduje sovětská armáda. Mýty a utajování kolem této tragédie přetrvaly až do nedávných let.

V noci z 12. na 13. dubna 1944 seskočili na Hodonínsku čtyři výsadkáři, vedení nadporučíkem Františkem Bogatajem. Jejich operace Carbon by neuspěla bez pomoci statečných vesničanů. Ti samí lidé pak často riskovali životy i dobách komunistické totality.

​​​​​​​…simulováním nemoci se totiž mohli vyhnout koncentráku. Židé se za druhé světové války snažili před transportem do Terezína zachránit různými způsoby a jedním z nich bylo předstírání choroby. Snažili se o věrohodné příznaky, a riskovali tím svůj život.

Tisíce stran hlášení, desítky agentů nasazených v polovině osmdesátých let na důchodce z Poděbrad. Proč byli soudruzi tak detailní při sledování sedmdesátiletého penzisty? A byl to hrdina z 2. světové války generálmajor Rudolf Krzák.

Občané městečka Holice nedaleko Pardubic vyslyšeli volání Prahy: na konci války zde proběhlo povstání, které téměř upadlo do zapomnění. Holické povstání je ale po Praze jedno z nejvýznamnějších v českých zemích.

Nechtěl se stát spisovatelem. Psaní pro něj ale bylo způsobem, jak svým životem nést trauma holokaustu. Spisovatel Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 – právě před 95 lety.

V prosinci uplyne osmdesát let od konce bitvy o severoafrický Tobruk. V jedné z důležitých bitev druhé světové války sehrál svou roli i 11. československý pěší prapor pod velením Karla Klapálka. 

Ty fotky obletěly celou republiku. 27. prosince loňského roku v Česku začalo očkování proti nemoci Covid-19. Spolu s premiérem Andrejem Babišem se stala první českou příjemkyní vakcíny i účastnice bojů druhé světové války Emilie Řepíková.

První poválečný den se lidé v Mladé Boleslavi probudili do slunného rána a radovali se z konce bezmála šest let dlouhé války. Když se nad městem se objevila letadla, někteří Boleslavané jim nadšeně mávali. Z bombardérů však začaly padat bomby.

V listopadu si připomínáme kvítkem vlčího máku hrdinství těch, kteří bojovali za naši svobodu. Jedním z nich byl Jozef Gula jako člen elitní paradesantní brigády.

V České republice žijí desítky až stovky židovských dětí ukrývaných za války, jejichž osudy dosud nikdo podrobně nezpracoval. Přinášíme příběhy dvou z nich: Marie Andělové a Evy Doleželové.

Viktor Wellemín bojoval u Tobrúku a v bitvě u Dunkerque přežil explozi nášlapné miny. Dožil se 97 let a jeho životní příběh by vydal na film. V roce 2015 jsme mu předali Cenu Paměti národa.

Češi bojovali ve vzduchu nad Anglií, v poušti Afriky u Tobruku, na východní frontě na území Ukrajiny a Polska, ve Francii u Dunkerque a při osvobozování území Československa. A nebyli to jen profesionální vojáci, ale i tisíce dobrovolníků, mužů i žen.

Před sto lety se zrodilo Československo, země protikladných individuálních osudů. To je i případ dvou historiků, Jiřího Kovtuna a Miloše Hájka, jejichž příběhy připomínáme.