Ota Litomiský pracoval pro odboj a na udání si pro něj v lednu 1943 přišlo gestapo. Věznili ho na Pankráci, v Malé pevnosti Terezín, drážďanské věznici Mathilde, prošel koncentráky – Osvětimí, Bunou a Buchenwaldem. Šestnáct měsíců strávil v méně známém koncentračním táboře Dora, kde vězni otrocky dřeli v tajné továrně. V závěru války zažil rychlý přesun do Ravensbrücku a pochod smrti. Všechno jako zázrakem přežil a vrátil se domů. Na rozdíl od milionů obětí i několika jeho nejbližších přátel.
Objev z antikvariátu
Ten příběh si mě našel. S rodiči jsem si povídala o našich příbuzných a dostali jsme se ke strýci „Oťasovi“, který je neskutečně veselý, směje se až nakažlivě a vystupuje s kapelou Patrola Šlapeto. Protože se moc nevídáme, napadlo mě podívat se, co se o strejdovi dočtu na internetu.
Při brouzdání na mě vyskočila překvapivá informace z antikvariátu: „Otakar Litomiský: Dopisy z pekla. Vzpomínky vězně č. 113359.“ „Co to je?!“ ptám se. „To musí být od strýce Oty, Oťasova táty,“ také překvapeně říká můj táta.
Vzpomínky jsem v antikvariátu vyzvedla a začala dychtivě číst. Není to román. Prastrýc píše věcně, avšak svižně a čtivě. Líčí svůj příběh a popisem reálií podává svědectví o hrůzách, které zažil na jednotlivých místech, kde ho věznili. Svou výpověď sepsal jenom pár měsíců po válce, měl tedy vše v živé paměti.
Těžko snášel vojenskou nečinnost, když nás obsazovali
Otakar Litomiský se narodil 4. června 1916 v Praze. Jeho vyprávění začíná 15. března 1939, německá armáda obsadila české země. Ota v té době byl na vojenské škole pro záložní spojovací důstojníky v Kutné Hoře. Těžko snášel příjezd okupačních vojsk, kterému musel nečinně přihlížet. Vojáci z útvaru včetně Oty – věrni své přísaze – založili protinacistickou odbojovou organizaci, která se stala součástí Obrany národa. Kontakt udržoval s velitelem své roty štábním kapitánem Karlem Řihákem.
Otu pověřili vyhledáváním dalších spolupracovníků pro odboj. Společně s přítelem Kosíkem pak dostali za úkol zmapovat zásoby trhavin na Berounsku. A tak spolu o víkendech vyjížděli na kolech a předstírali, že jsou učitelé hledající vzorky vápence, přitom vyzvídali od hlídačů lomů informace. Zjištění o výbušninách Ota doma zakresloval do mapy.
Později od velitele dostal speciální úkol – měl uvést do provozu tajnou vysílačku v Praze-Břevnově. Asistoval mu při tom radista-svobodník Kůrka a Kůrkův nevlastní bratr Jiří Kraus, který se pak ukázal být kolaborantem.
Ota Litomiský se v odbojové skupině věnoval montování vysílaček. Kapitán Řihák mu posílal součástky a on je sestavoval do pevných příručních kufrů. Ilegální odbojové vysílačky měly různou podobu, později na gestapu proběhl výslech, při kterém Otovi předložili fotografie řady tajných vysílaček. Vzpomíná, jak si je obdivně prohlížel: „Jedna byla namontována uvnitř skříňky normálního rozhlasového přijímače, jiná pod rámem elektrického vařiče, další uvnitř vysavače prachu, některé v plochých kovových skříňkách,“ cituji ze sešitu vzpomínek. Uvědomil si:
Věděl, že ho zatkne gestapo, a neutekl, protože chránil rodinu
V létě 1942 byl zatčen štábní kapitán Řihák a v listopadu téhož roku popraven v berlínské věznici Plötzensee. Hned zkraje roku 1943 navštívil Litomiského, který byl tehdy protektorátními úřady tzv. nasazen jako mzdový referent v ČKD Karlín již zmíněný Jiří Kraus. Ten mu neopatrně a neskrývaně začal vykládat, že také ilegálně pracuje proti říši a že dostal rozkaz, aby poslal Litomiského opravit vysílačku v Braníku. Na závěr se odvolal na kapitána Řiháka. Otovi došlo, že se jedná o léčku, protože o popravě kapitána věděl. Krause rychle vyprovodil a bylo mu jasné, že ho čeká zatčení. Skrývat se nechtěl, protože by tím vystavil nebezpečí stíhání rodinu, která o jeho aktivitách neměla tušení. Začal se tedy připravovat na zatčení. Doma zničil důkazy o své činnosti a očekával příchod gestapa. Přišli si pro něj za čtyři dny po návštěvě Krause.
Na gestapu „lhal jako když tiskne“
Během následujících devíti měsíců zakusil na osmi místech realitu nacistického věznění.
Jak probíhalo jeho uvěznění na Pankráci a v Osvětimi? A jak se jako „práceschopný“ dostal do zvláštního tajného koncentračního tábora Dora-Mittelbau nedaleko města Nordhausen, kde se vyvíjely německé rakety, které měly zvrátit vývoj války? Předplaťte si Magazín a dočtěte si článek!
