Události

27. ledna 1945 vstoupili vojáci Rudé armády do největšího nacistického vyhlazovacího tábora a byli šokováni. O existenci tábora se dozvěděli jen pár dní předtím, než k Osvětimi dorazili. Tak otřesné obrazy lidského utrpení ale nečekali.

30. září 1989 skončilo pro osmiletou Katharinu Kuhn tříměsíční pražské dobrodružství. Toho dne se spolu s dalšími uprchlíky z východního Německa dozvěděla, že mohou odcestovat do západního Německa.

Před 85 lety Německo zaútočilo na polský poloostrov Westerplatte u Gdaňsku a Velká Británie s Francií reagovaly vyhlášením války Německu. Poláci však zůstali v boji osamoceni, po jejich boku bojovali jen čeští vojáci. Připomínáme si začátek 2. světové války.

Symbol devětašedesátého: armáda, která nebojovala proti okupantům, zato „zakročila“ proti vlastnímu národu.

Poslední žijící pamětníci byli tehdy dětmi, osudné okamžiky se jim ale vryly na celý život. Aktéři německé msty za vražednou akci Kamińského skupiny, která se odehrála před osmdesáti lety, jsou dodnes nepotrestaní.

Hitlera je třeba odříznout od benzínu! Před 80 lety se také naše území stalo cílem spojeneckých náletů na strategické průmyslové podniky Třetí říše. Vojenská kampaň byla úspěšná a také díky ní německé tanky nemohly zabránit Rudé armádě v postupu na Berlín.

V červnu 1953 Češi kvůli měnové reformě přišli o své úspory i o krásné mince a bankovky. Svobodná Evropa zareagovala: v noci z 13. na 14. července 1953 Československo zasypala kopiemi nové korunové bankovky nadepsanými „Hladová koruna – dar Sovětského svazu“.

Tři měsíce po komunistickém puči se v červnu v Praze konal XI. všesokolský slet. Sokolové, kteří prošli okolo tribuny, na níž byl nový prezident Klement Gottwald, ale skandovali „Edvard Beneš!“ Tedy jméno jeho předchůdce.

Před 55 lety 27. června roku 1968 vyšel v tehdejších Literárních listech i dalších periodikách manifest Dva tisíce slov. Stálo v něm: „Máme znovu možnost vzít do rukou naši společnou věc.“ Tato naděje však po pár týdnech vzala za své…

Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.

Není to patos, když konstatujeme, že srdce Aloise Rašína tlouklo pro republiku a tlouklo pro ni až do konce. Dvacetiletý anarchokomunista chtěl zavraždit i další „kapitalisty“, v osobnosti Rašína ale zabil člověka, který pro mladou republiku tvrdě pracoval.

Před sedmdesáti lety 3. prosince 1952 v ranních hodinách proběhla na dvoře pankrácké věznice poprava jedenácti odsouzenců v čele s bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ Rudolfem Slánským. Popelem z jejich těl si estébáci posypali zledovatělou silnici.

Poslední říjnový den roku 1967 došla stovkám studentů ubytovaných na strahovských kolejích trpělivost. Vadily jim věčné výpadky vytápění a především elektřiny. Asi dvě tisícovky mladých lidí se sešly na prostranství mezi kolejními bloky a vydaly se do centra města.

Před 102 lety se na řece Visle možná rozhodovalo o osudu Evropy. Proti Rudé armádě stála armáda čerstvě obnoveného Polska a také vojska jeho ukrajinských spojenců. Přinášíme pohled polského historika Mirosława Szumiło na jednu z klíčových událostí polských dějin.

Dne 2. srpna roku 1952 seděl účetní národního podniku Kovolis v Hedvikově Josef Rošický v autě, které vezlo z banky v nedaleké Čáslavi výplaty pro dělníky. Vůz zastavili dva mužové přestrojení za milicionáře. Jedním z nich byl tehdy dvacetiletý Josef Mašín...

Jindřich Šídlo je na Turnov hrdý. Život města změnil „dočasný“ pobyt sovětských vojsk a už dlouho je den jejich odchodu městským svátkem. I pod vlivem ruského napadení Ukrajiny je dnešek poprvé oficiálním významným dnem České republiky.

Den po kapitulaci Německa 9. května roku 1945 začaly na Mladou Boleslav dopadat bomby. Šokované obyvatele tehdy většinou ani nenapadlo, že je bombarduje sovětská armáda. Mýty a utajování kolem této tragédie přetrvaly až do nedávných let.

Významní politici pomnichovské republiky stanuli roku 1947 před Národním soudem jako obžalovaní. Zpolitizovaný proces trval necelé tři měsíce a provázela jej kampaň v komunistickém tisku. Rozsudky byly vyneseny právě před 75 lety.

Před třiceti lety začalo obléhání Sarajeva, města, ve kterém do té doby žili v míru lidé různých národností. Během 1429 dnů obléhání se odehrály události, o nichž jsme se domnívali, že do současné Evropy dávno nepatří.