Události

Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 78 tisíc Čechů a Moravanů.

Konference trvala jen 90 minut, nacisté jednali v luxusní vile na břehu jezera u Berlína. Určili cíle genocidy 11 milionů evropských Židů. Končili přípitkem. O plynových komorách se nemluvilo. Ještě jednou tedy: 90 minut, 11 miliónů Židů, 15 sklenek koňaku.

Před 40 lety získal FC Liverpool fotbalový Pohár mistrů evropských zemí, vznikla kapela Metallica a Robert de Niro si převzal Oscara za roli ve filmu Zuřící býk. V Polsku se rok 1981 pojí s jinou události: komunistický režim vyhlásil válku vlastnímu národu.

Dne 24. listopadu roku 1941 odjel z Prahy do pevnostního města Terezín první židovský transport, který vezl 342 mužů. Tvořili tzv. Aufbaukommando a měli za úkol začít připravovat nové evropské ghetto v protektorátu Čechy a Morava na brzký příjezd tisíců lidí.

Přesně před šedesáti lety se začala stavět Berlínská zeď. Stala se symbolem rozděleného města, rozděleného Německa, rozdělené Evropy. Miliony „východních" Němců snily o životě za zdí. Desítkám z nich pomohl jejich sen splnit Manfred Matthies, sám někdejší uprchlík.

Silné a bohabojné rodiny stávaly za bojem svého národa o sebeurčení, a nejsou minulostí. Přečtěte si příběh Pavla Sieviaryniece, jeho silná a bohabojná rodina je solí Běloruska. Před rokem 9. srpna 2020 propukly masové protesty po sporných prezidentských volbách.

Tři měsíce po komunistickém puči v roce 1948 se v červnu v Praze konal XI. všesokolský slet. Sokolové, kteří prošli okolo tribuny s novým prezidentem Klementem Gottwaldem, skandovali jméno jeho předchůdce Edvarda Beneše.

Antonín Panenka stál u největšího úspěchu československého fotbalu, od kterého 20. června uplyne 45 let. Jeho barvitý životní příběh, se kterým se letos svěřil Paměti národa, je ozdoben zlatou penaltou z vítězného finále mistrovství Evropy v Bělehradu.

Akce Zámky a jméno Přemysla Pittra upadly v zapomnění, protože se křesťanský humanista se ocitl v nemilosti. Nezapomnělo na něj ale žádné z 810 dětí, o které se po válce se svým týmem staral.

Dne 2. května 1945 popravili nacisté ve věznici gestapa v terezínské Malé pevnosti 51 mladých vězňů a jednoho konfidenta. Velitel věznice Heinrich Jöckel poté uprchl, po dopadení byl odsouzen a oběšen.

Před čtyřiceti lety, 27. dubna 1981 pozdě večer, zadržela Státní bezpečnost na hraničním přechodu Dolní Dvořiště karavan, který ze Západu přivážel knihy a časopisy. Posléze rozpoutala jeden z největších zátahů proti disidentům.

Sovětské úřady jadernou havárii, ke které došlo v sobotu 26. dubna 1986, nejdříve zamlčovaly, později zlehčovaly. Jejich lhostejnost dokazují vzpomínky pamětníků uložené v Paměti národa.

Dne 19. dubna 1943 vpochodovali nacisté do varšavského ghetta, aby ho zlikvidovali jako dárek k Hitlerovým 54. narozeninám 20. dubna. Jejich plán nevyšel. Obyvatelé ghetta povstali a obrovské přesile dokázali vzdorovat až do 16. května.

Jeho protest proti nastupující normalizaci se nezapsal do povědomí veřejnosti jako sebeupálení studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Jihlavou ale před 52 lety otřásl. Na jeho pohřeb dorazily tisíce místních,záběry natočil a dvacet let schovával před StB Roman Fürst.

Před 65 lety, 25. února 1956, přednesl generální tajemník sovětských komunistů Nikita Sergejevič Chruščov na sjezdu strany tajný projev, v němž odhalil Stalinovy zločiny.

První transporty „organizovaného odsunu“ Němců opustily Československo 25. ledna 1946. Během roku 1946 bylo vysídleno přes dva miliony osob německé národnosti na principu kolektivní viny.

Jako blízcí přátelé Havlových by se Maněnovi účastnili volby Václava Havla prezidentem přímo na Hradě. Kvůli anonymním hrozbám, že Hrádeček vyletí do povětří, ho místo toho dnem i nocí hlídali.

Když byl před 40 lety John Lennon zastřelen, vznikl v Praze jeho symbolický pomníček u zdi Maltézské zahrady. Normalizační režim ale o zeď Johna Lennona a připomínání jeho mírového odkazu nestál.

Přes 17 tisíc československých vojáků čekalo před čtyřiceti lety u severních hranic na rozkaz, aby vtrhli do Polska. Operace Krkonoše měla potlačit vzrůstající odboj proti komunistické vládě, který reprezentovalo nezávislé odborové hnutí Solidarita.