Polsko

Tajně se scházeli na hranicích, organizovali demonstrace, ukrývali českého disidenta a organizovali slavný koncert českých exilových písničkářů ve Wroclawi. Tak vypadala spolupráce polských a československých disidentů v 80. letech 20. století.

Vztahy našich dvou sousedních zemí dnes opět procházejí neklidným obdobím. Před časem jsme přinesli komentář k tématu polských požadavků na reparace vůči Německu. K otázce se vracíme článkem polského historika Stanisława Żerka.

Málokdo si v Česku uvědomuje, že to pozitivní a příkladné, co se v současnosti ve vztazích mezi Poláky a Ukrajinci odehrává, lze označit za malý zázrak. Zvláště s ohledem na to, v jakém stavu byly polsko-ukrajinské vztahy těsně před začátkem ruské agrese.

Otázka válečných reparací se ve vztazích mezi Polskem a Německem vynořuje celých minulých třicet let. V současnosti se o nich mluví nejhlasitěji od roku 1990. A zrovna ve chvíli, kdy Berlín a Varšava potřebují spolupracovat při pomoci Ukrajině proti ruské agresi.

V únoru roku 1942 se na území nacisty okupovaného Polska ustavila Zemská armáda (Armia Krajowa). Nešlo jen o podzemní ozbrojené jednotky. Jednalo se de facto o paralelní státní strukturu, do které se zapojily stovky tisíc Poláků.

Před 40 lety získal FC Liverpool fotbalový Pohár mistrů evropských zemí, vznikla kapela Metallica a Robert de Niro si převzal Oscara za roli ve filmu Zuřící býk. V Polsku se rok 1981 pojí s jinou události: komunistický režim vyhlásil válku vlastnímu národu.

Letos v září v Polsku blahořečili kardinála Stefana Wyszyńského, V letech studené války se stal klíčovou postavou odporu proti komunismu nejen v rámci polské katolické církve, ale i v širší středoevropské perspektivě.

Dne 19. dubna 1943 vpochodovali nacisté do varšavského ghetta, aby ho zlikvidovali jako dárek k Hitlerovým 54. narozeninám 20. dubna. Jejich plán nevyšel. Obyvatelé ghetta povstali a obrovské přesile dokázali vzdorovat až do 16. května.

Přes 17 tisíc československých vojáků čekalo před čtyřiceti lety u severních hranic na rozkaz, aby vtrhli do Polska. Operace Krkonoše měla potlačit vzrůstající odboj proti komunistické vládě, který reprezentovalo nezávislé odborové hnutí Solidarita.

Poslední srpnový den roku 1980 dostali polské komunisty na kolena dělníci. Ti, kterým měl socialismus přinést lepší časy, živořili a jejich protesty byly vždy brutálně potlačeny: v Poznani 1956, v Gdaňsku 1970... Srpen 1980 byl jiný. Vzbouřilo se celé Polsko.

Václav Havel ho předehrou sametové revoluce. Na „přehlídku nezávislé československé kultury“ přijely do polské Wrocławi dva týdny před 17. listopadem tisíce Čechů a Slováků.

Po setkání na Borůvkové hoře proudily přes česko-polské hranice díky kurýrům ilegální tiskoviny a technika pro tisk samizdatů.

Před 40 lety dodal papež Jan Pavel II. při své návštěvě Polákům odvahu postavit se komunistickému režimu. Rok poté vzniklo silné opoziční hnutí Solidarita.

Každý v Polsku si pamatuje, co dělal ráno v neděli 13. prosince 1981, když generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a hnutí Solidarita se ocitlo mimo zákon. Výjimečný stav Polsko na rok a půl zcela ochromil.