⇒E-shop Paměti národa
Jaké byly první impulzy pro výzkum židovské historie v Českých Budějovicích?
V rámci projektu Paměti národa každoročně pokládáme kameny zmizelých Stolpersteine a za posledních několik let jsme jich v Českých Budějovicích umístili už pětašedesát. Lidé se nás často ptali, jestli máme nějakého průvodce nebo seznam, kde by našli informace o osudech lidí, kterým jsou tyto kameny věnovány. To pro mě bylo impulzem k vytvoření průvodce.
Jaký příběh vás při výběru a pokládání Stolpersteinů nejvíce zasáhl?
Snažím se vybírat kameny zmizelých především pro lidi, z jejichž životů známe více informací než jen základní data. Chceme k těmto příběhům přidat něco navíc, co jim dodá hlubší rozměr, a zatím se nám to daří. Jedním z nejznámějších příběhů je rodina Kendeových, jejichž kameny jsou spojeny s Kendeho vilou, která byla nedávno zapsána na seznam památek. Paměť národa zde nyní pořádá komentované prohlídky i jiné akce. Kameny jsou položeny například pro Rudolfa Kendeho, významného skladatele, který jako jediný z rodiny přežil válku.
Chápou podle vás lidé význam Stolpersteinů?
Stolpersteiny nejsou známé úplně každému, ale myslím, že se jejich symbolický význam v posledních letech dostává do povědomí i díky tomu, že se v České republice objevují na stále více místech, nejen v Budějovicích, ale i v dalších městech. Když dnes někdo uslyší slovo „Stolperstein“ nebo „kámen zmizelých“, většina lidí si už dokáže představit, o co jde, a tento symbol opravdu plní svou funkci. Pokud bychom slovo Stolperstein přeložili doslovně, znamenalo by to „zakopávací kámen“, což vystihuje jeho smysl – člověk jde po ulici, dívá se pod nohy a náhle si všimne kamene, který mu připomene osud nějaké osoby, která tu kdysi žila. I když jsou Stolpersteiny často spojovány především s oběťmi holocaustu, pokládají se na památku také jiných obětí nacismu, ačkoli většina z nich má vztah právě k holocaustu. V Budějovicích máme například i kámen věnovaný člověku, který nebyl židovského původu.
Jak se židovská komunita v Českých Budějovicích vyvíjela?
Historii židovské komunity v Budějovicích rozdělujeme do dvou hlavních období. To první, středověké, souvisí s královským městem, kdy král Jan Lucemburský Židům povolil se zde usadit. Svoji komunitu soustředili na jedno místo, které se nazývalo židovská ulice, dnes je to ulice U Černé věže. Tato středověká komunita však zanikla v roce 1505 během pogromu. Pak se Židé až do roku 1848 ve městě nesměli usazovat. V roce 1848 došlo k zrovnoprávnění občanů monarchie, v té době začíná novodobá historie židovské komunity, která se rychle rozrůstala. Brzy po zrovnoprávnění vznikla židovská náboženská obec, byl založen nový židovský hřbitov a postavena velká novogotická synagoga.
Setkal jste se při výzkumu s nějakými překážkami?
Při výzkumu jsem nenarazil na žádné zásadní překážky, spíš na nedostatek informací nebo pramenů. Mnoho materiálů, které jsou uloženy v archivech, je úřední povahy, například policejní hlášení, matriky nebo seznamy. Tyto zdroje většinou neobsahují příliš mnoho informací o samotných lidech kromě toho, jak se stěhovali a jaké měli příbuzenské vazby. Na druhou stranu díky faktu, že mnoho členů židovské komunity v Budějovicích patřilo k úspěšné střední třídě, byli mezi nimi i podnikatelé nebo vysokoškolsky vzdělaní lidé, takže máme možnost se o nich dozvědět více třeba i díky tehdejším novinám. Navíc když jsme začali pokládat kameny zmizelých, začali se nám postupně ozývat potomci nebo vzdálení příbuzní některých lidí a to nám přináší nové informace a materiály.
Proč byl časopis Klepy pro tehdejší židovskou mládež důležitý?
Časopis Klepy je jedinečný, protože vznikl v době, kdy byli Židé vyloučeni z veřejného života, a nemohli chodit do škol, sportovat nebo navštěvovat skauta. V roce 1940 nacisté povolili vznik židovského koupaliště, které se stalo jediným místem pro setkávání židovské mládeže. Tam vznikl časopis Klepy, který byl vydáván jako samizdat. Jeho význam dokládá množství lidí, kteří se do jeho tvorby zapojili včetně dospělých, a dokonce i včetně posledního židovského rabína v Českých Budějovicích Rudolfa Ferdy. Časopis byl předáván z ruky do ruky, což ukazuje, jak důležitý pro komunitu byl. V roce 1941 však nacisté koupaliště zrušili a Židé museli odevzdat psací stroje a fotoaparáty, což znamenalo konec vydávání Klepů.
Zaznamenal jste už nějaké reakce na knihu?
Reakce jsou pozitivní, vnímám je zejména po několika besedách a přednáškách, které proběhly. Jak už jsem zmínil, projekt byl dlouho očekáván, a to zejména v souvislosti s kameny zmizelých, takže lidé jsou rádi, že něco takového vzniklo. Průvodce je relativně krátký, ale nabízí spoustu přidané hodnoty, obsahuje třeba řadu QR kódů, které vedou k dalším materiálům. Jedna z jeho částí obsahuje vlastně audioknihu, přes QR kódy si lidé mohou poslechnout ukázky z knihy Jana Freunda, jednoho z kluků, který se podílel na časopisu Klepy a byl jedním z mála, kteří přežili holocaust.
