Pořádáme

Prožijte moderní dějiny díky moderním technologiím. V centru Brna pro vás stavíme interaktivní expozici, na kterou nezapomenete. Díky rozšířené realitě zde ožijí skutečné příběhy, které návštěvníky zavedou do totalitních režimů minulého století.

Dnes víme, že trauma holokaustu se přenáší na další generace nejen skrz úzkostnou výchovu, ale i fyzicky. Kniha Na vině je Osvětim přináší rozhovory s dětmi těch, kteří přežili. Čtení z knihy doprovodila přednáška psychoterapeutky, jež je sama z „druhé generace“.

Od zahájení provozu Institutu Paměti národa v Olomouci uplyne v těchto dnech rok. S blížícím se jarem ožívá i kryt civilní obrany v Bezručových sadech. Unikátní prostory svou syrovostí dokreslují příběhy lidí, kterých se dotkly dějinné zvraty dvacátého století.

Válka na území bývalé Jugoslávie přinesla nezměrné utrpení všem národům, které se na ní podílely. Jak se Vladimír Dzuro po letech dívá na svou práci vyšetřovatele haagského tribunálu? Přinesl tento tribunál katarzi a spravedlnost? A pokud ano, jakou?

Přesně před rokem napadlo Putinovo Rusko svého souseda Ukrajinu. Přinášíme vám krátké poselství ředitele Post Bellum MIkuláše Kroupy. Naše mise nekončí, budeme v ní pokračovat, dokud to bude nutné.

V lednu v Divadle Paměti národa vrcholí přípravy na už pátý ročník projektu Paměť jsme my. Každé představení mělo své jedinečné téma a způsob vyprávění. Připomínáme tak osudy lidí, kterým se po tragédii holocaustu podařilo začít žít znovu.

Už šestým rokem přichází Paměť národa s netradičním vánočním přáním. Má audiovizuální podobu a podílí se na něm většina lidí z Post Bellum pod taktovkou našeho dvorního skladatele Matěje Kroupy.

Během státního svátku Den boje za svobodu a demokracii proběhly hned dvě velké regionální akce – vernisáž výstavy Příběhy z Ukrajiny a koncert k výročí sametové revoluce. Intenzivní zážitky ale přinesl už den předcházející.

Zatímco naši zemi v následujících týdnech čekají prezidentské volby, které splňují demokratické parametry, ve volbách, které se odehrály před časem v Bělorusku, končí kandidáti ve vězení či v exilu. A na Ukrajině umírají tisíce lidí ve válce.

Název Post Bellum, „po válce“, vznikl v době, kdy jsme věřili, že alespoň v Evropě se můžeme těšit z toho, že střet lidí s totalitním režimem založeným na násilí a lži je za námi. Bohužel tomu tak není – žijeme „in bello“.

Na strahovském stadionu se od 29. září koná Festival Paměti národa, u objektu spojeného s naší minulostí najdete vraky aut bolestně spojené s přítomností. Ohořelá torza aut jsme přivezli z Ukrajiny.

Paměť národa Plzeňského kraje zve na speciální trasy procházek za plzeňským odbojem. S doprovodným komentářem dokumentaristy a pedagoga Víta Oliberia si je můžete projít 27. a 28. září. Jejich součástí budou i světelné projekce, videa i divadelní představení.

​​​​​​​Zorganizovali jsme předvolební diskusi zástupců politických stran kandidujících v Praze. Konala se na jižní tribuně Strahovského stadionu moderoval ji ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Zástupkyně Institutu Paměti národa Pardubice představuje program i novinky z východočeské pobočky. Čekají vás setkání se zajímavými hosty a také začíná pravidelný provoz interaktivní expozice. Tento rok zde na vlastní kůži zažilo část naší historie už 1100 žáků.

Skupina potomků a příbuzných odbojářů, obětí holocaustu a vězňů nacistické totality se otevřenou výzvou obrací na poslance a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten veřejně označil statisíce občanů České republiky za fašisty a nacisty.

Pražské divadelní kroužky ukončily na společné přehlídce v prostorách jižní tribuny Strahovského stadionu letošní sezónu. Její chodba se proměnila v pomyslnou časovou osu. Podívejte se na představení inspirovaná československou historií.

V původním návrhu trestů monstrprocesu z června 1952 pro 17 mladíků, kteří v Heřmanově Městci vylepovali letáky, dokonce byly dva tresty smrti. Před několika dny zde odhalili pamětní desku, která tragickou událost připomíná.

Na přelomu dubna a května se do šumavské Kvildy turisté nehrnou. Vleky stojí, na cyklistiku je ještě chladno. Letos bylo ale i tou dobou v nejvýše položené české obci živo. Díky jihočeské pobočce Paměti národa se tam postupně sešlo 150 středoškoláků.

Po měsících putování Evropou dorazila do centra Prahy netradiční výstava. Jmenuje se Vysídlená paměť a vypráví příběhy lidí, kteří museli opustit své domovy.