Pořádáme

Publikace 100 let paměti východních Čech přináší svědectví lidí, kterým totalita změnila život. Vypráví o židovském chlapci, jenž v Terezíně našel osudovou lásku, i o ženě, které komunistický režim vzal milovaného muže.

Na pomezí pražských Vinohrad, Žižkova a Strašnic se nachází Hagibor. Území původně vlastnila židovská obec a za protektorátu se stalo jedním z posledních míst, kde se židovské děti mohly scházet, hrát si a sportovat. Zasloužil se o to zejména Fredy Hirsch.

Herec Ivan Trojan s Pamětí národa přivezli do Kyjeva laparoskopický přístroj. O jeho dodání požádala na podzim 2025 paramedička Čajka z nemocnice vzdálené 10 km od fronty. Vojákům napadené země jsme předali i sedm sanitek plných dalšího materiálu a vybavení.

Neslyšící, disidenti, Romové. A další… Tyto skupiny lidí se vymykaly. Ta „souostroví“ měla a mají (!) něco společného: obyvatelé ostrovů si je nevybrali. Kvůli své jinakosti ale často trpěli a trpí. Paměť národa o nich vydává knihu a její autorka ji představuje.

Komiks Paměti národa získal cenu Muriel 2025 České akademie komiksu za nejlepší krátký komiks. Autoři komiksu s titulem Jaromíra Kočnarová a editor knihy Těžká rozhodnutí, v níž vyšel, popisují, jak hledali rovnováhu mezi věrností svědectví a dramatizací.

Přijďte podpořit Ukrajinu, vyzývají české nevládní organizace, které pořádají 21. února od 15:00 již třetí ročník shromáždění Společně za Ukrajinu na pražském Staroměstském náměstí. Chceme vzkázat politikům: spravedlivý mír nesmí diktovat ani agresor, ani mocnosti.

Nakladatelství Tympanum a Paměť národa vydávají původní audiodrama na pomezí audioknihy a audiohry. V dramatizovaném vyprávění sleduje životní cestu Otty Picka, jednoho z dětí zachráněných v roce 1939 z okupovaného Československa Nicholasem Wintonem. 

Paměť národa spustila vánoční sbírku. Můžete-li, podpořte ji. Zveme vás také do Klubu přátel Paměti národa. Členství můžete koupit i jako vánoční dárek.

V Čítárně Unijazz jsme v listopadu přivítali nový komiks Paměti národa a nakladatelství ARGO o protinacistickém odboji s názvem Těžká rozhodnutí. Patronem knihy je Jiří Padevět.

Československo i Polsko zaplatily za průmyslový rozvoj vysokou cenu, kterou připomíná výstava „Příroda nezná hranic“. Vzpomínky pamětníků ukazují, jak se z devastované krajiny stal prostor pro první projevy občanské odvahy i odporu proti režimu.

Přeji všem srdečně, ať vám pondělní sváteční den 17.11. vyjde podle vašich představ! Paměť národa organizuje program na Národní v Louvre a v Národním divadle. Přijďte! Ale nyní bych rád sdělil pár slov k tomu, co se děje.

Z historie a obecného povědomí se občas vytratí velmi zajímaví lidé. Paměť národa se je pokouší připomínat. Naši pozornost si zaslouží voják, diplomat, a především vlastenec František Schwarzenberg.

Krymští Tataři opakovaně zažili vyhnání ze země – od carských časů přes Stalinovu deportaci až po dnešní ruskou okupaci. Navzdory útlaku a nuceným odchodům zůstávají symbolem odhodlání udržet svůj domov, jazyk a kulturu.

Paměť národa připravila omalovánky Když jsme byli malí, které prostřednictvím dětských příběhů přibližují zásadní momenty 20. století. Cílem je vzbudit otázky, podpořit mezigenerační dialog a ukázat historii tak, aby jí porozuměly i nejmenší děti.

12. září jsme si v Liberci připomněli život v pohraničí. Ten poznamenaly odsuny, izolace i zánik obcí. V regionech Frýdlantska a Šluknovska ožívají příběhy pamětníků i debata o tom, jak minulost formuje dnešní život v těchto často opomíjených místech.

V říjnu se v několika českých městech uskuteční promítání dokumentárního filmu Rooted (Zakořenění), který se věnuje tématu historické paměti národnostních menšin žijících na Ukrajině. 

V neděli 24. srpna 2025 se v centru Prahy uskuteční shromáždění, kterým oslavíme Den nezávislosti Ukrajiny a vyjádříme solidaritu s národem, který už více než tři roky čelí brutální ruské agresi.

Kdy a kde: 21. srpna od 18:00 před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Přijďte si připomenout výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následnou přes dvacet let trvající okupaci naší země.

Náš projekt „Živá paměť pohraničí“ chce podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde Paměť národa díky svým pobočkám dlouhodobě působí a kde stále doznívají dopady poválečných změn jako bylo vysídlení obyvatel, izolace a ztráta vazby lidí k samotnému místu.